„Kdepak Bretagne a Anastázie, ty jsou jen trochu do lila; ale Klára, pane, až mě jednou pokvete Klára, tak o ní bude mluvit celý svět.“ Ten okamžik, o němž psal Karel Čapek v povídce Modrá chryzantéma, právě nastal; 88 let po vydání ve sbírce Povídky z jedné kapsy.

Bájná modrá chryzantéma (v povídce zvaná Klára) už neroste jen kdesi v Čechách u železničního strážního domku ale také v laboratořích japonských genových inženýrů, kteří o něm informují ve vědeckém časopisu Science Advances (celý článek – anglicky). Přenosem pouhých dvou genů se jim podařilo vyšlechtit chryzantému, jejíž květy lze označit jako „plně modré“ i podle náročných kritérií stanovených věhlasnou britskou Royal Horticultural Society.

Podrobněji ve zvukovém příspěvku.

 

Titulní snímek: Modrá chryzantéma. Snímek: Naoanobu Noda, NARO

Print Friendly, PDF & Email

Tagy

O autorovi

Jaroslav Petr

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr , DrSc. působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Zabývá se reprodukční biologií hospodářských zvířat a aktivně se věnuje vědecké publicistice. Zajímají ho především biotechnologie využitelné v zemědělství a medicíně – genetické modifikace, kmenové buňky, klonování… Je autorem knihy Klonování. Hrozba, nebo naděje? Články v tištěném Vesmíru.