Civilizace, v níž žijeme, je založena na funkční paměti. To, že dnes používáme počítač, je přímým důsledkem toho, že si lidé před tisíciletími zapamatovali jak rozdělat oheň, později roztavit měď, železo, poté vytvořit drát, zkonstruovat diodu, tranzistor…

Sám náš organismus by bez schopnosti zapamatovat si a zrekonstruovat přesnou posloupnost pěti nukleotidů – jakýchsi písmen života – nemohl existovat. A spolu s námi takřka vše živé, co s námi sdílí tuto planetu. Téma paměti tedy prostupuje mnoha obory lidské činnosti a myšlení. Nás v tomto tématu zajímá, kde se paměť bere? Jak ji zachovat? Jak ji zkoumali naši předkové? A předkládáme vám současné pohledy vědy a vědců v těchto článcích na webu i v tištěném Vesmíru:

Aleš Stuchlík se věnoval ve svém článku Prostorová paměť, navigace a mozkové mapy prostorové orientaci u zvířat i lidí.

Jak se v mozkové tkání zapisují a ukládají nové informace? o tom píše v článku Mikrostruktura paměti Karel Ježek. (Přístupné jen pro předplatitele.)

Paměť ale není jen lidskou doménou. Uchovávají si ji i horniny, zemětřesné zlomy, koryta řek… jen my, lidé, to někdy podceňujeme.

Přečtete si také článek Pavly Státníkové Povodně v Praze a historická paměť a článek čtveřice odborníků z Geofyzikálního ústavu Paměť hornin.

Další příspěvek  Zapomenutí zapomnětlivci připomíná příběhy pacientů, kteří umožnili výzkum paměti , současné přístupy k léčbě pochroumané paměti  popisujeme v článku o Zdravém a chorém zapomínání a o  Tréninku proti chátrání paměti.

Jak jsme na tom s demencí, postupu Alzheimerovy choroby  Česku? O tom vypovídá článek Zpráva o demenci v Česku.

 

Titulní ilustrační snímek: volné dílo, CC0.

 

Další články tématu

Print Friendly