Unikátní záběry z ptačích hnízd teď může s vědci sledovat kdokoliv. Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze spustila projekt Ptáci online, jehož cílem je přiblížit vědeckou činnost a dění v přírodě prostřednictvím přímého pozorování ptačího hnízdění pod mottem věda lidem – lidé pro vědu.

Monitorování ptačího hnízdění a automatizovaný sběr vědeckých informací obstarávají tzv. chytré ptačí budky.

Chytrá ptačí budka s vestavným technickým zařízením a akumulátorem. Na obrázku je znázorněn detail vletového otvoru, infračervené světelné závory a kamery. Foto: Petr Kubizňák.

Chytrá ptačí budka s vestavným technickým zařízením a akumulátorem. Na obrázku je znázorněn detail vletového otvoru, infračervené světelné závory a kamery. Foto: Petr Kubizňák.

Živý videopřenos, přibližující dění v hnízdě, slouží jako edukativní pomůcka pro děti i dospělé a současně je cenným zdrojem dat pro vědce i nástrojem popularizace vědy. Např. děti ve školách mohou denně sledovat, co obnáší výchova mláďat, která začíná již stavbou hnízda a neobejde se bez sezení na vejcích, vzájemné komunikace partnerů, obstarávání potravy, zahřívání mláďat a starostlivé péče o ně.

Samice sýce rousného mohou předčasně opustit své partnery, aby zahnízdily v téže sezóně s jiným samcem.

Již stavba hnízda se mezi jednotlivými druhy významně liší. Např. sýkora koňadra využívá jako stavební materiál mech, chlupy a trávu (videoarchiv hnízda sýkory koňadry). Pokud se však v blízkosti hnízda nacházejí ovce, pak ke stavbě použije vlnu, která bude spolehlivě zahřívat vejce i čerstvě vylíhnutá mláďata (videoarchiv sýkory koňadry s vlnou). Špaček obecný si na rozdíl od sýkory staví velmi prosté hnízdo pouze ze stébel trávy (videoarchiv špaček a tráva). Největší stavitel je však vrabec polní – příbuzný snovačům, jehož hnízdo je vysoké, vyplňující celou budku zejména suchými stébly trávy a peřím. Obvykle se do takového hnízda „ponoří jako potápěč do vody“ a tam se skrytě stará o svá vajíčka (videoarchiv vrabce polního).

Realizovaný projekt však veřejnosti nepřináší pouze osvětu ze života ptáků. V hlubším slova smyslu mohou učitelé svým dětem připodobnit některé standardní prvky ptačího chování k tomu lidskému. Např. že o výchovu mláďat se pečlivě starají oba rodiče, kteří si vzájemně vypomáhají.

Ukázka instalované chytré ptačí budky studentům gymnázia ve Slaném. Foto: Martin Krtek Šturm.

Ukázka instalované chytré ptačí budky studentům gymnázia ve Slaném. Foto: Martin Krtek Šturm.

Ptačí boj o chytrá hnízda

Vědecká data automaticky a pravidelně zaznamenává počítač umístěný v budce, odkud jsou denně přenášena na univerzitní server. V momentě, kdy pták vletí do otvoru budky nebo jej opustí, detekuje tuto aktivitu pohybový senzor. Ten spustí záznam kamery v časové délce nastavitelné uživatelem. K zaznamenání nejdůležitějšího dění v budce obvykle postačí 30 sekund. Modifikovaný systém pro monitorování pěvců však nabízí také možnost online přenosu prostřednictvím vnitřní sítě organizace nebo veřejně přístupných webových stránek. Systém se dokáže vypořádat i se změnou světelných podmínek – při příliš nízké světelné intenzitě se spustí infračervené led diody, umožňující velmi kvalitní černobílé vidění. V budce je rovněž mikrofon, zaznamenávající unikátní hlasovou komunikaci mezi dospělci a mláďaty, např. jedinečné záznamy špačka obecného při námluvách. Nechybí ani senzor teploty umístěný uvnitř budky a venkovní senzor teploty a světla. Vědci tak mají možnost získávat velmi podrobné informace např. o aktivitě rodičů vzhledem k času a světelným a klimatickým podmínkám, podílu samců a samic na rodičovské péči, péči o vejce a s ním spojené pravidelné otáčení vajec, intenzitě krmení a mnohé další.

