Špičkoví vědci oceněni

Ojeden neuron víc mají od včerejšího večera vědci, ocenění Nadačním fondem Neuron za špičkové výsledky ve svých oborech. Šest laureátů získalo ocenění za přínos světové vědě, devět mladých vědců si odneslo šek na finanční částky, jež jim mají poskytnout impuls do další badatelské práce. Celkem mezi ně Neuron rozdělil 6,5 milionu korun.

Cena Neuron za přínos světové vědě

V oboru chemie získal ocenění za přínos světové vědě profesor Josef Michl. V zahraničí je ve svém oboru známou a respektovanou osobností. K předmětům jeho studia patří vývoj materiálů pro účinnější a levnější solární panely. Jeho tým před časem vytvořil chemickou stavebnici z molekul. Ve svém oboru patří ke světové špičce a mezi českými vědci k těm nejcitovanějším. Jako malého chlapce jej k zájmu o chemii přivedl jediný experiment, který během školní hodiny uskutečnila jeho učitelka.

Zdůvodnění nominace

„Profesor Josef Michl je jednou z mála osobností, která udiví neuvěřitelnými znalostmi téměř ve všech oborech, nejen v chemii. Jeho znalosti v matematice či fyzice jsou naprosto profesionální. V oborech chemie, fyziky a matematice vás vždy udiví hloubkou znalostí a promyšleností každého detailu. Tomu jistě napomáhá i jeho fenomenální paměť. A není to jen reprodukování znalostí, jeho myšlení je vysloveně kreativní, vždy má rozmyšleno, co by se mělo vyřešit a dokonce, jak by se to mělo řešit. Nikdy se nedá odradit složitostí problému. Dobře to vystihuje jeho pořekadlo: „Jednoduché problémy necháme ostatním, my si vybereme to složité“. Někdy to ovšem vede k tomu, že se k rozdělaným problémům vrací po mnoha letech. Ale nevím o žádné nedodělané studii, která by se později opět nevynořila a nedokončila.

Je také výtečně vybaven jazykově. Mluví mnoha jazyky, kromě mateřské češtiny a téměř mateřské angličtiny mluví německy, francouzsky, rusky, japonsky, dánsky, a řadou dalších. Dokonce jsem měl možnost ho pozorovat, kdy v Budapešti radil taxikáři v maďarštině.

Je neuvěřitelně pracovitý. Je to někdy až k uzoufání, už bych si rád odpočinul, ale on chce stále ještě pracovat. Ráno ho najdete ve čtyři hodiny vyřizovat e-maily či psát publikaci, a večer v deset ještě pokračuje. Soboty a neděle nevyjímaje. Sepisovat s ním publikaci je velký zážitek. Jeho schopnost přesně formulovat myšlenky je fantastická, navíc ve velice čtivé angličtině. Čtenář má vždy pocit, že jeho článkům rozumí, nic se mu nezatajuje a každá myšlenka je řádně doložená. Jsou to vlastně krásná umělecká díla.

Ani hudba a kultura mu není cizí. Nejen že si udělá čas na koncerty, dokonce i sám hraje na kytaru, jako správný skaut. Žije střídmě a k obědu si většinou nosí jen krajíček chleba (suchého) a jablko. Ale přece jen není vše tak asketické. Zcela nestřídmý je při pojídání švestkových knedlíků a švestkového koláče (který mu při každé návštěvě Boulderu musím upéct, jen kde v USA brát švestky?)

Přestože se s ním znám dlouhou dobu, vlastně ani nevím, zda je manuálně zručný. Jakoukoliv takovouto práci, kromě pomoci s úklidem v kuchyni po večeři, odmítá. Bralo by mu to čas na vědu a další užitečné aktivity.

Má vřelý vztah ke své rodné zemi. Nejen že s mnoha českými vědci spolupracuje velice blízce, přednáší na českých pracovištích, má částečný úvazek ÚOCHB AV ČR, ale i finančně podporuje českou vědu. Přírodovědecké fakultě UK věnoval 100 tisíc dolarů, a podobný dar nyní připravuje na podporu Učené společnosti České republiky.

