Odkud jsme přišli
Prvním, kdo se u nás zabýval dědičností, byl Johann Gregor Mendel (*1822 v Hynčicích u Oder), který položil základy genetice – oboru, jenž je pro hledání odpovědi na otázku, odkud jsme přišli, klíčový. Podrobněji se nyní touto otázkou zabývá Jan Klein (*1936 v Štemplovci u Opavy), mezi odborníky známý jako Mendelův pokračovatel. Shodou okolností jsou oba dva Slezané, někdejší studenti opavského gymnázia.
Donedávna byl Jan Klein ředitelem biologického oddělení ústavu Maxe Plancka v Tübingenu, nyní je profesorem Pennsylvánské univerzity v USA. V genetice dospěl tak daleko, že by již mohl na titulní otázku odpovědět. Jeho společná práce s japonským kolegou Naoyukim Takahatou svědčí o tom, jak je dnešní věda na celém světě propojena a založena na globální informační bázi.
Genetické informace jsou základním kamenem, o nějž se autoři opírají. Široce zvládnuté kulturní zázemí jim umožňuje, že se ke čtenáři dostanou informace nejen z genetiky, ale i z umění, filozofie, matematiky, paleontologie, geologie či archeologie. Vedle fyzikálních základů biologie věnují pozornost molekulární úrovni buňky, fylogenetice, dědičnosti, evoluci až po původ člověka ve východní Africe. Neopomněli ani srovnání s nejbližším žijícím příbuzným člověka – šimpanzem.
Kniha by si zasloužila překlad do češtiny. Je totiž psána nejen pro genetiky nebo biology vůbec, ale též pro širší čtenářskou obec. Také proto jsou soustavně uváděna vysvětlení méně známých termínů a podrobnější matematické pasáže jsou zařazeny do přílohy. Autoři zdůrazňují, že se záměrně vyhýbají popularizaci vědy v žurnalistickém stylu.
Ke stažení
- článek v pdf souboru [218,82 kB]