Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Rok s ebolou

Poznámky ze čtenářského deníku
 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 282, 2015/5

V prosinci loňského roku uplynul rok od chvíle, kdy v guinejské vesnici Meliandou v pralesích blízko hranic se Sierrou Leone a Libérií onemocněl dvouletý chlapec jménem Emile Ouamouno horečkou, průjmy s černou stolicí a zvracením. Po několika dnech zemřel, ale v mezidobí stačil záhadnou smrtelnou chorobou infikovat sestru, matku a babičku…

Kromě dalších deseti obyvatel vesnice se nakazilo i několik návštěvníků pohřbu prvních zemřelých. Ti nemoc roznesli do sousedních vesnic. Jeden z pacientů zavlekl nákazu do nemocnice v nedalekém městě a epidemie se začala šířit ještě dřív, než byla choroba rozpoznána jako krvácivá virová horečka ebola.1) Po zhruba třech měsících, v době, kdy už nemoc měla na svědomí desítky obětí, oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO) vypuknutí epidemie.2)

O epidemii eboly bylo už napsáno mnoho. Zde se omezuji jen na biologické souvislosti této infekční nemoci včetně biomedicínských prostředků, které mohou pomoci šíření epidemie zastavit. Příběh eboly je samozřejmě mnohem širší, má také rozměry epidemiologické, kulturní, politické, etnografické i ekonomické; ty však ponechávám povolanějším.

Mýtus rychlého vykrvácení

Navzdory zakořeněným představám ebola své oběti obvykle nezabíjí tím, že by způsobovala rychlé vykrvácení ze všech tělních otvorů. Počáteční příznaky se podobají běžné viróze či chřipce s únavou, horečkou a bolestmi hlavy. Inkubační doba nepřesahuje tři týdny, obvykle je pouhých několik dnů po kontaktu s nemocným nebo jeho tělními tekutinami. Po přibližně pěti dnech „chřipkovitých“ příznaků se stav pacienta obvykle zhoršuje, dostavují se vyčerpávající průjmy a zvracení, zarudlé oči, popřípadě nervové příznaky. Nastane-li smrt, je to obvykle mezi 6. a 16. dnem v důsledku celkového vyčerpání především ze ztráty tekutin a iontů.

Snížená srážlivost krve a pověstné krvácení z narušených vlásečnic se objevuje jen asi u 18 % pacientů, často se projevuje krvácením do střev (černá stolice) či vyrážkou nebo spontánními modřinami.

V podmínkách slušně vybavené evropské nemocnice, kde je možné průběžně monitorovat a uměle udržovat stav vnitřního prostředí, je pacienta většinou možné zachránit. Významný vliv má i kvalitní ošetřovatelská péče. V Libérii se národní hrdinkou stala dvaadvacetiletá studentka střední zdravotnické školy Fatu Kekula, která doma s využitím velmi skromných prostředků (gumové rukavice, roušky, pláštěnka, igelitové pytle) vlastnoručně vybudovala izolační jednotku pro nemocné členy rodiny a pečlivým ošetřováním se jí podařilo zachránit tři ze čtyř pacientů, aniž by se sama nakazila.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...