Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Nanokrystaly ve službách chameleonů

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 255, 2015/5

Samci chameleonů při setkání s konkurentem rychle zapomenou na maskovací zbarvení a rozzáří se výstražnými barvami. Např. madagaskarský chameleon pardálí (Furcifer pardalis) to zvládne během dvou minut. Tým biologů a fyziků ze Ženevské univerzity (UNIGE) nyní zjistil, že rychlá změna zbarvení není způsobena přesunem pigmentů v kožních buňkách.

Chameleon sice disponuje hnědými, červenými a žlutými pigmenty, ty však jeho barvu určují jen ve chvílích klidu. Při konfrontaci s jiným samcem se uplatňuje strukturální zbarvení způsobené lomem a odrazem světla na nanostrukturách. Na stejném principu je založeno modré zbarvení ledňáčků, proměnlivé barvy motýlích křídel nebo třeba kovově lesklé zbarvení krovek střevlíků.

Samečci chameleonů mají v kůži vrstvu specializovaných buněk, iridophorů, obsahujících velké množství nanokrystalů guaninu, uspořádaných do pravidelné sítě. (Guanin je jeden ze stavebních kamenů DNA, ale také dusíkatý odpadní produkt např. v ptačím guanu nebo u pavouků. Je jím mimo jiné tvořen kříž na zadečku křižáků.)

Nanokrystaly za normálních okolností odrážejí modrou či zelenou barvu. Při podráždění ale chameleon vrstvičku iridophorů roztáhne, síť nanokrystalů se až o 30 % rozvolní a začne odrážet delší vlnové délky od žluté po červenou. Autoři výzkumu to testovali koupelí iridophorů v roztoku o různé koncentraci solí, čímž se osmoticky měnil objem buněk. Zatím není jasné, jak chameleon uspořádání krystalů ovládá – zda hormonálně, nebo prostřednictvím nervových vzruchů.

Výzkum odhalil ještě jednu, hlouběji uloženou vrstvu buněk obsahujících o něco větší a méně uspořádané nanokrystaly guaninu. Vrstva odráží infračervené záření a zřejmě pomáhá chránit chameleona před přehřátím. (Nature Communications, 2015, doi: 10.1038/ncomms7368)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Optika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...