Tak jako dnes uhánějí kamiony z jednoho konce Evropy na druhý, aby převezly zboží, v pravěku jejich úlohu plnili krajinou putující lidé – jednak sběrači různého materiálu, jednak skupinky lidí přenášející potřebné suroviny do domovských sídlišť. Na místě osad, vzniklých během tisíců let používání stezek, jsou dnes často velká města.

Nejsme schopni říci, kdy člověk na území dnešního Česka prošlapal první z těchto tras. Domníváme se však, že to bylo už nejméně před 30 000 lety. Vrcholila poslední doba ledová a na našem území žili lidé, známí jako lovci mamutů, resp. sobů.

Hlavní trasy starých stezek od hlubokého pravěku: Jedna od jihu vedoucí do oblasti nad Dyjí (resp. pod Pálavou) do centra lovců mamutů. Druhá naznačuje průchod dolnomoravským úvalem k Moravské Bráně s pokračováním dál k východu (např. přes Krakov). Tudy od pravěku dodnes vedou hlavní cesty, hlavně pak vojenské. Velmi významné bylo nejstarší propojení Moravy a Čech, vedoucí přes současnou Litomyšl. Už v mladší době kamenné se do Čech procházelo od soudobého Řezna Všerubským průsmykem k nynější Plzni (a dál ku Praze). Konečně od polského Kladska vedla stará stezka přes průsmyk do Náchoda a dál do Čech a druhá ve směru od Kladska k jihu až k toku Moravy. Pravděpodobně trasa, která přivedla vůbec první Homo sapiens na naše území. Mapa R. Květ

Hlavní trasy starých stezek od hlubokého pravěku: Jedna od jihu vedoucí do oblasti nad Dyjí (resp. pod Pálavou) do centra lovců mamutů. Druhá naznačuje průchod dolnomoravským úvalem k Moravské Bráně s pokračováním dál k východu (např. přes Krakov). Tudy od pravěku dodnes vedou hlavní cesty, hlavně pak vojenské. Velmi významné bylo nejstarší propojení Moravy a Čech, vedoucí přes současnou Litomyšl. Už v mladší době kamenné se do Čech procházelo od soudobého Řezna Všerubským průsmykem k nynější Plzni (a dál ku Praze). Konečně od polského Kladska vedla stará stezka přes průsmyk do Náchoda a dál do Čech a druhá ve směru od Kladska k jihu až k toku Moravy. Pravděpodobně trasa, která přivedla vůbec první Homo sapiens na naše území. Mapa R. Květ

Morava

Prostupnost tehdejší krajiny usnadňovaly vodní toky, proto právě ty hrály důležitou roli cestovních tepen a staly se rozhodujícím činitelem, usměrňujícím průběh suchozemské trasy. Pro průchod Moravou byly tehdy vůbec nejdůležitějšími toky ty, na něž od jihu navazovala Jantarová stezka. Z několika jejích variant se jako hlavní projevila dyjská, mířící pod Pálavské vrchy.

Na Moravě jsou další dvě důležitá místa. Prvním je Hulín, ležící u cesty přes Vlárský průsmyk na dnešní Slovensko. Trasa byla využívána patrně už od doby bronzové, přes dobu římskou (první desetiletí prvého století našeho letopočtu). Druhým důležitým místem je Přerov, už v dávné minulosti jediná příznivá trasa z Moravy na východ. V době Přemyslovců měl Přerov důležitou polohu na trase Praha – Krakov.

Mnohé stezky, po nichž dnes chodíme, vznikly už v pravěku. Licence: volné dílo, CC0

Mnohé stezky, po nichž dnes chodíme, vznikly už v pravěku. Licence: volné dílo, CC0

Čechy

Od hlubokého pravěku sloužila jako spolehlivá trasa spojení Moravy a Čech jen jediná stará stezka vedoucí z okolí dnešních měst Staré Město a Moravská Třebová na současnou Litomyšl. Ve východní části na moravském území se trasa porůznu měnila, ale Litomyšl zůstávala hlavním centrem tohoto spojení.
Pro Čechy se stal velmi významným místem Všerubský průsmyk na našich jihozápadních hranicích. Šlo o stezku, užívanou už v mladší době kamenné k průniku do středu Čech. Později tuto cestu volili ti, kdo na naše území chtěli projít z Řezna (Regensburgu). Mnohem později, v době slovanské, trasa odklonem zahrnula dnešní Domažlice a odtud dále na Plzeň a středočeskou Prahu.

Jiná stará stezka zvaná Linecká vedla podél Vltavy, aby po rozdvojení v jižních Čechách dospěla k dnešnímu rakouskému Linci. Další spojení s Čechami umožňovaly stezky procházející průsmykem u Náchoda a vedoucí nyní do polského Kladska. V severní části Čech však bylo spojení mimo naše území nevalné. Což v jistém slova smyslu trvá dosud. Vždyť i dnes je problém dosáhnout dálničního spojení s Německem přes Krušné hory.

 

Titulní snímek: Mnohé stezky, po nichž dnes chodíme, vznikly už v pravěku. Licence: volné dílo, CC0

 

Další články tématu

Print Friendly

Tagy

O autorovi

Radan Květ

Radan Květ

E-mail

Ing. Radan Květ, CSc. (*1928) vystudoval chemické inženýrství na Vysoké škole technické v Brně. Od roku 1957 zaměstnán ve Výzkumném ústavu naftovém v Brně - zde se zúčastnil rozvíjení nového oboru hydrogeochemie. Posléze působil v brněnské pobočce Ústředního ústavu geologického. Od roku 1976 v Geografickém ústavu ČSAV v Brně. Starými stezkami se zabývá jako důchodce.