Nepotkal jsem v životě tolik výrazných osobností a jsem hrdý, že se s ním znám a můžu s ním spolupracovat.“

– dr. Zdeněk Havlas, člen vědecké rady NF Neuron pro obor chemie

V oboru medicína získal ocenění za přínos světové vědě profesor Milan Šamánek. Jde o skromného muže, který však svým nevšedním přístupem v roce 1977 významně napomohl k založení pražského Dětského kardiocentra. V té době šlo o první zařízení tohoto druhu na světě. Jako přednosta tohoto zařízení prosadil léčebné a diagnostické postupy, jejichž důsledkem bylo snížení úmrtnosti dětí s vrozenou srdeční vadou z původních 10 procent na pouhé 1 procento.

Zdůvodnění nominace

„Vrozené srdeční vady byly do poloviny 20. století výhradním zájmem patologů. Klinická péče o ně nastala v polovině druhé. Stala se prozíravě zájmem doktora Šamánka. Díky jeho odborné připravenosti, mimořádné schopnosti zajistit pevné zázemí a získat nadšené spolupracovníky a formulovat jasné cíle, se mu podařilo nezměrným úsilím vybudovat Dětské kardiocentrum ve FN Motol.

Svým talentem, energií, pílí, houževnatostí, odpovědností a neobyčejnou předvídavostí vytvořil integrované pracoviště kardiologie, kardiochirurgie včetně oddělení kardiopulmonální funkční diagnostiky a experimentální laboratoře. Je zakladatelem pražské školy dětské kardiologie a kardiochirurgie.

Vyškolením praktických dětských lékařů a celorepublikové sítě dětských kardiologů umožnil prenatální diagnostiku vrozených srdečních vad (VSV), stanovil naléhavost jejich řešení a u urgentních nepřetržitý servis Centra. Prenatální elektrokardiografické vyšetření posunulo diagnostiku VSV do 14.–20. týdne těhotenství. Jím zavedený postup převzal svět (Bohemia Care of Children’s Heart Diseases). Komplexní péčí se snížením věku operovaných závratně klesla mortalita.

Profesor Šamánek dokázal navázat mezinárodní kontakty a prosadit Dětské kardiocentrum na mezinárodní scénu. Stalo se jedním z nejlepších na světě.“

– prof. Josef Koutecký, člen vědecké rady NF Neuron pro obor medicína

V oboru společenské vědy získal ocenění za přínos světové vědě profesor Leopold Jaroslav Pospíšil. Jde o světově uznávaného antropologa, který se soustředil na studium právních systémů u původních národů na Aljašce a Nové Guineji. Stejně intenzivně studoval i společenstva v Evropě a Americe. Když během slavnostního večera dostal dotaz, jaký prvek z kultur, jež studoval, bychom měli v naší společnosti převzít, bez zaváhání odpověděl: slušnost.

Zdůvodnění nominace

„Leopold Pospíšil, právník a antropolog, dlouholetý profesor yalské univerzity, je typem vědce, jehož přínos světové vědě je mimo veškerou pochybnost. Leopold Pospíšil již v 50. letech minulého století prováděl terénní výzkum na Nové Guineji a založil nový vědní obor Antropologie práva. Jeho další mnohé výzkumy na poli antropologie Indiánů, Eskymáků i tyrolských sedláků se vyznačují zásadním posunem vědeckého poznání hned v několika oblastech – antropologie, právních systémů či ekonomie. Dalším významným dokladem unikátního vědeckého pojetí antropologie Leopolda Pospíšila představují jeho žáci, kteří patří k vynikajícím pokračovatelům jeho školy.“

– prof. Miroslav Bárta, garant NF Neuron pro obor společenské vědy

Za přínos světové vědě v oboru fyzika získal ocenění profesor Jan Peřina. Jeho vědecké začátky značně poznamenal v té době „nepříznivý společenský původ“. Jako syn takzvaného vesnického boháče (jimž se v 50. létech 20. století říkalo podle sovětského vzoru „kulaci“) nesměl studovat a málem skončil jako nádeník. S pomocí lidí, kteří k němu nebyli lhostejní nakonec tuto nepřízeň komunistického režimu překonal a po dosažení maturity vystudoval i svou vytouženou fyziku a dosáhl mezinárodního úspěchu v oboru kvantové optiky. Pracoval na výzkumu, který v budoucnosti pomůže šifrovat komunikaci uvnitř bank a ochrání tak platební karty, jež používáme, i další oblasti, kde je bezpečnost dat potřebná.

