Poměr CD4/CD8 a infekce
Lymfocyty T jsou ochranná hlídka imunitního systému. Podle přítomnosti povrchových antigenů se dělí na dvě hlavní populace: pomocné buňky CD4+, jejichž úloha spočívá hlavně v produkci cytokinů (látek, které ovlivňují buněčný růst), a buňky CD8+ s funkcí cytotoxickou (dokáží zničit vlastní infikované nebo pozměněné buňky). Obě tyto populace vznikají v brzlíku (tymu – proto T-buňky) ze společného prekurzoru a specializují se teprve během svého dozrávání.
Stanovování poměrného množství lymfocytů CD4+ a CD8+, resp. poměru počtů lymfocytů CD4/CD8, se využívá v klinických testech. Za normální se považuje hodnota v rozmezí 1,5 – 2,5. Při mnohých patologických stavech dochází k jejímu snížení. U pacientů infikovaných virem HIV klesá poměr CD4/CD8 s nastupujícími příznaky aidsu. Nízké hodnoty CD4/CD8 byly pozorovány i u lidí trpících akutním virovým onemocněním, při odhojování transplantátů a u hemofiliků.
Když doktor A. Amadori z Univerzity v Padově použil při laboratorních experimentech svoji krev jako kontrolní vzorek, ukázalo se, že jeho vlastní hodnota CD4/CD8 je nižší než 1, což ho přirozeně zaujalo, a tak se tím spolu se svými spolupracovníky začal zabývat.
Při vyšetření 486 zdravých dárců krve byly získány překvapivé výsledky. Zjistilo se totiž, že i zdraví jedinci mohou mít hodnotu CD4/CD8 nízkou. Poměr CD4/CD8 se pohyboval od 0,39 do 7,43 (průměr 2,13). Přitom 6 % vyšetřováných osob mělo tento poměr nižší než 1 i při opakovaných vyšetřeních. Z těchto vyšetření také vyplývá, že absolutní množství lymfocytů CD8+ je u mužů i žen stejné, absolutní počet lymfocytů CD4+ je však u mužů prokazatelně nižší. Co je příčinou těchto rozdílů? Jak ukázaly studie rodin, velkou úlohu zde hraje dědičnost. Asi 60 % rozdílů v poměru CD4/CD8 může být přičítáno genetickým faktorům. Pokud je poměr CD4/CD8 nízký u obou rodičů, bude nízký asi u 80 % jejich dětí. V případě sníženého poměru pouze u jednoho z rodičů je pravděpodobné, že se tato vlastnost objeví u poloviny dětí. Když mají oba rodiče hodnotu CD4/CD8 normální, bude poměr CD4/CD8 snížen přibližně u 20 % potomků. Získané výsledky naznačují, že poměr pomocných a cytotoxických buněk je kontrolován několika různými geny. Jeden z těchto genů s předpokládaným recesivním způsobem dědičnosti přispívá široce ke genetické variabilitě.
Pozorování popsaná v této studii vedou ke čtyřem důležitým závěrům.
- Je třeba zachovávat opatrnost při stanovení určité hodnoty CD4/CD8 jako normální. Různé normy musí být patrně definovány pro různé věkové kategorie, pohlaví, nebo dokonce populaci.
- Tento poměr může sloužit pro přesnější prognózu vývoje choroby.
- Eventuální identifikace genů podmiňujících množství lymfocytů CD4+ a CD8+ povede k lepšímu porozumění mechanizmům, které posílají nezralé tymocyty do linie pomocné nebo cytotoxické a k pochopení, zda se tyto geny účastní dějů v brzlíku (tymu), nebo mají vliv na další vývoj bílých krvinek.
- Pozorné sledování genetických faktorů, které mohou kontrolovat vztah mezi infekcí a imunitou jedince, otvírá důležitý soubor otázek: Jsou lidé s nižším poměrem lymfocytů CD4/CD8, především muži a dospívající, náchylnější k infekčním onemocněním? Mají tyto (dosud neobjevené) geny vliv na vnímavost k infekci nebo ovlivňují průběh infekčního onemocnění? Pokud ano, je tato vnímavost nebo odolnost specifická pouze pro jednu nebo pro všechny infekce? Jsou osoby infikované HIV s geneticky určeným nízkým poměrem CD4/CD8 vystaveny většímu riziku rozvinutí aidsu? A je toto případné riziko větší díky nízkému počtu lymfocytů CD4+, anebo menší díky většímu množství cytotoxických prekurzorů?
Obecně je infekční choroba výsledkem vzájemného působení organizmu a životního prostředí. Avšak genetické variace v hostiteli a infekčním agens mohou být tím kritickým faktorem, který rozhoduje o průběhu infekce (Nature Medicine 1, 1240, 1995/12).