Smysl pro vnímání budoucnosti nám není vrozený, rozvíjí se až kolem věku dvou let a některé schopnosti plánování získáváme nejdříve ve věku čtyř až pěti let. Ještě donedávna platilo, že plánování budoucnosti je výlučně lidská schopnost, ale už asi deset let víme, že to tak není.

Že jsou schopni této rozumové schopnosti lidoopi není až tak překvapivé. Objev plánování u sojky západní (Aphelocoma californica) však před deseti lety překvapil. Znamená to, že tuto schopnost měli již poslední společní předci ptáků a savců před 320 miliony lety?

Biologové u sojky západní pozorovali schopnost ukládat potravu do jakéhosi meziskladu, pokud předpokládala, že jí druhý den ráno hrozí hlad. Dokázala dokonce přednostně ukládat ten druh potravin, u nichž by následujícího rána hrozilo vyšší riziko nedostupnosti. 1 Tím podle autorů studie prokázaly schopnost plánovat budoucnost a budoucí zisk potravy upřednostnit před uspokojením okamžité motivace.

U části odborníků však od té doby přetrvává pochybnost, zda zjištěné schopnosti v případě ptáků považovat za prokázané. Tato skupina svou argumentaci staví na poukazu, že plánování pastvy či krmení není totéž co plánování v obecnějším slova smyslu.

Can Kabadayi a Mathias Osvath z univerzity ve švédském Lundu se rozhodli otestovat schopnost plánování na krkavcích velkých (Corax corax). 2

Jak experiment dopadl se dozvíte ve zvukovém příspěvku na konci článku.

 

Video: Krkavec používá kámen k otevření zásobníku s pamlskem (granulí krmiva pro psy). Autoři: Can Kabadai, Mathias Osvath.

 

Čtěte také:   Krkavec, pěvec se špatnou pověstí

 

Titulní snímek: Krkavci velcí vycvičení pro studii švédských vědců. Snímek: Mathias Osvath

Print Friendly, PDF & Email

Notes:

  1. Raby CR, Nature 2007, DOI: 10,1038/nature05575
  2. Kabadai C., Osvath M.: Science 2017, DOI: 10.1126/science.aam8138

O autorovi

Jaroslav Petr

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr , DrSc. působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Zabývá se reprodukční biologií hospodářských zvířat a aktivně se věnuje vědecké publicistice. Zajímají ho především biotechnologie využitelné v zemědělství a medicíně – genetické modifikace, kmenové buňky, klonování… Je autorem knihy Klonování. Hrozba, nebo naděje? Články v tištěném Vesmíru.