Zdůvodnění nominace

„Osobnost a činnost prof. Peřiny je neoddělitelně spojená s českou vědou obecně a klasickou a kvantovou optikou zvláště. V průběhu své vědecké kariéry realizoval, podobně jako jiní mezinárodně uznávaní vědci, řadu funkcí. V první řadě je to jeho role vědce mezinárodního věhlasu, dále funkce organizátora vědecké práce a v neposlední řadě pedagoga, který vychoval řadu dalších optiků, kteří pokračují v jeho práci u nás i v zahraničí.

Profesor Peřina se celý život věnoval problematice klasické a kvantové optiky. K jeho prvořadým zájmům patří studium neklasických vlastností světla. Pro laika se může zdát toto téma vysoce akademické s malým, když ne nulovým, přesahem s praktickými otázkami techniky a běžného života. Současný bouřlivý rozvoj optiky dokazuje pravý opak. Hluboké a rozsáhlé vědecké poznatky, kterých prof. Peřina v průběhu svého vědeckého života dosáhl, umožňují pracovišti v Olomouci a dalším pracovištím v Evropě a Americe úspěšně pracovat na takových otázkách jako je kvantová komunikace, zpracování kvantových stavů a manipulace svazků světla na úrovni jednotlivých fotonů. Potvrzením mezinárodně významného dopadu je velká vědecká odezva na jeho práce. Počet (přes 260 vědeckých publikací) není v tomto ohledu tak důležitý, i když je samozřejmě impozantní. Důležité je, že jeho výsledky žijí v laboratořích v celém světě a přinášejí další vědecké úspěchy.

Druhým aspektem osobnosti prof. Peřiny je jeho činnost pro vědeckou komunitu, zajištění kontinuity vědecké práce a stabilizace vědecké základny v České republice. K tomu můžeme ještě přidat osobní nasazení při prosazování Mezinárodních vědeckých standardů při posuzování vědecké práce v dobách, kdy se přihlíželo k řadě jiných ukazatelů. V průběhu svého života řídil mnoho vědeckých projektů a v posledních letech řídil jeden z nejúspěšnějších vědeckých záměrů v ČR. Potvrzením jeho služeb pro českou vědeckou komunitu je mimo jiné i fakt, že v Olomouci vybudoval mezinárodně uznávané vědecké centrum. Prof. Peřina ho profiloval a toto centrum je v současnosti, i bez jeho přímé účasti na řízení, schopno dostát všem svým vědeckým výzvám a prosadit se i v tvrdé mezinárodní konkurenci, a to jak v oblasti teoretické, tak i experimentální.

Organizační činnost prof. Peřiny je úzce spojena s další oblastí, a to pedagogickou. Skutečně výrazná vědecká osobnost přitahuje k sobě mladé lidi, kteří chtějí pracovat na moderních, vědecky cenných, problémech. Během své kariéry vychoval desítky diplomantů a doktorandů. Mnozí z nich jsou teď sami profesoři, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Nepochybně se dá mluvit o olomoucké škole kvantové optiky, a díky činnosti prof. Peřiny se dá jistě očekávat její další úspěšný rozvoj. Jeho pedagogická činnost je dále zvýrazněna počtem monografií o kvantové optice. Řada studentů u nás i v zahraničí se seznamuje s nelineární optikou a kvantovou optikou právě skrze jeho knihy.

Prof. Peřina je výraznou mezinárodně uznávanou osobností. Jeho životní dílo má trvalou hodnotu. Svojí činností pro vědeckou komunitu zajistil růst a zisk vědecké prestiže pro celý vědecký obor.“

– prof. Ing. Igor Jex, DrSc., děkan FJFI ČVUT

Za přínos světové vědě v oboru biologie získal ocenění profesor Jan Svoboda. Přispěl zejména ke studiu takzvaných retrovirů, jež už v 60. létech podezříval ze schopnosti vyvolat rakovinu. Tuto hypotézu nakonec nezávisle potvrdil americký virolog a genetik Howard Temin, který za to v roce 1975 obdržel Nobelovu cenu. Otevřela se tak nová cesta k léčbě rakoviny.

