V posledních týdnech věnují media vydatnou pozornost neobvykle vysokému výskytu mikrocefalie u novorozených dětí, jejichž matky v průběhu těhotenství prodělaly infekci virem zika. Co víme o této virové infekci, kterou známe již skoro 70 let?

Virus zika byl nazván podle lesního komplexu v Ugandě, kde se touto infekcí při studiu žluté zimnice nakazily opičky, ze kterých byl tento virus následně izolován. Virus zika patří do čeledi Flaviviridae, ve které má početné příbuzenstvo rovněž způsobující některé závažné virové infekce – za zmínku stojí především žlutá zimnice, která má z flavivirových infekcí obvykle nejtěžší průběh, dále horečka dengue, horečka Západního Nilu, japonská encefalitida B, ale například také u nás se hojně vyskytující středoevropská klíšťová meningoencefalitida.

Většina flavivirů je přenášena vektory, kterými jsou buď komáři, nebo klíšťata, rezervoárem jsou kromě člověka různí savci, často primáti, a někteří ptáci. Vazba na specifické přenašeče, kterými jsou u viru zika komáři rodu Aedes, zvláště nechvalně známý druh A. aegypti, je také příčinou, proč se tyto infekce přirozeně nevyskytují v oblastech mírného pásma.

Přenašeč viru zika, komár Aedes aegypti. Autor: James Gathany/CDC.

Přenašeč viru zika, komár Aedes aegypti. Autor: James Gathany/CDC.

Z nemocného člověka byl virus zika poprvé izolován v roce 1954 v Nigerii a v následujícím půlstoletí byl považován za málo významného původce lehkého horečnatého onemocnění. Příznaky, mezi něž patří kromě horečky také bolesti kloubů, vyrážka a zánět spojivek, se navíc dostaví jen u malé části nakažených. U většiny lidí probíhá infekce bez příznaků a dochází jen k vytvoření sérových protilátek. O malé pozornosti věnované této infekci svědčí například počet publikací, které lze dohledat v databázi PubMed – mezi lety 1952 až 2006 vyšlo jen 51 publikací věnovaných této problematice, mezi lety 2007 až 2014 jich vyšlo 38 a od počátku roku 2015 až dosud již 60.

První zprávy o výskytu viru zika mimo oblast původního rozšíření v tropické Africe a jižní Asii jsou z roku 2007. Virus se tehdy objevil v Mikronésii, ale ani poté nebyla této problematice věnována velká pozornost – ironií osudu ještě počátkem roku 2014 vyšel o viru zika článek v příznačně nazvaném časopisu PLOS Neglected Tropical Diseases. Ovšem právě v tomto roce má počátek současná „popularita“ viru zika, neboť tehdy byl na americký kontinent z Tichomoří zavlečen. Importovali ho tam zřejmě sportovci, kteří se účastnili mistrovství světa speciálních polynéských kánoí va‘a pořádaného v roce 2014 v Riu de Janeiro. Navíc se také spekuluje, že k jeho rychlému šíření významně přispělo pořádání fotbalového mistrovství světa v témže roce v Brazílii.

Způsobuje zika mikrocefalii?

První případy infekce virem zika na americkém kontinentu byly rozpoznány v Brazílii počátkem roku 2015, ale teprve naprosto neobvyklý nárůst výskytu mikrocefalie u novorozených dětí v Brazílii definitivně přitáhl pozornost odborníků i médií k tomuto viru. Mikrocefalie je vrozená vývojová vada patrná na první pohled malou velikostí hlavičky s obvodem u donošených dětí menším než 33 cm. Příčinou je porucha vývoje mozku v časných fázích prenatálního života, což obvykle vede k velmi vážným trvalým psychomotorickým následkům.

Zvýšený výskyt této vrozené vady zaznamenalo brazilské ministerstvo zdravotnictví od října 2015 a až dosud (29. 1. 2016) bylo hlášeno celkem 4180 případů, což se nápadně časově shoduje s průběhem epidemie viru zika. Odpovídají-li tato čísla skutečně realitě, pak by byl nárůst incidence skutečně obrovský, neboť například za celý rok 2014 činil celkový počet evidovaných dětí s vrozenou mikrocefalií v Brazílii jen 147 případů.

Na definitivní potvrzení, zda virus zika skutečně způsobuje vrozené vady mozku, si ještě budeme muset počkat.

Když vypukne panika, mívá obvykle strach velké oči a je pravděpodobné, že v mnoha případech se nejedná o skutečnou mikrocefalii nebo lze vyloučit jakoukoliv souvislost s infekcí virem zika. Nicméně ze 732 (což samo je trojnásobek obvyklého ročního počtu brazilských případů!) již spolehlivě ověřených případů mikrocefalie bylo zatím u 270 novorozenců potvrzeno, že matky během těhotenství prodělaly infekci virem zika. (Pozn. red.: V původní verzi článku bylo uvedeno, že u 270 novorozenců nelze spojitost s infekcí zika spolehlivě vyloučit, což implikovalo, že u zbytku případů ji vyloučit lze. Za zavádějící formulaci se omlouváme.)

