Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Nové prvky

 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 735, 2016/12

1946:

Nové prvky, kterých příroda našeho pozemského světa nezná, t. zv. transurany (protože následují v Mendělejevově tabulce prvků za posledním prvkem v přírodě se vyskytujícím), které posloužily lidstvu k dočasné spáse, ale stále temně hrozí konečnou zkázou, nevezme-li si člověk, již dnes v mnohém chtějící rovnat se Stvořiteli, i jeho neskonalou moudrost a dobrotivost za vzor, byly pokřtěny takto: Prvek č. 93 NEPTUNIUM (Np) a 94 PLUTONIUM (Pu). Obě jména přiléhavě naznačují ďábelskost síly v nich sídlící. Další dva prvky, dosud člověkem stvořené, a to v poslední době, byly nazvány: č. 95 AMERICIUM (Am) a CURIUM (Cm) na počest Ameriky, která se nejvíce o jejich vznik přičinila, a Mme Curie-ové, která svým objevem radia první nastoupila cestu, jež dnes dospěla k jejich objevu a stvoření. Staré sny alchymistů byly již předstiženy. Zdalipak si to uvědomujeme?

h. (Vesmír 25, 68, 1946/3-4)

2016:

Základem atomové bomby Fat Man, která 9. srpna 1945 zničila Nagasaki, byl prvek, který v té době ještě neměl oficiální jméno. A kdyby jen to. Téměř nikdo netušil o jeho existenci. Plutonium (stejně jako neptunium) poprvé připravili fyzikové z Kalifornské univerzity v Berkeley už v roce 1940, americium a curium v roce 1944, svět se o nich ale dozvěděl až několik měsíců po japonské kapitulaci.

Tři články informující o přípravě a vlastnostech plutonia, označovaného tehdy ještě pouze jako „prvek 94“, byly přijaty k publikaci v časopise Physical Review v lednu, březnu a prosinci 1941. Vyšly však společně až 1. dubna 1946. Každý z nich byl zakončen poznámkou: „Tento dopis byl přijat k publikaci k uvedenému datu, ale byl dobrovolně pozdržen až do konce války.“ V době svého vzniku byly informace v článcích obsažené až příliš výbušné.

Objev neptunia coby prvního transuranu jako první oznámil už roku 1934 český inženýr Odolen Koblic, ředitel jáchymovské továrny na uranové barvy. Prvek údajně přítomný ve výluhu z praženého smolince pojmenoval bohemium, ale ukázalo se, že jde o směs solí stříbra, wolframu a vanadu.

-ov-

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...