Zemřel Vratislav Schreiber, endokrinolog světového formátu

„Autor se čtenářům Vesmíru omlouvá, že se na sklonku své vědecké dráhy dostal při studiu naučných slovníků až k písmenu ž,“ napsal prof. Vratislav Schreiber v roce 1995 ve svém článku O žlutosti. O rok později sice ve svých 72 letech odešel do důchodu, ale nadále denně docházel do laboratoře. Jeho vědecká dráha se skutečně završila až nyní. V sobotu 14. listopadu Vratislav Schreiber ve věku 91 let zemřel.

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., byl jednou z nejvýraznějších postav české endokrinologie. Nejvíce ho proslavil objev TRH (thyreotropin uvolňujícího hormonu) v roce 1960. Tvoří se v hypotalamu, a jak jeho název napovídá, řídí tvorbu thyreotropinu v předním laloku podvěsku mozkového (adenohypofýze). Ten následně stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, které mají zásadní význam pro regulaci metabolismu.

Na tento objev navázali Roger Guillemin a Andrew Schally, kteří za to v roce 1977 získali Nobelovu cenu. Když v roce 2002 Vratislav Schreiber přebíral cenu Praemium Bohemiae, Cyril Höschl v laudatiu (později publikovaném ve Vesmíru) vzpomínal:

„Když jsem ho jednou potkal, zeptal jsem se ho, zda necítí určitou hořkost z toho, že za objev TRH nedostal Nobelovu cenu alespoň společně, jako třetí. ‚Ale prosím vás, kdepak!‘ odvětil upřímně. ‚My tenkrát jezdili spartakem na jatka do Holešovic, tam jsme brali ty hovězí hypotalamy a hypofýzy a mleli to na klinice mlejnkem na maso… Prosím vás, Höschl, kam by ta nobelistická komise došla, kdyby to dávala za ježdění spartakem na jatka do Holešovic!‘.“

Život zasvěcený endokrinologii

Vratislav Schreiber se narodil roku 1924 v Praze. Vystudoval reálné gymnázium ve Vršovicích a už tehdy se ocitl v hledáčku Vesmíru. V roce 1942 od něj získal diplom, který časopis v té době uděloval talentovaným mladým přírodovědcům.

V roce 1943 byl totálně nasazen v Českomoravských strojírnách, a protože práce moc nebylo, naučil se ve volných chvílích z učebnic vše pro první rigorózum a k tomu ještě rusky a francouzsky. Anglicky a německy uměl už z gymnázia.

Vystudoval (tehdy jedinou) Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (1950), už jako student publikoval patnáct vědeckých prací, mimo jiné v Nature. Narukoval na vojnu, která se mu kvůli napjaté situaci v době korejské války protáhla na pět let. I v té době ale mohl alespoň omezeně pracovat a roku 1954 vydal se svou budoucí ženou Olgou monografii Základy pokusné endokrinologie.

Po vojně nastoupil k prof. Josefu Charvátovi do Laboratoře pro endokrinologii a metabolismus na III. interní klinice (dnešní) 1. lékařské fakulty UK, v níž působil celý život.

Prof. Vratislav Schreiber při setkání redakční rady Vesmíru s šéfredaktorem Nature, Johnem Maddoxem, 3. dubna 1990. Foto: Stanislav Vaněk.

Prof. Vratislav Schreiber při setkání redakční rady Vesmíru s šéfredaktorem Nature, Johnem Maddoxem, 3. dubna 1990. Foto: Stanislav Vaněk.

Věnoval se experimentální endokrinologii s důrazem na neuroendokrinologii. Kromě TRH přispěl například k objevu tělu vlastní látky, která působí podobně jako digitalis (proti srdečnímu selhání), k pochopení hormonální funkce oxidu dusnatého nebo studoval vliv estrogenů na hypofýzu. Pod jeho vedením vyšla v roce 1985 monografie o stresu.

V roce 1969 byl krátce prorektorem Univerzity Karlovy. Od roku 1973 do roku 1992 se střídal se slovenským kolegou Branislavem Lichardusem v čele Československé endokrinologické společnosti, v letech 1993 až 2001 stál v čele její české pokračovatelky. Patřil k zakládajícím členům Učené společnosti. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Vratislav Schreiber byl členem redakční rady Vesmíru, v němž publikoval stovky aktualit, glos a článků, včetně v úvodu zmíněného pojednání O žlutosti. (V digitálním archivu jsou dostupné pouze texty od r. 1994).

Loni k jeho devadesátinám ve Vesmíru vyšly dva články od autorů, kteří k němu měli velice blízko – jeho žáka Martina Haluzíka a celoživotního souputníka Luboslava Stárky. Oba texty nyní odemykáme. Nejde o oslavné životopisy, ale o popularizační články z oboru, který Vratislav Schreiber pomáhal rozvíjet:

Martin Haluzík: Obezita a její léčba

Luboslav Stárka: Syndrom vyhoření a hormony

 

Print Friendly