i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Goughův ostrov bez uší

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 390, 2019/7

Goughův ostrov leží uprostřed Atlantického oceánu mezi Afrikou a Jižní Amerikou. Na tomto relativně malém území (91 km2) ovšem sídlí nejen endemické ptačí druhy, například rovetie zelená (Rowettia goughensis), ale také na něm hnízdí čtyři miliony párů mořských ptáků, a to včetně kriticky ohroženého albatrosa tristanského (Diomedea dabbenena) či ohrožených buřňáků Salvinových (Pachyptila salvini macgillivrayi) a bělobřichých (Pterodroma incerta). V poslední době se jejich hnízdní úspěšnost podstatně zhoršila. Příčinou jsou tvorové, od nichž byste to možná nečekali – myši (Vesmír 98, 6, 2019/1). Ty se na ostrov dostaly v průběhu 19. století díky projíždějícím lodím a od té doby značně narostly nejen jejich populace, ale i jejich tělesná schránka – váží až dvojnásobek toho, co jejich předkové.

Vliv myší na místní populace ptáků je zdrcující. Podle odhadů studie týmu Anthonyho Caravaggiho myši každoročně zabijí 1,7 milionu mláďat (rovetií i mořských ptáků), která se neumějí jejich nájezdům bránit, podobně jako se dronte mauricijský neuměl bránit lidem a jimi dovezeným savčím predátorům. Myš o hmotnosti 35 gramů samozřejmě nesežere celé až desetikilové mládě, to ale často podlehne zranění způsobenému zuby těchto „hladovců“. Ochranáři z britské Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSPB) se ovšem nechtějí smířit s tím, že by mořští ptáci měli podobný osud jako dodo (Goughův ostrov je součástí britského zámořského území Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha, a spadá tedy pod britskou korunu). Na příští rok proto plánují s využitím dvou vrtulníků aplikovat na ostrov rodenticid ve formě cereálních pelet. Na projektu spolupracují i britská vláda, ministerstvo životního prostředí Jihoafrické republiky (ta má na ostrově svou meteorologickou základnu) a společnosti BirdLife International a Island Conservation.

Caravaggi A. et al., Ibis, DOI: 10.1111/ibi.12664

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...