Těžko hledat slovo s větším množstvím významů, než kolik jich nese hlava. Ať již magnetofonové, motorové či hlavy států, nesčetná slovní spojení s hlavou spojená ilustrují pradávné vědomí jejího významu. Kult hlavy je znám z mnoha kultur, jež věřily, že tato část těla obsahuje veškerou sílu člověka, kterou lze získat zabitím protivníka a stětím jeho hlavy.

Hlava, respektive mozek v ní uložený, je dnes předmětem intenzivního výzkumu mnoha vědeckých týmů. Není divu, v tzv. západní civilizaci přibývá duševních poruch, s nimiž se medicína musí utkat. Pomocí technologií, zrozených právě díky činnosti našich neuronů, zkoumáme těch pár decimetrů krychlových složitě organizované hmoty a žasneme nad informacemi, jež se o sobě i vývoji života na Zemi dozvídáme. Jelikož o překvapivé výsledky není nouze, předkládáme vám část ze získaných poznatků v tomto (hlavním) tématu lednového Vesmíru.

Vydáme se v něm za vědci, kteří se mnohdy při ždímání svých hlav ve prospěch lidstva setkali s nepochopením svého okolí. Jeden slibný experiment jednoho věhlasného lékaře tak třeba ukončil strážník nekompromisním příkazem: „Ta mrtvola musí z okna pryč!“ O strastiplných příbězích moudrých hlav vypráví článek Vášeň a železná panna.

Badatelské úsilí zaměstnává celou mysl těch, kdo jím jsou pohlceni. Když nepřichází vysvobozující poznání, často se mysl noří do závoje smutku. Je pravdou, že vědci smutku podléhají snáze než zbytek populace? A pokud ano, proč? Nad tím se zamýšlí František Houdek v textu Vědění – brzda radosti.

Dotkneme se i pošetilé snahy exaktně popsat fenomén, který se exaktnímu popisu vzpírá: Kolik váží lidská duše?

Nejslavnějším zvířetem, které dokázalo žít bez hlavy, se stal 10. září 1945 kohout Mike. To, co bylo mezi kury domácími podivuhodnou náhodou, je pro jiného živočicha každodenní rutinou. Více v článku Život bez hlavy.

Článek Má hlava je včelín se věnuje dospívání a zrání dítěte v dospělého jedince z pohledu vývojové psychologie.

O netušených důsledcích unikátních operací vypráví rozhovor s mužem, který lidským bytostem vrací tváře – plastickým chirurgem Bohdanem Pomahačem: Transplantace tváře. A co přijde pak?

Že želvy nejsou chodící kameny, ale živočichové nadaní pamětí, zpěvem, péčí o mladé a altruismem? A jak to vše souvisí se zbarvením jejich hlav? O čem hovoří barevné hlavy želv. 

Chceme-li studovat evoluci obratlovců, narazíme na zvláštní tajemství želv. Krunýř nám při jeho odhalování nepomůže, musíme se zaměřit na lebku. Více v dalším příspěvku Želví hlava, enigma evoluční biologie.

tištěném lednovém Vesmíru si k tématu můžete přečíst článek o slibném výzkumu metody, která by mohla poskytnout dlouhodobou předpověď příchodu Parkinsonovy nemoci: Hlas předpoví nemoc, str. 22

Jak předvídat příchod záchvatu nejčastějšího chronického onemocnění mozku vysvětluje článek Epileptické záchvaty a věštění z křišťálové koule, str. 26

Možnost sledovat s vysokou přesností oční pohyby nabízí využití v psychiatrii i umění: Eye tracking, str. 28

O domu plném čidel, který pomáhá lidem s vážnou duševní nemocí, pojednává článek Inteligentní bydlení pro schizofreniky na str. 30

Na tomto místě připravujeme rovněž vyprávění Život sťaté hlavy o tom, jak věda zkoumala délku života mozku sťaté hlavy, a k čemu to vedlo, či Výzkum psaný tragédií o metanolové aféře, která sice připravila o život a zdraví desítky lidí, avšak vědě nabídla světově unikátní data.

 

Titulní ilustrace: Dora Čančíková

 

Další články tématu

Print Friendly