Kateřina Štajerová, Pavel Pipek, Lukáš Sekerka, Petr Pyšek

RNDr. Kateřina Štajerová je doktorandkou na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a zároveň pracuje na Botanickém ústavu Akademie věd. Příroda ji zajímala již od dětství – v počátcích ji byla průvodcem převážně maminka, později nadšení a šikovní učitelé na ZŠ a SŠ. Volba vysoké školy pak byla zcela jasná. Zprvu se zdálo, že hlavním předmětem jejího zájmu bude ornitologie. Po zasvěcení do problematiky biologických invazí však došlo k zásadnímu obratu. Po deseti letech studia převážně rostlinných invazí ale rozhodně nelituje a na studovaného oboru oceňuje zejména jeho interdisciplinaritu, kdy je důležité umět propojovat znalosti z různých oborů, jako jsou ekologie, taxonomie, geografie atp. Jak s oblibou říká, při studiu biologických invazí se člověk nikdy nenudí. Mgr. Pavel Pipek je doktorandem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Na rozdíl od ostatních spoluautorů u něj biologie nikdy nebyla jednoznačnou volbou, a tudíž trvalo delší dobu než „zakotvil“. Všechno zlé je však k něčemu dobré. Šťastné řízení osudu jej zaválo ke studiu strnadího nářečí, kde se protíná hned několik věcí, které ho vždy zajímaly – historie, ekologie, lingvistika a tvorba webu. Ve své dizertační práci mimo jiné zkoumá, jak se proměnila strnadí nářečí po introdukci na Nový Zéland (více informací na http://www.yellowhammers.net). Jako detektiv střípek po střípku skládal mozaiku zajímavého příběhu o strnadovi obecném (a dalších druzích) ze starých dokumentů a novinových článků. Vzhledem k pestrosti činností si občas připadá jako „holka pro všechno“, ale vyhovuje mu to. RNDr. Lukáš Sekerka je doktorandem na Přírodovědecké fakultě v Českých Budějovicích a zároveň pracuje na Entomologickém oddělení Národního muzea v Praze. Jeho vášeň pro studium brouků začala již v útlém věku. Značný podíl na tom mají knihy Geralda Durella, které doma objevil před rodinnou dovolenou na Korfu, odkud také pochází jeho první „kousky“ ve sbírce. Poté, co poprvé uviděl vyobrazené bizarní tropické zástupce štítonošů (Cassidinae) v knize Jana Obenbergera, ho tato skupina uchvátila. Štítonošům se na vysoké škole začal věnovat odborně a zůstal jim věrný až doposud. V dnešní době patří mezi celosvětově uznávané specialisty na tuto skupinu a není cesty do tropické oblasti, ze které by nepřivezl dosud nepopsané taxony. Prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc. pracuje na Botanickém ústavu Akademie věd a zároveň působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Je vedoucím skupiny zabývající se studiem biologických invazí (převážně rostlinných) a ve světě patří ke špičce v oboru. V posledních dvou letech se podle databáze Web of Science dostal na seznam nejvíce citovaných vědců na světě, což je celosvětově uznávané měřítko kvality a přínosu vědecké práce. Jeho kladný vztah k biologii byl však formován už od mládí, kdy se účastnil různých soutěží s biologickou tématikou a v prestižní středoškolské biologické olympiádě dokonce dvakrát za sebou vyhrál státní kolo. Cílevědomost a touha po poznání mu zůstaly doposud, což jsou dvě nezbytné vlastnosti, díky nimž lze vědeckou práci dělat dlouhodobě na vysoké úrovni.

Poslední