Prozatím vládla mezi vědci shoda – lidské embryo by nemělo být kultivováno v laboratorních podmínkách déle než 14 dní. Pravidlo bylo snadné dodržet. Nikdo neuměl kultivovat lidské zárodky déle než 9 dnů. Ta bariéra však padla.

Poprvé má člověk reálnou možnost kultivovat lidské embryo déle než 14 dnů a studovat tak významné procesy, jejichž narušení má pro člověka vážné následky. Opět stojíme před zásadní otázkou: Smíme všechno, co umíme?

 

Prameny

6denní lidské embryo

Lidské embryo ve stádiu blastocysty má tvar dutého váčku se stěnou tvořenou jednovrstevným trofoblastem (fialově). K němu přiléhá v jednom místě skupina buněk embryoblastu (zeleně). Trofoblast je předurčen k tvorbě plodových obalů. Z embryoblastu se vyvine budoucí jedinec. Zdroj: Gist Croft, Alessia Deglincerti, and Ali H. Brivanlou/The Rockefeller University

 

Titulní snímek: Lidské embryo kultivované novým systémem do 12 dne po oplození má celou řadu rlzných typů buněk. Zeleně je znázorněn tzv. epiblast, z něhož se bude vyvíjet budoucí jedinec. Zdroj: Gist Croft, Alessia Deglincerti, and Ali H. Brivanlou/The Rockefeller University

Print Friendly

Tagy

O autorovi

Jaroslav Petr

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr , DrSc. působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Zabývá se reprodukční biologií hospodářských zvířat a aktivně se věnuje vědecké publicistice. Zajímají ho především biotechnologie využitelné v zemědělství a medicíně – genetické modifikace, kmenové buňky, klonování… Je autorem knihy Klonování. Hrozba, nebo naděje? Články v tištěném Vesmíru.