Unikátní záběry z ptačích hnízd teď může s vědci sledovat kdokoliv. Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze spustila projekt Ptáci online, jehož cílem je přiblížit vědeckou činnost a dění v přírodě prostřednictvím přímého pozorování ptačího hnízdění pod mottem věda lidem – lidé pro vědu.

Monitorování ptačího hnízdění a automatizovaný sběr vědeckých informací obstarávají tzv. chytré ptačí budky.

Chytrá ptačí budka s vestavným technickým zařízením a akumulátorem. Na obrázku je znázorněn detail vletového otvoru, infračervené světelné závory a kamery. Foto: Petr Kubizňák.

Chytrá ptačí budka s vestavným technickým zařízením a akumulátorem. Na obrázku je znázorněn detail vletového otvoru, infračervené světelné závory a kamery. Foto: Petr Kubizňák.

Živý videopřenos, přibližující dění v hnízdě, slouží jako edukativní pomůcka pro děti i dospělé a současně je cenným zdrojem dat pro vědce i nástrojem popularizace vědy. Např. děti ve školách mohou denně sledovat, co obnáší výchova mláďat, která začíná již stavbou hnízda a neobejde se bez sezení na vejcích, vzájemné komunikace partnerů, obstarávání potravy, zahřívání mláďat a starostlivé péče o ně.

Samice sýce rousného mohou předčasně opustit své partnery, aby zahnízdily v téže sezóně s jiným samcem.

Již stavba hnízda se mezi jednotlivými druhy významně liší. Např. sýkora koňadra využívá jako stavební materiál mech, chlupy a trávu (videoarchiv hnízda sýkory koňadry). Pokud se však v blízkosti hnízda nacházejí ovce, pak ke stavbě použije vlnu, která bude spolehlivě zahřívat vejce i čerstvě vylíhnutá mláďata (videoarchiv sýkory koňadry s vlnou). Špaček obecný si na rozdíl od sýkory staví velmi prosté hnízdo pouze ze stébel trávy (videoarchiv špaček a tráva). Největší stavitel je však vrabec polní – příbuzný snovačům, jehož hnízdo je vysoké, vyplňující celou budku zejména suchými stébly trávy a peřím. Obvykle se do takového hnízda „ponoří jako potápěč do vody“ a tam se skrytě stará o svá vajíčka (videoarchiv vrabce polního).

Realizovaný projekt však veřejnosti nepřináší pouze osvětu ze života ptáků. V hlubším slova smyslu mohou učitelé svým dětem připodobnit některé standardní prvky ptačího chování k tomu lidskému. Např. že o výchovu mláďat se pečlivě starají oba rodiče, kteří si vzájemně vypomáhají.

Ukázka instalované chytré ptačí budky studentům gymnázia ve Slaném. Foto: Martin Krtek Šturm.

Ukázka instalované chytré ptačí budky studentům gymnázia ve Slaném. Foto: Martin Krtek Šturm.

Ptačí boj o chytrá hnízda

Vědecká data automaticky a pravidelně zaznamenává počítač umístěný v budce, odkud jsou denně přenášena na univerzitní server. V momentě, kdy pták vletí do otvoru budky nebo jej opustí, detekuje tuto aktivitu pohybový senzor. Ten spustí záznam kamery v časové délce nastavitelné uživatelem. K zaznamenání nejdůležitějšího dění v budce obvykle postačí 30 sekund. Modifikovaný systém pro monitorování pěvců však nabízí také možnost online přenosu prostřednictvím vnitřní sítě organizace nebo veřejně přístupných webových stránek. Systém se dokáže vypořádat i se změnou světelných podmínek – při příliš nízké světelné intenzitě se spustí infračervené led diody, umožňující velmi kvalitní černobílé vidění. V budce je rovněž mikrofon, zaznamenávající unikátní hlasovou komunikaci mezi dospělci a mláďaty, např. jedinečné záznamy špačka obecného při námluvách. Nechybí ani senzor teploty umístěný uvnitř budky a venkovní senzor teploty a světla. Vědci tak mají možnost získávat velmi podrobné informace např. o aktivitě rodičů vzhledem k času a světelným a klimatickým podmínkám, podílu samců a samic na rodičovské péči, péči o vejce a s ním spojené pravidelné otáčení vajec, intenzitě krmení a mnohé další.

