Strach z přistěhovalců panuje kolem nás. Proč se tolik bojíme, je naše úzkost racionální? Jak to vidí Vladislav Šolc, jako psycholog a psychoterapeut, jako člověk žijící v tavícím kotli Spojených států?

Změna přináší něco nového, dosud neznámého a s novým vzniká úzkostná reakce. Vlna uprchlíků navíc přišla velmi rychle, v médiích se vykresluje apokalypticky…Pokud jsou změny pomalé, jako když přicházeli do Česka Vietnamci, lidé mají čas si zvykat. Do Spojených států proudí na milion imigrantů ročně, ale je to běžný jev a žádnou hysterii to rozhodně nevyvolává.

Asi je také důležité, jak se k fenoménu uprchlíků postaví politici.

To jistě. U nás nyní Donald Trump staví svou politiku na xenofobii, vyvolává strach, že přijdou Mexičané, seberou „nám“ práci a budou páchat kriminální činy, což samozřejmě není pravda, ale u mnohých to hned zafungovalo a strach vyvolalo. Jistě, s přílivem cizinců mohou přijít i nebezpeční islámští fundamentalisté nebo radikálové. Ale toto riziko je přítomno stále, i bez imigrantů. Vzpomeňme na atentát čečenského radikála Dzochara Carnajeva při bostonském maratonu. Ano, i takoví lidé se sem mohou dostat, ale já se domnívám, že ten nynější strach je spíš psychologický problém, lidé si zpravidla představují větší nebezpečí, než reálně existuje.

Amerika na imigraci vyrostla, Evropa je konzervativnější a Češi už vůbec nebyli dlouhá léta zvyklí žít vedle cizinců. Ale kde je zdroj tak silné nenávisti, silných slov? U politiků, ale i „obyčejných “ lidí?

I v jiných postkomunistických zemích je to podobné, v Maďarsku či na Slovensku je to ještě horší. Komunismus byl založený na paranoii, strachu, neustále do nás vtloukali: zlý imperialista, nepřítel, ve škole jsme chodili kolem fotografií atomových hřibů, pak vodíkových bomb. Vzdali jsme se vlastní odvahy a vůle pracovat a zlepšovat se. Někdo nám diktoval a my jsme pochodovali jako stáda ovcí, naše štěstí bylo založeno na všem, jen ne na aktivním životě, tedy víře, že jsme sami svého štěstí tvůrci. Důvodem nedůvěry je zřejmě i fakt, že náš ideál, že všechno je pro všechny totálně selhal. Své duchovní kořeny znovuobjevujeme až teď, protože po válce přišlo jen období kolektivního oblbování…Komunismus v nás zanechal hluboké rány, trauma z izolace, strach. Pak přišla revoluce a lidé postupně začali cítit rozčarovaní z toho, že se změny k lepšímu nedějí tak rychle, jak by chtěli, že za ně nikdo jejich problémy nevyřeší. A tak mají potřebu hledat viníka stavu, v jakém se nacházejí. Ne v sobě, venku. Prezident Zeman je tohoto procesu ztělesněním a odrazem zároveň. Se svými zastaralými názory, strachem z nového. Nepochopil a neadaptoval se na nový svět, proto se přiklání k tomu, co zažil ve svých nejlepších letech, tedy k důvěrně známým sovětským „hodnotám.“

Za nenávistnou reakcí na přistěhovaleckou krizi tedy stojí strach a komplexy?

Ano, „musíme se bránit, nesmíme je sem pustit,“ šeptá nám strach. Přitom národy se přemisťovaly a stěhují, to je historický proces, který se děje vlastně pořád. Není to tak dávno, co i my jsme utíkali. Před komunismem, před vojnou, do jiných zemí, za lepším životem.

My jsme se ale chtěli na Západě co nejdříve zapojit a žít jako ostatní. Mexičané přicházejí za prací, se stejným náboženstvím a vnímáním světa. Existují obavy, že dnešní uprchlíci to mají jinak, že budou požadovat, aby se hostitelská země přizpůsobila jim.

Bojíme se tmy a z dobrého důvodu, může tam číhat nebezpečí. Tyhle instinkty strachu před neznámým, které probouzejí pračlověka v nás, jsou často oprávněné. Je otázka, jak se k tomu postavíme, jak budeme řešit rozdílnosti příchozích. Ale nejsem odborník na toto téma, mohu přispět jen názorem psychologa. Odehrává se kolem nás proces, který nám přináší nové skutečnosti a pro naši psychiku a duši je zdravé se mu otevřít. Otevřít srdce i vědomí, aktivně hledat řešení, až dojdeme uspokojivého stavu. Evropu to, co se odehrává, rozhodně změní. Otázka je, jak, co se s ní stane. Máme nějakou představu o tom, jak má Evropa vypadat, na druhou stranu před třiceti lety byla jiná a za sto let bude zase úplně jiná. A zda bude ta změna správným směrem, záleží na stavu našeho vědomí.

