Geoforenzní metody pomáhají kriminalistům hledat těla obětí

Forenzní analytici a kriminalisté po celém světě využívají pro hledání pohřešovaných osob, u kterých mají důvodné podezření, že jejich tělo je uloženo pod zemí, celou škálu metod. Kromě notoricky známých detektorů kovů a speciálně vycvičených psů se v poslední době dostávají do hry i tzv. geoforenzní metody. Využívají rozdíly ve fyzikálních vlastnostech hledaného objektu a okolního prostředí. Aby tyto metody bylo možno aplikovat ve forenzní praxi, je velice důležité nashromáždit kontrolní data, na jejichž základě lze snadno předpovědět geofyzikální odezvu prostředí při samotném vyšetřování. Jedná se totiž o úlohu s více proměnnými. Roli bude hrát nejen způsob uložení těla, ale je také nezbytné přihlédnout ke skutečnosti, že se jedná o neukončený proces rozkladu, a lze tedy oprávněně předpokládat, že získaná data se budou v čase proměňovat.

Za tímto účelem proběhla deset let trvající parametrická studie. Nad umělým hrobem, ve kterém bylo uloženo prase, byla prováděna měření pomocí elektrických odporových metod (EOM) a měření pomocí georadaru (GPR). EOM zobrazuje rozložení vodivosti v podloží. GPR pak na základě rozdílné permitivity prostředí zobrazuje reflexní rozhraní pro elektromagnetické pulzy o vysoké vlastní frekvenci (50-1000 MHz).

V případě, že je tělo uloženo pod zem v plastovém obalu, ukázala měření jasně lepší detekovatelnost pohřebiště pomocí GPR. Plast je dobrou reflexní plochou, a tak bylo možné tělo pomocí této metody zobrazit po celou dobu deseti let. Na druhou stranu tělo uložené bez aditivního zakrytí bylo lépe rozpoznatelné metodou EOM, a to přibližně čtyři roky. Po této době dochází kvůli rozkladu ke značnému snížení vodivostního kontrastu s okolím a pohřebiště se stává pro tuto metodu nerozlišitelné. Při neznalosti způsobu uložení těla, která se v takovýchto případech očekává, představuje kombinace obou metod ideální postup. Výzkum také ukázal, že kvůli srážkám poskytují nejlepší data měření na jaře a v zimě. Čím delší období uběhlo od zmizení hledané osoby, tím roste význam měření právě v těchto obdobích.

Pringle J. K. et al.: Sci. Rep., 2020, DOI: 10.1038/s41598-020-64262-3