Přímý přenos z dění v budce jakou součást výuky na ZŠ Járy Cimrmana v Praze. Foto: Rostislav Kočiš.

Přímý přenos z dění v budce jakou součást výuky na ZŠ Járy Cimrmana v Praze. Foto: Rostislav Kočiš.

Z videozáznamů, získaných za pouhé tři týdny, už vědci nyní dokumentovali některé zajímavosti. Např. to, že vrabec polní rozbil a vyházel z budky pět vajec špačka obecného a začal si v budce stavět vlastní hnízdo. To mu však vydrželo pouhé dva dny, než se pravděpodobně jiný špaček ujal nadvlády nad budkou a nyní pečuje o šest vajec (videoarchiv špačka-vítěze). Jak jeho hnízdění dopadne, může každý sledovat na webových stránkách projektu.

Ornitologové doufají, že poznatky z hnízd běžných druhů pěvců budou podobně zajímavé jako u dlouhodobě studovaného sýce rousného v Krušných horách – druhu s noční aktivitou. S pomocí chytré ptačí budky vědci např. zjistili, že samci sýce rousného obstarávají naprostou většinou potravy pro mláďata i samici v průběhu celého hnízdění, které trvá více než dva měsíce. Loví nejen hraboše, myšice a rejsky, ale často přinášejí také ptáky a nezřídka mláďata pěvců odnesená přímo z jejich hnízda. Takové informace nelze získat pomocí klasického určení potravy na základě rozboru vývržků a zbytků potravy. Velmi zajímavé jistě je i to, že samice si kořist v hnízdě důsledně rovnají a že mohou předčasně opustit své partnery, aby zahnízdily v téže sezóně s jiným samcem. Naopak samci mohou hnízdit se dvěma nebo třemi partnerkami najednou. Pomocí kamery jsme také dokumentovali krmení mláďat a soupeření sourozenců o potravu, kterou obvykle získalo nejstarší a nejsilnější mládě.

Samice sýce rousného na hnízdě. Foto: Markéta Zárybnická.

Samice sýce rousného na hnízdě. Foto: Markéta Zárybnická.

Budky letí do světa

V současné době běží projekt Ptáci online s pomocí 25 chytrých budek, instalovaných v areálech základních škol a gymnázií, záchranných stanic, dendrologické zahrady, kroužkovací stanice Národního muzea, soukromých uživatelů a v areálu ministerstva životního prostředí. Díky finanční podpoře ze strany fakulty a univerzity mohou vědci chytrou ptačí budku zúčastněným institucím zapůjčovat, v čemž by i nadále rádi pokračovali. Vzhledem k vysokému vědecko-vzdělávacímu potenciálu je šance, že se projekt podaří realizovat v celostátním měřítku nebo dokonce v zahraničí, kde o spolupráci již projevila zájem Česká škola Václava Havla se sídlem v americkém Dallasu. V jak širokém měřítku se tento záměr podaří realizovat, však bude záviset především na partnerech, kteří projekt finančně podpoří.

Čtěte také: Co se děje v hnízdě sýce rousného  

 

Titulní snímek: Ptačí hnízdo (licence: volné dílo, CC 0)

Print Friendly

Tagy

O autorovi

Markéta Zárybnická

Markéta Zárybnická

Ing. Markéta Zárybnická, Ph.D., (*1979) vystudovala Fakultu životního prostředí ČZU v Praze a nyní se jako vědecký pracovník věnuje studiu ekologie a etologie ptáků, převážně sov. V rámci výzkumů v ČR a ve Skandinávii dlouhodobě usiluje o automatizovaný sběr biologických dat pomocí moderních technologií využívajících především kamerových systémů. Centrem jejího zájmu je studium geografické variability reprodukčních strategií sýce rousného.