Výstava velryby v Praze

1888: Vzácný dar chystá pro sbírky v novém museu malá společnosť známá v Praze jménem „Pondělní jour fixe“. Táž zakoupila již za 2000 marek v Bergenu ve Švédsku obrovskou, nade vše dokonalou a úplnou kostru velryby z druhu Balaenoptera musculus, která v nejbližší době bude do Prahy dopravena. Je přes 20 m dlouhá a nescházejí u ní ani kůstky pánevní, jež v mase volně leží, a proto snadno bývají přehlédnuty. Postavení kostry bude vyžadovati značné prostory a důmyslného řízení. Jak dovídáme se, propůjčil k tomu cíli přízemní místnosť průmyslového musea p. Vojta Náprstek, jenž stojí v čele jmenované společnosti a v postavení kostry za pomocí dělníků uvázal se ochotně p. V. Frič.

Kf. (Vesmír 17, 203, 1888/17)

Stavba kostry velrybí. Dar soukromé vlastenecké společnosti Českému museu. Pův. reprodukce dle fotografie. (dobová popiska)

1889: Navštívíme-li cizozemská musea, zejména v Brémách a Hamburku, podivujeme se zajisté obětavosti rodáků tamějších, kteří i v daleké cizině nezapomínají nikdy rodného města svého, a tím obohatili vzácnostmi největšími domácí sbírky. U nás dlouhý čas všeobecný zájem pro zemské museum jaksi ochabl. Mnohé sbírky a předměty nenahraditelné dostaly se do ciziny a nikdy více se nevrátí.

Ale tou měrou, jak zvedá se nová důstojná budova musejní do výše, budí se a roste opět láska k tomuto ústavu, a jest čestnou otázkou celého národa a věrných jeho synů po cizině rozptýlených, aby pamatovali na sbírky, které ku všeobecnému poučení určené mají zároveň býti důstojný Prahy a země české.

Jistá společnosť, chtíc vlastenecké této povinnosti dostáti, objednala hned největšího světa tvora, kostru velryby. Společnosti té podařilo se totiž v Bergách (v Norsku) získati kostru velryby, která se sice neloví pro kostici, ale vyniká svými rozměry. Náleží k rodu plejtváků Balaenoptera musculus Camp. (synonima Physalus antiquorum, Balaenoptera boops, acuto-rostrata nebo Gibtar, Pterobalaena communis), a to ke druhu myšoků, Preslem tak nazvanému. Velryby ty vyznačují se vysokou, se stran smáčknutou, tu více, tu méně srpovitou ploutví hřbetní. […]

Velryba naše jest samice, která v listopadu r. 1885, u ostrova Lyngö v okršlku Bergském mrtva v moři vylovena byla. Bergy jsou místo proslulé skeletováním velryb, museum tamější získalo mnohé drahocenné přírodniny výměnou za části nebo celé kostry kytův. Také naše velryba skeletována byla za dozoru pana Danielsona a má tím nemalou cenu vědeckou, že žádná kůstka nepřišla na zmar. Již při zasílání vzbudily jednotlivé části v bednách i volně obalené všeobecnou pozornost. Vážilyť kosti 4030 kg; jedině hlava s dolní čelistí měla váhy 1553 kg. Postavení vyžadovalo dobré tři měsíce práce a vedl všechny tyto práce, postavení lešení, sestrojení železné konstrukce, práce zámečnické a spojování jednotlivých kostí železnými svorami se vzácnou obětavostí i znalostí pan Václav Frič.

Dne 28. listopadu r. m. byla konečně výstava otevřena a zahájena veřejnou přednáškou, k níž dostavilo se vybrané obecenstvo, zástupcové musea a university, i četné dámy. Od té doby putují tisíce a tisíce do průmyslového musea, kde výstava se nalézá, by podivovaly se mořskému obru, který na souši vůbec a v Praze zvláště jest tak vzácným hostem.

Chtíce čtenáře provésti výstavou, přinášíme nejprve vyobrazení, které okazuje první práce tesařské, když jednotlivé kosti a obratle, z nichž každý váží cent, na provisorní lešení se sestavovaly, které později nahrazeno bylo úplně železnou konstrukcí. Nyní klene se ohromná páteř v délce dvaceti dvou a půl metru dvěma sály Náprstkova průmyslového musea, an nebylo zde místnosti, která by laviathana pojala celého. […]

Boh. Bauše (Vesmír 18, 75, 1889/7)

2020: Další detaily k příběhu rekonstrukce kostry pražské velryby nabízí rubrika Příběh fotografie na s. 668.