Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Jednotná evidence speleologických objektů

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Nuselská 39, 140 00 Praha 4
 |  8. 10. 2010
 |  Vesmír 89, 628, 2010/10
komerční prezentace

Kras je svérázný typ reliéfu s výraznou a nezaměnitelnou morfologií a hydrologií. Je produktem rozpouštění horninového podkladu, především vápenců, za vzniku rozmanitých povrchových i podzemních krasových forem. Povrchový kras je tvořen krasovými plošinami, žleby a dalšími typy georeliéfu, spektrem závrtových tvarů, ponorů a vyvěraček. Pro podzemní kras jsou typické jeskyně.

Jako pseudokras jsou pak označovány morfologicky i hydrologicky obdobné formy, které však nevznikají rozpouštěním horniny. Na jejich vzniku se podílí řada faktorů – především tektonika a mechanický rozpad horniny.

Jeskyně jsou soustavy přirozených podzemních krasových dutin, chodeb a propastí. Představují unikátní přírodní jevy, dochovávající složité vazby mezi živou a neživou přírodou. Paleontologické nálezy jsou svědectvím o pravěké zvířeně a vývoji krajiny. Archeologické památky dokládají vývoj lidského rodu. Zajímavé jsou minerální výplně, zejména sintrová výzdoba. Jeskyně jsou rovněž biotopem řady živočichů. K nejznámějším patří hibernující netopýři, z českých jeskyní známe i tzv. troglobionty (např. některé druhy chvostoskoků), kteří jsou tomuto prostředí plně přizpůsobeni.

Jeskyně jsou významné pro konzervační schopnost vývojových fází zemského povrchu, pro neopakovatelnou morfologii krasových fenoménů, dále pak pro svéráznou biotu i jako zásobárny kvalitních pitných vod. Krasová a pseudokrasová území jsou typická složitými a křehkými vazbami mezi jednotlivými složkami geosféry, hydrosféry, atmosféry a biosféry. Proto patří k velmi citlivým a snadno zranitelným krajinným systémům.

Z výše uvedeného vyplývá složitost a provázanost řady přírodovědných i společenských oborů, nevyjímaje ochranu přírody a krajiny, které se touto problematikou zabývají. Účinná a efektivní ochrana je pak nerozlučně spojena s detailním poznáním a kvalitní dokumentací těchto objektů.

Tyto problémy pomáhá řešit nová webová aplikace s názvem Jednotná evidence speleologických objektů (JESO), která představuje ucelený informační systém o krasových a pseudokrasových jevech (přírodní podzemní dutiny – jeskyně, závrtové a jim příbuzné formy reliéfu a hydrologické objekty – ponory a vývěry) na území České republiky. Vedením JESO , jako součásti Informačního systému ochrany přírody, je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AO PK ČR). Při budování JESO spolupracuje AO PK ČR se Správou jeskyní ČR a Českou speleologickou společností.  JESO je vedena a spravována jako veřejný registr a slouží pro potřeby orgánů státní správy, odborných organizací i veřejnosti především pro účely výkonu státní správy, územního plánování, výzkumné činnosti a monitoringu. Odborní uživatelé i editoři jsou do systému JESO zapojeni na základě písemné žádosti adresované na AO PK ČR.

Pomocí webové aplikace, přístupné registrovaným uživatelům na adrese jeso.nature.cz, je sbírána a vyhodnocována široká množina dat včetně elektronické dokumentace, která úzce souvisí s karsologickými a příbuznými vědními obory i ochranou přírody a krajiny.

Jednotlivé objekty jsou členěny podle Karsologického členění ČR (rajonizace podle regionálně-geologických, orografických, hydrografických a karsologických hledisek).

Geografická část databáze je postavena na technologii ESRI Arc IMS, pomocí níž jsou zjišťovány další hodnoty (např. nadmořská výška, zvláště chráněná území, evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 i příslušné katastrální území).

Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou významné údaje o vchodech jeskyní s doprovodnými údaji o lokalizaci, uzávěrách a správcích uzávěr.

Dokumentační oddíl databáze umožňuje přidávat fotografie, mapovou a ostatní elektronickou dokumentaci krasových a pseudokrasových jevů s příslušnými popisnými atributy. Popisný oddíl využívá řady číselníků k zápisu údajů o krasových a pseudokrasových jevech (např. morfologie, hydrologie, výplně jevů, biologie, archeologie, paleontologie, využití a stavu objektů).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Ivan Balák

RNDr. Ivan Balák pracuje na Správě Chráněné krajinné oblasti Moravský kras v Blansku. Je odborníkem na karsologii a geografické informační systémy.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...