Ale i jednání. Evropa, svět prožívá krizi. Jak se v ní chovat?

Každou krizi, i manželskou, lze ustát, pokud jsou si jí partneři vědomi a pokud jsou ochotni opatrovat hodnoty toho manželství. Máme i evropské hodnoty, které si chceme uchránit? Pak musíme nastavit potřebné zákony a budeme muset být i tvrdí. Pokud někdo bude netolerantní, nebude respektovat pravidla, nedospěl do demokratické úrovně. Znovu se vrátím do USA, tam se střetávají kultury z celého světa, ale stejné zákony platí stejně pro každého. Ať je bílý, černý, Arab nebo Žid. Stát si musí chránit své hodnoty. Evropa si je asi dosud chránila málo.

Fundamentalismu se bojíme my, ale i uprchlíci, právě ten je vyhání z domovů. Proč se právě dnes radikální islám tak rozmáhá?

Fundamentalismus kvete v zemích, kde neexistuje dobrý přístup ke vzdělání, kde panuje ekonomická chudoba, náboženská izolovanost a neproběhla sekularizace ve smyslu oddělení kompetencí náboženství a státu. Lidé se dostávají na dno pyramidy potřeb, a tak začínají hledat nějaký ráj na zemi. Někdo utíká, někdo se oddá líbivým ideologiím. Karen Armstrongová, která fundamentalismus studuje, soudí, že jedna z jeho příčin je konfrontace s novým. V Afghánistánu žili po tisíciletí nezměněným způsobem života, alespoň co se týče náboženství, tradic a tak dále… Svět se globalizuje, přicházejí nové informace, trendy, ženy v arabském světě se začínají emancipovat a chtějí svobodu, studovat, řídit auto. Fundamentalismus je reakce strachu z neznáma, protipól, kompenzační tlak. Fundamentalisté se snaží zachránit to, v co věří, že je nejvyšší hodnota. Náboženství, tradice, způsob myšlení.

Pokud vidí zblízka západní způsob života, možná oprávněně se chtějí uchránit konzumu, otevřenému sexu…Tradiční fungující pomáhající rodina opravdu hodnotou je.

Vývoj ale nelze zastavit. Ve Státech žijí izolované komunity amišů, mormonů, svědci Jehovovi a další sekty starým způsobem života, no neberme jim to. Ale Islámský stát chce vrátit svět do 7. století a jeho zastánci předpokládají, že dojde k Armagedonu, kterým se završí proroctví, že správní věřící dosáhnou duchovního vysvobození. A přivolávají to výboji, násilím, agresí.

Říkáte, že vývoj nejde zastavit. Ale jakým směrem? Nastolí se moderní společnost i v islámském světě, nebo naopak „barbaři“ rozvrátí „říši dekadence“?

Před dvěma roky jsem byl v Malajsii, žijí tam křesťané, buddhisté, hinduisté a muslimové, mají vedle sebe postavené chrámy, stánky, ve kterých prodávají, na pláži vidíte vedle sebe Indku v sárí, Arabku v oděvu od hlavy po paty a buddhistku v bikinách, tolerují se a dokážou spolu žít. Tohle je náš způsob života, tohle zase váš. Vy nenutíte nás konvertovat, my vás. Tohle jednou převládne. Ne stínání hlav těm, kteří jsou jiní, jak to dělá ISIS.

Jste, jak vidím, optimista.

Psychickým nastavením i principem mé profese jsem. Když člověk pracuje s lidskostí, zjistí, že ten společný jmenovatel, duše, psychika je u všech lidí stejná. Ať je to černoch, Arab, Čech, Slovák, Žid, Polák, Filipínec nebo Číňan, všichni jsme jeden lidský druh, obdařený schopností vědomí. Máme stejné problémy, milujeme své děti, chceme, aby získali vzdělání, máme potřebu pohostit návštěvu odjinud, toužíme po lásce. Problémy vznikají až na úrovni kulturních komplexů. Proto musíme stavět na tom, že jsme jeden člověk. Nejsem naivní, vím, co dokáží provádět lidi, byť vzdělaní. Nevědomé temné síly se mohou projevit v komkoli, když pro zlo nastanou vhodné podmínky. Příklad druhé světové války je ještě živý. A Philip Zimbardo to ve své knize Luciferův efekt popisuje výstižně: Lidé se i dnes snadno dostanou do stavu slepé poslušnosti a brutality.

Což se zřejmě právě v Islámském státě děje.

