Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Ledňáček říční Ptákem roku 2000

 |  5. 1. 2000
 |  Vesmír 79, 43, 2000/1
 |  Seriál: Ptáci, 1. díl (Následující)

Chybil by však každý, kdo by usoudil, že je to pták, který u nás věrně setrvává přes zimu. Ano i ne. Naši ledňáčci totiž od nás většinou odtahují s příchodem zimy až na břehy Středozemního moře, ale na jejich místa přitahují ledňáčci ze severu, takže jejich počet zůstává skoro stejný. Někteří však od nás vůbec neodletí a jen se potulují, hledajíce volná místa na vodách, kde by mohli lovit. Ale i ti, kteří odletěli na jih, se vracejí, sotva vody rozmrznou, aby u nás vyhnízdili. Tolik Jan Vrba (Ptačí svět, Mladá fronta, Praha 1956), ale co nám říkají výsledky kroužkování?

V letech 1934–1998 bylo u nás okroužkováno 14 403 ledňáčků a získáno přes 500 hlášení. Většinu z nich tvořily kontrolní odchyty poblíž místa kroužkování, 70 ptáků bylo zastiženo ve větších vzdálenostech a právě tyto případy vytvářejí obraz o tahu našich ledňáčků. Nejcennější jsou informace o nálezech 45 mladých ptáků kroužkovaných na našem území a zastižených později v období do 31. března následujícího roku. Tah vede jihozápadním směrem, v několika případech i jižním. Dosud zcela ojedinělým zůstává lednový zástih v Jugoslávii poblíž bulharských hranic. Rekordmanem je východočeský ledňáček kontrolovaný již 4. září v Portugalsku v ústí řeky Tejo, 2400 km od místa kroužkování. Další hlášení jsou ze Španělska, Malty a Sicílie. Zimoviště ve Středomoří dosahují mnozí naši ledňáčci velmi časně – nejraněji již 11. srpna v jižní Francii v deltě Rhôny. Zajímavé jsou i přelety po opuštění hnízda, nezřídka směřující i na severozápad. Méně migrují staří ptáci, což dokládají i kontrolní zimní odchyty poblíž jejich hnízdišť. Nejstarší kroužkovaný pták se dožil patnácti let a pěti měsíců.

Z ptáků kroužkovaných mimo naše území bylo 13 z Německa, především ze Saska, další ze Švýcarska, Španělska, Itálie a Polska. Bezesporu nejzajímavější je ledňáček okroužkovaný ve Španělsku a u nás pak opakovaně kontrolovaný v průběhu hnízdění na Třeboňsku. Právě tento pták jasně potvrzuje domněnku, že ptáci, kteří nás na zimu opouštějí, jsou těmi, kteří svými návraty a hnízděním dorovnávají ztráty po krutých zimách na našem území. Navíc vyvrací nesprávně zakořeněnou domněnku, že v případě takovýchto migrací jde u ledňáčka o „cesty bez návratu“.

Ledňáček říční (Alcedo atthis) obývá téměř celou Evropu, žije v severní Africe, ve většině Asie až po Japonsko a Indonésii (Vesmír 34, 1, 1955/1). V Evropě žije asi jedna čtvrtina až třetina celosvětové populace. V České republice byla početnost ledňáčka říčního v letech 1985–1989 odhadována na 300–700 párů.

Ledňáčkovo vědecké jméno má původ v řecké mytologii. Když Alkyone, manželka trachynského krále Keyka, spatřila mrtvolu svého utonulého manžela, vrhla se ze zoufalství do moře a proměnila se v ledňáčka.

Po většinu roku je ledňáček samotář, pouze v době hnízdění žije v párech. Páry se tvoří již v únoru a obvykle spolu vydrží po celou hnízdní sezonu. Někdy však samec hnízdí s více samicemi, obvykle se dvěma. K hnízdění potřebuje vhodné hnízdní stěny, v nichž si vyhrabává nory. Ledňáček vyvádí mláďata zpravidla dvakrát, někdy třikrát, zcela výjimečně i čtyřikrát ročně. Hlavní potravou ledňáčka jsou drobné sladkovodní i mořské rybky, vodní hmyz a jeho larvy, vzácněji korýši, měkkýši, suchozemský hmyz, pulci a malé žabky. Nese-li potravu mláďatům, drží rybku hlavou dopředu, chce-li ji spolknout, drží ji opačně. Hlavně rybky, které ledňáček loví, jsou občas příčinou, proč se na něho někteří rybáři dívají s podezřením, zda jim neujídá z „jejich“ ryb. O tom již r. 1910 psal Karel Kněžourek ve svém Velkém přírodopise ptáků (s. 402):

Ledňáček žije po jednotlivu, osamotě, a jest celkem řídkým ptákem, možno říci i vzácným. Nelze proto tvrditi, že by rybám, resp. rybářství tak tuze škodil, a nezasluhuje takového pronásledování, jakého se rybářské spolky a zákony stále dožadují. Což probůh nezná nikdo jiné, vážnější škůdce našeho rybářství v řekách a horských potocích a nikdo nevidí než jen skorce a ledňáčka? A což ty přečetné závody průmyslové, ony otravné splašky z nich vycházející, ty nepohubí spousty ryb? Nedávno, koncem července 1908, prolétla novinami zpráva o hromadné otravě pstruhů kolem Sušice a naše Doubravka by mohla vypravovati, co dovedou cukrovary ve Žlebech a ve Vrdech a co jinde a jinde? … „Továrnám se musí něco prominouti, protože platí velké daně,“ zněl šalamounský výrok c. k. úředníka… Bože a kdo ještě si naň stěžuje! Koho byste mysleli? – Myslivci a lovci při lovu vodní zvěře, že prý pískáním svým jim zaplašuje ptáky čili upozorňuje ony různé břehouše, vodouše, jespáky, aby byli opatrni před „škodnou“! 1)

Poznámky

1) Podle připravované publikace „Ledňáček říční – Pták roku 2000“ autorů Karla Šťastného, Jana Plesníka, Jaroslava Škopka a Jiřího Formánka i dalších materiálů napsal Stanislav Vaněk

Klenot z královského erbu


Již skoro deset let vyhlašuje Česká společnost ornitologická

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...