Přímý přenos z dění v budce jakou součást výuky na ZŠ Járy Cimrmana v Praze. Foto: Rostislav Kočiš.

Přímý přenos z dění v budce jakou součást výuky na ZŠ Járy Cimrmana v Praze. Foto: Rostislav Kočiš.

Z videozáznamů, získaných za pouhé tři týdny, už vědci nyní dokumentovali některé zajímavosti. Např. to, že vrabec polní rozbil a vyházel z budky pět vajec špačka obecného a začal si v budce stavět vlastní hnízdo. To mu však vydrželo pouhé dva dny, než se pravděpodobně jiný špaček ujal nadvlády nad budkou a nyní pečuje o šest vajec (videoarchiv špačka-vítěze). Jak jeho hnízdění dopadne, může každý sledovat na webových stránkách projektu.

Ornitologové doufají, že poznatky z hnízd běžných druhů pěvců budou podobně zajímavé jako u dlouhodobě studovaného sýce rousného v Krušných horách – druhu s noční aktivitou. S pomocí chytré ptačí budky vědci např. zjistili, že samci sýce rousného obstarávají naprostou většinou potravy pro mláďata i samici v průběhu celého hnízdění, které trvá více než dva měsíce. Loví nejen hraboše, myšice a rejsky, ale často přinášejí také ptáky a nezřídka mláďata pěvců odnesená přímo z jejich hnízda. Takové informace nelze získat pomocí klasického určení potravy na základě rozboru vývržků a zbytků potravy. Velmi zajímavé jistě je i to, že samice si kořist v hnízdě důsledně rovnají a že mohou předčasně opustit své partnery, aby zahnízdily v téže sezóně s jiným samcem. Naopak samci mohou hnízdit se dvěma nebo třemi partnerkami najednou. Pomocí kamery jsme také dokumentovali krmení mláďat a soupeření sourozenců o potravu, kterou obvykle získalo nejstarší a nejsilnější mládě.

Samice sýce rousného na hnízdě. Foto: Markéta Zárybnická.

Samice sýce rousného na hnízdě. Foto: Markéta Zárybnická.

Budky letí do světa

V současné době běží projekt Ptáci online s pomocí 25 chytrých budek, instalovaných v areálech základních škol a gymnázií, záchranných stanic, dendrologické zahrady, kroužkovací stanice Národního muzea, soukromých uživatelů a v areálu ministerstva životního prostředí. Díky finanční podpoře ze strany fakulty a univerzity mohou vědci chytrou ptačí budku zúčastněným institucím zapůjčovat, v čemž by i nadále rádi pokračovali. Vzhledem k vysokému vědecko-vzdělávacímu potenciálu je šance, že se projekt podaří realizovat v celostátním měřítku nebo dokonce v zahraničí, kde o spolupráci již projevila zájem Česká škola Václava Havla se sídlem v americkém Dallasu. V jak širokém měřítku se tento záměr podaří realizovat, však bude záviset především na partnerech, kteří projekt finančně podpoří.

Čtěte také: Co se děje v hnízdě sýce rousného  

 

Titulní snímek: Ptačí hnízdo (licence: volné dílo, CC 0)

Print Friendly, PDF & Email

Tagy

O autorovi

Markéta Zárybnická

Markéta Zárybnická

Ing. Markéta Zárybnická, Ph.D., (*1979) vystudovala Fakultu životního prostředí ČZU v Praze a nyní se jako vědecký pracovník věnuje studiu ekologie a etologie ptáků, převážně sov. V rámci výzkumů v ČR a ve Skandinávii dlouhodobě usiluje o automatizovaný sběr biologických dat pomocí moderních technologií využívajících především kamerových systémů. Centrem jejího zájmu je studium geografické variability reprodukčních strategií sýce rousného.

Jedna odpověď

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *