Systémové války

„Otazníků kolem akvizice je řada,“ uvedl Luboš Veverka a pokračoval: „Google zatím ponechával většinu svých služeb otevřenou stejně jako operační systém Android. Teď reálně hrozí, že mnozí výrobci svůj zájem omezí, či budou dokonce zmiňovanou platformu bojkotovat. To by pravděpodobně znamenalo změny v dosavadním obchodním modelu…“

Jiří Donát informoval, že Google zaplatil za Motorolu 12,5 miliardy dolarů a kromě značky získal 17 000 schválených patentů a 7500 patentů ve schvalovacím procesu. Existují asi dvě spekulace, proč Google transakci provedl – chce se stát hardwarovým výrobcem a chce chránit svou platformu a výrobce mobilních telefonů, kteří tuto platformu používají. Na mobilním telefonu je zajímavé, že je s ním spojeno až 250 000 patentů a u některých je velký otazník – není jasné, zda jsou v pořádku – a to je skvělé pole působnosti pro právníky.

„Po otevření Pandořiny skříňky s patenty se může stát, že celý patentový systém zkolabuje, protože se ukáže, že není funkční a není prosaditelný,“ uvažuje Jiří Donát a dodává: „V posledních několika letech začaly patenty velmi silně narůstat. Až do r. 1960 rostly celosvětové patenty rychlostí 1,99 procenta (od r. 1883), od r. 1980 se to zvýšilo až na 3,3 procenta, poslední dobou asi na 7 procent. Za rok jsou na světě podány miliony patentů… Kdybychom postupovali tímto tempem, tak za chvíli budeme chránit vše.“

„Existují tzv. patentoví trollové, což jsou firmy, které nic nevyrábějí, byly založeny jen proto, aby nakoupily nějaké levné nevýznamné patenty. Čekají, až někdo patent poruší, skočí po něm a snaží se žalobou získat peníze… To popírá smysl patentového systému,“ doplnil Petr Krčmář.

Soudobé šílenství kolem patentů mě vede k tomu, abych alespoň ve zkratce připomněl vznik kdysi moderního média – fotografie. V první polovině 19. století doba uzrála a „kresba světlem“ přitahovala řadu vynálezců. Louise Jacquese Mandé Daguerre s vynálezem komplikované daguerrotypie seznámil Akademii věd a umění v Paříži dne 19. srpna 1839. Nic nepatentoval a svůj objev dal všem k dispozici. Nejstarší dochovaný fotografický negativ pořídil William Henry Fox Talbot r. 1835. Svůj postup, který umožňoval pořízení kopií (narozdíl od daguerrotypie) patentoval r. 1841 jako kalotypii. Daguerrotypie slavila vítěznou pouť, ale negativní proces ji posléze „převálcoval“. Jakou roli sehrálo (ne)patentování – nevím. Dnešní digitální fotografie však v zajetí patentů bezpochyby také je.