Sluneční konstanta
| 5. 3. 1998 | Vesmír 77, 177, 1998/3
Pro sluneční konstantu je nutno užívat dnes již rozšířený název sluneční iradiance (viz rovněž Vesmír 69, 515, 1990/9). Toto náročné měření, prováděné různými typy dutinových radiometrů (pyrheliometrů), má v programu řada vědeckých satelitů. Hodnoty iradiance v minimech cyklu se pohybují kolem hodnoty 1364,7 W na m2, v maximu jsou více rozptýlené a pohybují se kolem 1366 W na m2 (J. Geophys. Res. 100 /A2/, 1667, 1995). Sluneční iradiance je velmi důležitým přirozeným faktorem v utváření a kolísání zemského klimatu.
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [66,01 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ladislav Křivský
RNDr. Ladislav Křivský (*1925) vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabýval výzkumem sluneční aktivity a efekty v meziplanetárním prostoru.
Doporučujeme
Divocí kopytníci pečují o krajinu
Josef Matyáš | 6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa
Pavel Krtouš | 6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe 
Tomáš Knedlík | 6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...