Mraky a klima
| 5. 10. 1999 | Vesmír 78, 594, 1999/10
Znečištění atmosféry organickými látkami může vést k ochlazování Země. Polutanty totiž mohou snížit povrchové napětí na částicích aerosolu. Ty se tak snáze stávají kondenzačními jádry vodní páry a vzniká více kapiček tvořících mraky. Více mraků znamená vyšší albedo zemského povrchu (více slunečního záření se odráží zpět do kosmického prostoru), a tedy se zemský povrch ochlazuje.
Zatímco sluneční konstanta je zhruba 1350 W.m–2, odhaduje se, že skleníkové plyny mohou přidat až 2,4 W.m–2. Zvýšení albeda naopak ubere až 1,5 W.m–2.
Nature 401, 223–225, 257–259
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [706,83 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Divocí kopytníci pečují o krajinu
Josef Matyáš | 6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa
Pavel Krtouš | 6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe
Tomáš Knedlík | 6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...