mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Někdo to rád hořké – konečné výsledky

 |  14. 7. 2016
 |  Téma: Chuť

Na tomto místě všem zájemcům přinášíme v grafické podobě výsledky letního projektu, ve kterém jste se měli možnost otestovat na tři znaky. Podrobnější komentář populačního genetika Masarykovy univerzity Pavla Lízala, který projekt s časopisem Vesmír zorganizoval, si můžete přečíst v článku, který najdete v březnovém vydání Vesmíru.

 

 

Do projektu se zapojilo více než tisíc dobrovolníků, nejvíce byli zastoupeni lidé mající původ v Jihomoravském kraji a Praze, nejméně se zapojilo těch, kteří se narodili v Karlovarském kraji.

 

 

Chutnačství

Prvním testovaným znakem byla schopnost cítit hořkou chuť látky PTC, jejíž přírodní obdoba se nalézá například v brukvovité zelenině (brokolice, růžičková kapusta apod.). Mezi účastníky výzkumu byli nejčastěji zastoupení lidé, kteří po otestování speciálním papírkem cítili hořkou chuť (68,6 %), přičemž častěji hořkost cítili ženy než muži.

Ukázalo se také, že žen chutnaček mezigeneračně ubývá, zatímco mužů chutnačů v generaci do 30 let naopak přibývá. Pokud by tento trend pokračoval v dalších generacích, mohlo by nakonec dojít k tomu, že chutnačství bude častější naopak u mužů než u žen.

Jazyk do korýtka

Dalším sledovaným znakem byla schopnost prohnout jazyk do korýtka, což je znak, který v různých populacích dokáže různé procento lidí. Zcela originální výsledky ukazují, že lidé s touto schopností jsou ve vzorku účastníků zastoupeni téměř ze tří čtvrtin, tedy vzácnější je situace, kdy jedinec nedokáže jazyk prohnout. Z výsledků je také zřejmé, že mírně častěji jazyk „rolují“ muži než ženy, čímž se náš vzorek odlišuje od doposud popsaných vzorků např. v Barceloně.

I zde jsme se podívali, zda existuje shoda v zastoupení tohoto znaku mezi generacemi. A i v tomto případě vidíme, že se zastoupení v generaci do 30 let a v generaci nad 30 let mírně odlišuje. Nicméně v rámci pohlaví je změna viditelnější a to u žen, u kterých v generaci do 30 let přibývá těch, které umí jazyk prohnout.

K čemu nám tato schopnost mohla být užitečná, si můžete přečíst v článku Na očích záleží na stránkách Vesmíru.

Partnerské oči

Třetím sledovaným znakem byla barva očí účastníků studie a jejich partnerů. Na základě předchozí studie v norské populaci víme, že mezi barvou očí partnerů existuje určitá statisticky významná vazba (podrobněji v článku letního Vesmíru, str. 414). Chtěli jsme proto ověřit, zda i u nás probíhá výběr partnera ve vztahu k barvě očí či nikoliv. V tabulce se můžete seznámit se zastoupením jednotlivých partnerských kombinací.

Statistické vyhodnocení získaných údajů nám ukázalo, že ve vzorku zapojených dobrovolníků, kteří na tuto otázku odpověděli (785 svazků), existuje výběr partnera vzhledem k barvě očí. Pozorovali jsme, že stejně jako v Norsku volí modroocí jedinci významně častěji modrooké partnery a zelenoocí dávají přednost zelenookým partnerům, dělají tedy tzv. pozitivní výběr.

Na rozdíl od norské populace se však u nás vyskytuje i výběr negativní, který dělají hnědoocí lidé, kteří výrazně dávají přednost partnerům s jinou barvou očí. Preference se však lišily podle pohlaví. Hnědoocí muži upřednostňují modrooké ženy, zatímco hnědooké ženy volí za partnery častěji jedince, kteří mají tzv. nejednoznačně definovatelnou barvu očí.

Kolik je nás stejných?

Zajímavým výstupem ze získaných údajů je možnost zjistit, jak častá je mezi účastníky výzkumu jejich kombinace znaků. Jak můžeme z tabulky vidět, tak nejčastější byla kombinace modrých očí se schopnosti prohnout jazyk do korýtka a schopností cítit hořkou chuť látky PTC – mezi muži to byl každý pátý a mezi ženami každá šestá žena.

Čtěte také: původní článek z letního Vesmíru 2016.

 

TÉMA MĚSÍCE: Chuť
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Další články k tématu

Jazyk místo očíuzamčeno

Podle Světové zdravotnické organizace žije na celém světě asi 39 milionů slepých lidí a dalších 246 milionů osob trpí jinými formami poškození...

Chutí k rakoviněuzamčeno

Česko je dlouhodobě jednou z pěti zemí světa s nejvyšším výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku (kolorektálního karcinomu). Každý rok tuto...

Proč nám (ne)šmakuje zelenina?uzamčeno

Obstarožní vtip dělí potraviny na dvě skupiny: chutné a zdravé. Zdá se, že matky do jisté míry ovlivňují již během těhotenství budoucí stravovací...

Zdravé fujtajblíky

Malé děti a kočky jsou velmi vybíravé. Jedná se o čirou zlomyslnost, nebo pro to mají tito „rozmazlenci“ své důvody? A není ve skutečnosti spíše...

Věda chutná, i nechutná

Chuť se účastnila mnoha vědeckých objevů. Ochutnávání se někdy neobešlo bez vážnějších následků; někteří zvědavci svůj výzkum nepřežili, ale jiní...

Vraťte nám chuť rajčat

Rajčata ze supermarketu chutnají všelijak a často nijak. Šlechtitelé dlouhodobě kladli důraz na jiné než chuťové vlastnosti, o zbytek vůně a chuti...

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...