Zdůvodnění nominace

Profesor Jan Svoboda je vědecká veličina nobelovské třídy světové retrovirologie. Hned na začátku jeho vědecké dráhy bylo šťastné rozhodnutí věnovat se viru Rousova sarkomu, původce zhoubného nádoru drůbeže. Ten se díky němu stal na příští desetiletí vyhledávaným modelovým retrovirem pro výzkum virových a později buněčných onkogenů a jejich uplatnění při nádorové přeměně buněk. Klíčovým v tomto směru byl objev virogenie v životním cyklu retrovirů, tedy mechanismu, kterým se genetická informace retroviru zabuduje do genomu hostitelské buňky. Objev Jana Svobody znamenal velký přínos pro další studium onkogenů, ale zejména k zásadní revizi představ o přenosu genetické informace v podobě reverzní transkripce a k pozdějšímu objemu objevu reverzní transkriptázy.

Je pozoruhodné, že jeden fenomén virogenie objevený Janem Svobodou předznamenal hned dvě Nobelovy ceny (v letech 1975 a 1989), jejichž nositelé patřičně ocenili přínos a zásluhy Jana Svobody na jejich úspěchu. Profesoru Svobodovi se dostalo po zásluze řady významných ocenění za jeho zásadní přínos světové vědě, z těch nejvýznamnějších je to nedávné zvolení za člena Národní akademie věd USA. Je též laureátem Národní ceny vlády Česká hlava.

Jan Svoboda je vědec každým coulem, přes spoustu organizačních a společenských povinností po listopadu 1989 nikdy neopustil laboratoř, pokračuje v experimentální práci, aby si znovu a znovu dokázal odpovědět na nekonečně zajímavé otázky ze života retrovirů v hostitelských buňkách. Vlastní výsledky, výsledky svých kolegů, ale také dění ve vědě a ve společnosti, v naší zemi i ve světě, podrobuje kritickému hodnocení.

Jan Svoboda je velký diskutér a když už to nemůže vydržet, sedne a napíše kritický článek, aby se podělil o svůj názor na palčivá témata dnešní doby, vždy skvěle vybaven znalostmi filosofie, historie a literatury. Laskavý k mladé generaci, a proto jí tolik respektovaný a vyhledávaný.

– prof. Libor Grubhoffer, garant vědecké rady NF Neuron pro obor biologie

Za přínos světové vědě v oboru matematika ocenil NF Neuron profesora Pavla Exnera. Ten se zabývá matematickou fyzikou, která pracuje s takovými stavy, jež by se daly přirovnat bobům, které se v zatáčce bobové dráhy náhle zastaví. Část svého života strávil rovněž Evropské výzkumné radě, kterou pomáhal založit.

Zdůvodnění nominace

„Profesor Pavel Exner je příkladem člověka, v jehož životě se kvalita vlastní vědecké práce a náročnost na sebe sama vždy spojuje s mimořádnou a nezištnou službou odborné komunitě a společnosti jako celku. Jeho oborem je matematická fyzika a charakteristickým rysem pevnost postojů, přímost a otevřenost vůči různým oborům a disciplínám. Vzájemná otevřenost matematiky, přírodních, technických i společenských věd je životně důležitá pro všechny oblasti. Výsledky práce profesora Exnera jsou celosvětově oceňovány jak mezi matematiky, tak mezi teoretickými fyziky; je tedy představitelem směru, který formoval ve značné míře vývoj obou věd po staletí. Vychoval a ovlivnil řadu vynikajících vědců. O jeho postavení ve světové vědecké komunitě svědčí, mezi mnoha jinými příklady, jmenování členem a posléze viceprezidentem zakládající Vědecké rady ERC a dlouhodobá služba v institucích Evropské matematické společnosti (EMS), kde byl před dvěma lety zvolen prezidentem. Profesor Exner patří k těm českým vědcům, jejichž profesní cesta nebyla vždy jednoduchá. Jeho uznání mezinárodní vědeckou komunitou je mimořádné. Cena Neuron je poděkováním za jeho úsilí nejen pro světovou vědu, ale v širším smyslu i pro naši zemi.“

– prof. Zdeněk Strakoš, garant vědecké rady NF Neuron pro obor matematika

Cena Neuron Impuls

Tato cena je určena mladým vědcům do 40 let, kteří ve své dosavadní činnosti výrazně vyčnívali nad své vrstevníky. Podle zakladatelů ceny má být ocenění povzbuzením v další vědecké práci. Vědci své projekty přihlašují do otevřené soutěže. Vybraní z nich získávají od 500 tisíc so milionu korun. V letošním roce to byli:

