Nebezpečný bisfenol

Nebezpečný bisfenol A pomalu mizí z našeho světa. Jeho „náhradník“ bisfenol S je ale zřejmě neméně škodlivý. Ukazuje to nová studie, jíž na problém poprvé upozorňuje český vědecký tým na stránkách časopisu Scientific Reports.

Aktualizováno 30. března 2017 odstavcem „Máme se bát?“ 

Ze záplavy chemikálií produkovaných člověkem je asi tisícovka podezíraná z narušování hormonální rovnováhy v organismu živočichů včetně člověka. Tyto tzv. endokrinní disruptory se dostávají do našeho těla a mají nepříznivý dopad například na funkci štítné žlázy nebo na rozmnožování. Přispívají však i ke změnám chování a ukazují se jako jeden z faktorů zvyšujících sklon k obezitě. Není divu, že lidstvo hledá za tyto látky bezpečnou náhradu. Někdy se však z náhradníků vyklubou škůdci.

Výrobci plastů používali pro zpevnění mnoha polymerů bisfenol A, který se tak stal jednou z nejmasověji vyráběných chemikálií světa. Z toxikologického hlediska k němu nebyly výhrady. Jeho schopnost působit na živočichy podobně jako pohlavní hormony estrogeny z něj však udělala jeden z nejznámějších endokrinních disruptorů. Byl zakázán například pro výrobu plastových kojeneckých lahví a dočkal se náhrady v mnoha dalších výrobcích nesoucích označení „BPA-free“ čili „prosté bisfenolu A“. V těch byl bisfenol A často nahrazen chemicky podobným bisfenolem S. Pro výrobce je „náhradník“ výhodný hned z několika důvodů. Plasty a další materiály zpevňuje podobně jako bisfenol A. O tom, jak nabourává hormonální rovnováhu, se však ví málo. Teprve v poslední době se objevují první studie dokazující, že tento bisfenolový „bílý kůň“ zdaleka není neškodný. O jeho účincích na rozmnožování savců včetně člověka však chyběly informace.

Tým českých vědců vedený Terezou Žalmanovou a Kristýnou Hoškovou z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze společně s vědci z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi jako první prokázali, že bisfenol S vyvolává těžká poškození zrajících vajíček prasete. Ta se podobají svými vlastnostmi vajíčkům žen mnohem více než oocyty laboratorních myší či potkanů. Je proto pravděpodobné, že defekty pozorované u prasat budou postihovat i vajíčka žen vystavených bisfenolu S. Bisfenolový „bílý kůň“ poškozuje samičí pohlavní buňky i ve velmi nízkých koncentracích, jež odpovídají jeho výskytu v těle obyvatel ekonomicky vyspělých zemí, například Japonska.

Nejnápadnější poruchy nastávají při dělení dědičné informace vajíček. Z takového vajíčka vzniká po oplození spermií embryo neschopné zdárného vývoje. Jiná poškození nejsou na první pohled tak patrná. Vajíčko je z předchozího vývoje vybaveno zásobou ribonukleových kyselin, podle kterých si syntetizuje potřebné proteiny. Samo si ribonukleové kyseliny vyrobit neumí. Pod vlivem bisfenolu S se část zásob ribonukleových kyselin ztrácí. Samičí pohlavní buňka se tak dostává do podobné situace jako dílna, kde shořely výkresy potřebné ke kompletaci výrobků. Ztracené ribonukleové kyseliny mohou chybět i embryu, protože ani ono si v počátečních fázích vývoje své vlastní „výrobní výkresy“ pořídit neumí.

VLEVO: Dědičná informace (modře) je ve vajíčku prasete připraveném k oplození pravidelně uspořádaná pomocí vláken tzv. dělícího vřeténka (zeleně). Po oplození spermií se takové vajíčko dál vyvíjí v embryo. VPRAVO: Kontrola vejce – V přítomnosti i velmi nízkých koncentrací bisfenolu S dochází k „zamotání“ vláken dělícího vřeténka (zeleně) a dědičná informace (modře) je uspořádána chaoticky. Z takového vajíčka životaschopné embryo nevznikne.ČZU, VÚŽV

Pod rouškou nálepek „BPA-free“ bisfenol S svého předchůdce na mnoha místech vytlačuje. Jde o další příklad politováníhodných náhrad, kdy je jedna škodlivá chemikálie vystřídána jinou, neméně škodlivou. Podobně byl například nahrazen diacetyl (2,3-butandion) přidávaný do másla pro posílení typického máselného aroma a chuti za alfa-diketon (2,3-pentadion). I když se „diacetyl“ vyskytuje v másle naprosto přirozeně, ukázalo se, že při vdechnutí může poškozovat plíce. Až dodatečně se ukázalo, že „diketon“ za ním v tomto ohledu nijak nezaostává. Z řad vědců zaznívá volání po „informované náhradě“, kdy je škodlivá chemikálie vystřídána novou až poté, co se vyjasní, že nás záměna nepřivede z louže do bláta.