Humanitární pomoc z vesmíru
Nad hlavami nám létají satelity a bezpilotní letouny, lékaři vyšetřují pacienty na dálku a 3D simulace jsou čím dál méně rozlišitelné od reality. Ani v hi-tech 21. století však nezmizely přírodní katastrofy, občanské války, bída a utrpení. Mohou nové technologie pomoci čelit jejich následkům? Andreas Papp, který donedávna působil jako programový a operační ředitel rakouských Lékařů bez hranic, se o to snaží.
Lékaři bez hranic využívají satelitní snímky a geografické informační systémy. Mimo jiné, pokud vím, ke sledování hustoty populace v krizových oblastech. Jak to funguje?
Na snímku jsou vidět chatrče, stany, cesty, ploty, stromy, auta. Software, který pro Lékaře bez hranic vyvinulo Centrum pro geoinformatiku Salcburské univerzity,1) na fotografiích automaticky pomocí spektrální analýzy, geometrie a kontextu detekuje různé typy obydlí, například stany nebo provizorní přístřešky. Můžeme z toho určit, kolik lidí je v oblasti shromážděno a v jaké jsou asi situaci. Zda jde o organizovaný tábor, zda utečenci právě dorazili, zda mají palivové dřevo, jak jsou daleko od zdroje vody… Takže získáme základní představu o jejich potřebách.
Tyto informace přece musíte mít od lidí přímo z místa. Jakou přidanou hodnotu pro vás satelity mají?
Překrýváme tím období od vypuknutí problému do chvíle, než se do oblasti sami dostaneme. Než získáme povolení místních úřadů nebo ozbrojenců ovládajících dané území. Nebo tam stále probíhají boje a nad oblastí nelze ani přeletět. Někdy, například v období dešťů, nás zdrží počasí. Jedním z problémů v podobných situacích je, že v hlavním městě dostanete spoustu informací z různých zdrojů o tom, kde se lidé shromažďují a kolik jich je. Ale ty informace nejsou přesné a spolehlivé. Máte jeden až tři týmy, které můžete v terénu nasadit. Rozhodnutí, kam je poslat, je zásadní.
Jak dlouho může takové období nejistoty trvat?
Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Doporučujeme
Divocí kopytníci pečují o krajinu
Relativistický čas – čas našeho světa