Zuzana Holubcová v oboru medicína
Její výzkum by měl zvýšit úspěšnost umělého oplodnění v centrech asistované reprodukce. Holubcová jako první na světě odhalila, co se děje v lidském vajíčku před oplodněním, což je naděje pro zhruba dvě třetiny žen, které v současné době ani po léčbě neplodnosti nejsou schopny otěhotnět a donosit zdravé dítě.

doc. Vítězslav Bryja v oboru biologie
Lidé se domlouvají slovy. Buňky v našem těle používají ke komunikaci různé typy bílkovin. Docent Vítězslav Bryja chce dokázat svojí hypotézu, že jeden typ bílkovin, zvaný Wnt, může ovlivňovat nejen chování buněk, které spolu těsně sousedí, ale i těch na opačném konci těla. Výzkum probíhá jak v mozkomíšní tekutině vyvíjejícího se mozku, tak na leukemických buňkách u laboratorních myší, takže pokud se hypotéza potvrdí, získá lidstvo cenný poznatek k vývoji nové generace léků na tuto nemoc.

Ladislav Stančo v oboru společenské vědy
Z knih víme o Alexandru Velikém mnohé – dobyl většinu tehdy známého světa, vyhrál všechny bitvy, měl tři manželky. Zemřel v roce 323 př. n. l., tedy ještě mladý, jen pár dní před oslavami 33. narozenin. V jeho životě ale zůstává řada nevyjasněných okolností. Ladislav Stančo je hodlá zkoumat.

doc. Zdeněk Dvořák v oboru matematika
Zajímá ho situace, kdy ani hodně výkonný počítač nezvládá řešení spousty operací. V projektu, na který nyní získal Neuron Impuls, chce naučit počítače pracovat tak chytře, aby obrovské množství operací řešit nemusely.

doc. Tomáš Vejchodský v oboru matematika
1+1 = 2. Tento přesný výsledek zná každý školák. Ovšem někdy matematika tápe. Například při navrhování mostů, přehrad a dalších technických staveb používají inženýři parciální diferenciální rovnice, které poměrně přesně popisují složité jevy v konstrukcích. Přesné řešení těchto rovnic však téměř nikdy nejsme schopni najít. Matematici tedy přišli s myšlenkou rezignovat na přesnost a začali hledat přibližné řešení pomocí numerických metod. Kromě parciálních diferenciálních rovnic se numerickými metodami řeší i jiné složité a v praxi užitečné úlohy, například úlohy na vlastní čísla. Právě těm se věnuje Tomáš Vejchodský.

doc. Zdeněk Sofer v oboru chemie
Auta poháněná vodíkem dostávají od ekologů jedničku. Z výfuků odkapává jenom voda. Ovšem výroba tohoto plynu rozkladem vody je velmi drahá, protože se musí používat zlato, iridium nebo platina. Chemik Zdeněk Sofer a jeho tým vyvíjí materiál, který by mohl přípravu vodíku podstatně zlevnit.

Otakar Frank v oboru fyzika
Znát přesný čas je někdy hodně důležité. Třeba když jdete na první rande. Existují však i jiné významné údaje. Fyzik Otakar Frank například hledá způsob jak určit přesné mechanické vlastnosti grafenu.

Cena Neuron Impuls junior

Letos nově dostali ceny i čerství držitelé titulu Ph.D. do věku 33 let. Tato cena má podle pořadatelů napomoci tomu, aby se mladí badatelé snáze a rychleji postavili ve svém oboru na nohy, stali se tedy nezávislými. Letos získali ocenění dva mladí vědci.

Pavla Eliášová v oboru chemie
Vyvíjí nové materiály pro počítače na bázi spintroniky. Pokud bude úspěšná, mohla by napomoci ke vzniku mnohem rychlejších, daleko menších a k životnímu prostředí šetrnějších počítačů.

Ondřej Kreml v oboru matematika
Švýcarský fyzik a matematik Leonhard Euler formuloval před téměř 300 lety rovnice pro proudění ideální kapaliny, která nemá vnitřní tření. Šlo o model opomíjejíci skutečnost, protože v reálném světě neexistuje tekutina bez viskozity. Eulerovy rovnice mají mnoho tzv. slabých řešení. Rozšířit dosud existující poznatky o těchto slabých řešeních je cílem projektu matematika Ondřeje Kremla.

 

Titulní snímek: Laureáti cen Neuron 2016. Snímek: NF Neuron

Print Friendly