Virus zika byl dosud spolehlivě prokázán pomocí metody PCR v amniové tekutině dvou těhotných žen, jejichž plody podle ultrazvukového vyšetření vykazovaly známky mikrocefalie, a v orgánech několika dětí potracených či zemřelých s příznaky mikrocefalie krátce po porodu. K potvrzení virové etiologie vrozené vady ovšem nestačí jen prokázat přítomnost této infekce u plodu a matky, ale je třeba vyloučit podíl dalších možných faktorů, jako je dědičnost, známé teratogenní infekce, alkoholismus, léky a různé toxické vlivy z vnějšího prostředí.

Nedávno založená pracovní skupina pro virus zika brazilského ministerstva zdravotnictví zveřejnila předběžné údaje o podrobném vyšetření skupiny 35 dětí s mikrocefalií, jejichž matky během časného těhotenství s velkou pravděpodobností prodělaly infekci virem zika. Ve všech případech byly vyloučeny jiné teratogenní infekce (zarděnky, toxoplazmóza, cytomegalovirus, herpes virus, syfilis). Závažným důkazem svědčícím pro přímou souvislost mezi infekcí a poškozením centrálního nervového systému je průkaz původce v mozkomíšním moku. Toto vyšetření bylo u všech dětí ze zkoumané kohorty provedeno, ovšem výsledky nebyly dosud zveřejněny. I když se to zdá pravděpodobné, na definitivní potvrzení, zda virus zika skutečně způsobuje vrozené vady mozku, si ještě budeme muset počkat. Jednoznačné důkazy přinese až důkladné zhodnocení situace na základě zpracování vzorků biologického materiálu dalších případů, rozsáhlých epidemiologických výzkumů a statistického zpracování získaných výsledků.

V současné době není proti viru zika k dispozici ani očkovací látka, ani účinná antivirová terapie. Jediným dostupným způsobem boje proti šíření této infekce je likvidace komárů, kteří ji přenášejí. Vzhledem k blížícím se olympijským hrám, které se budou konat v létě 2016 v Riu de Janeiro, plánuje brazilská vláda masové hubení komárů včetně vypouštění geneticky modifikovaných sterilních samečků, kteří by měli způsobit kolaps komáří populace.

Může virus přijít k nám?

A jaké je riziko, že by infekce virem zika mohla způsobit zdravotní problémy u nás? Podle toho, co o této infekci dosud víme, tak velmi malé. Vzhledem k vazbě na své přenašeče – komáry rodu Aedes, kteří se u nás nevyskytují, je riziko šíření v našich podmínkách nulové a infekce u jedinců, kteří se nakazí v postnatálním životě, probíhá, až na nečetné výjimky s komplikacemi typu polyradikuloneuritidy (zánětlivého postižení nervových kořenů s porušenou hybností a citlivostí končetin), mírně.

Výskyt komára Aedes aegypti na území Evropy.

Výskyt komára Aedes aegypti na území Evropy (data z října 2015). Zeleně: nevyskytuje se. Šedě: nejsou data. Červeně: stabilně přítomen. Žlutě: introdukován. Zdroj: ECDC-EFSA.

V literatuře je popsáno několik případů možného přenosu infekce pohlavním stykem, ani jeden však není spolehlivě potvrzen. Pro vektorem přenášené flaviviry, jako je žlutá zimnice, dengue a pod., není tento způsob šíření typický, na druhou stranu virus hepatidy C také patří mezi flaviviry a sexuálně se běžně přenáší.

V praxi je vždy dobré dodržovat zásady předběžné opatrnosti, a proto je třeba těhotným ženám či ženám ve fertilním věku, které nevylučují možnost otěhotnění, doporučit, aby se nevystavovaly možnosti nákazy zbytečným cestováním do oblastí výskytu.

Proměna nenápadného viru

Jestli se definitivně potvrdí, že virus zika skutečně způsobuje poruchy vývoje mozku, vyvstává otázka, proč tento virus, který si „žil“ přes půl století v ústraní mimo větší pozornost zdravotníků, náhle změnil své biologické vlastnosti a stal se virulentnějším přinejmenším pro nenarozené děti. Příčinou lze pravděpodobně hledat v genetické změně viru, který tak reaguje na novou situaci, ve které se v současné době šíří.

Globální ekosystém se trvale vyvíjí přirozeným způsobem, ale lidská činnost, která stále rychleji a hlouběji mění svět, k tomu přispívá nepochybně významnou měrou. Naše činnosti jako stále rychlejší obchod, doprava, turismus, migrace obyvatelstva, zemědělství, odlesňování, výstavba vodních děl či naopak vysoušení, válečné konflikty a řada dalších vytvářejí nové ekologické niky, které evolučně nesmírně plastické mikroorganismy hravě zaplňují, bohužel mnohdy na náš úkor.

Další, průběžně aktualizované informace:

Evropská komise

ECDC

WHO

CDC

 

Titulní ilustrace: mikrocefalie, zdroj: CDC.

Print Friendly
  • bru

    Není pravda, že se u nás komáři rodu Aedes nevyskytují. Ae. aegypti ne, ale jiné druhy ano – stačí zadat do Googlu třeba: „Dominantními druhy jsou Aedes vexans a Ae. sticticus“