i
Genetické dějiny moru
| 16. 7. 2018 | Vesmír 97, 397, 2018/7
Kdy se Yersinia pestis proměnila z tuctové bakterie v nebezpečného zabijáka, původce moru? Infekce člověka tímto patogenem jsou doloženy už z doby před 5000 let, tehdejší kmen však ještě postrádal virulenci charakteristickou pro pozdější morové rány. To ale neplatí pro kmen nalezený v Samarské oblasti (Rusko) ve společném hrobě dvou lidí, kteří zemřeli před 3800 lety. Jeho genom obsahuje všechny významné faktory virulence charakteristické pro dýmějový mor, včetně schopnosti šířit se prostřednictvím blech.
Spyrou M. A. et al., Nat. Commun., DOI: 10.1038/s41467-018-04550-9
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [388,76 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Divocí kopytníci pečují o krajinu
Josef Matyáš | 6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa
Pavel Krtouš | 6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe
Tomáš Knedlík | 6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...