Na druhou stranu, ve Spojených státech žije pět nebo šest milionů muslimů a jsou tu spokojení, mají svobodu vyznání, integrovali se, přestože se jejich starý islámský svět nesekularizoval, žije dál ve středověku, myšlenka demokracie je mu cizí a snaží se zničit, potlačit druhý pól života. Ale každý člověk má v sobě přirozenou touhu po normalitě. Nechceme žít v bolesti, z utrpení se snažíme vymanit. A to platí i pro členy ISIS. Nechtějí být objektem své ideologie, pouze nástrojem. Tužby mají stejné jako my. Fundamentalismus je, jak říká Roderick Main, nevědomou reakcí. Jeho zastánci nejsou schopni udržet obraz paradoxního boha sami v sobě. Potlačují sekularitu, smrtelnost, polaritu názorů, ale ve skutečnosti po nich sami touží. Tak funguje neúprosně psychologické pravidlo: protože propadli ideálu, sami se bezděčně stávají temnotou. Teroristé z 11. září, vůdci fundamentalistů, Bin Ládin, ti všichni kázali čistotu a svatost, ale sami pili alkohol, vyznávali pornografii. Fundamentalisty lákají zážitky z toho opačného, tedy našeho západního světa.

Co rozhodne, zda se člověk nechá ovládnout zlem, nebo zda převládne lidskost?

Světlo a tma kráčejí ruku v ruce. Jak řekl jeden indiánský šaman, máme v sobě dva vlky, jednoho dobrého a jednoho zlého, záleží na tom, kterého živíme. Když budeme živit tmu, bude se zvětšovat a zapomeneme na světlo. My si musíme temnotu v nás uvědomit a nepotlačovat ji. Neustále si být vědomi, čeho jsme schopni. Ne říkat o jiných: oni jsou ti zlí, oni jsou špatní, ale spíš vidět to zlo v nás samotných, protože to je to jediné zlo, které dokážeme změnit.

I lidé, kteří žijí svobodně v Německu, v demokracii, se však přidávají na stranu zla a bojují za Islámský stát. Co je k tomu vede?

Na to neexistuje jednoduchá odpověď. Mladí muži, kteří jsou nezaměstnaní, svobodní, nemohou najít uplatnění, se dostávají do gangů, pod tlak naháněčů, upínají se k něčemu, co dává smysl, co jim dává pocit síly, propadají mytickým hrdinským fantaziím. Idealizace je tak silná, že potlačí temnotu, hrůzu, kterou působí. Tihle lidé z Evropy ale i z Ameriky, kteří se přidávají k ISIS, procházejí právě takovým procesem idealizace. Přes internet se nechají omámit sliby, že budou králové, budou mít vše, o čem sní, ženy, peníze, moc. Nejsou schopni nebo ochotni vidět temné stránky. Že budou muset zabíjet. Totéž ostatně funguje i v americké armádě, když verbují vojáky. Slibují jim hory doly, reklamy chytají za srdce, hrdina voják letí stíhačkou, skočí s padákem, plave skrz vodopád, vítězoslavně vychází, je superman, nadčlověk. Také se jim neříká, jak je válka krvavá a bolestivá.

Takže se tu hraje na to, že člověk má potřebu být dobrý, být hrdinou, dělat velké věci, což v běžném životě lidé nemají možnost naplnit.

Z psychologického hlediska podle Junga dochází v takovéto situaci k pohlcení Já kolektivním nevědomím, které je ideologické a mytologické. Člověk začíná žít „velký příběh,“ propadne temnotě a zapomene na svou lidskost. Přestane přemýšlet nad důsledky svého manického či destruktivního chování. Podobně jako duševně nemocní, kteří si myslí, že jsou Napoleonem nebo Ježíšem.

Vladislav Šolc (* 1972). Jungovský analytik, klinický psycholog, psychoterapeut. Vystudoval klinickou psychologii na FF UK v Praze. Momentálně působí v Glendale (Wisconsin) a Chicagu (Illinois). Autor knih Ve jménu Boha, Fanatismus v pojetí hlubinné psychologie (Triton, 2013), Archetyp Otce a jiné hlubinné psychologické studie (Triton, 2009), Psyché Matrix Realita (Amos, 2007).

Titulní foto: Jiří Kadlec

ČTĚTE TAKÉ:   Vlado Šolc: Válka názorů

 

Literatura:

Graeme Wood: What ISIS really wants

Wikipedia: Karen Armstrong, The Battle for God: A History of Fundamentalis

Philip Zombardo: Luciferův efekt

Roderick Main, Numinosity and terror: Jung’s psychological revision of Otto as an aid to engaging religious fundamentalism In Ann Casement & David J. Tacey (eds.). Routledge (2006)

Vladislav Šolc: Ve jménu Boha. Fanatismus v pojetí hlubinné psychologie (Triton, 2013)  

 

 

Print Friendly
  • Lada

    Ať se islám taví a sekularizuje a vyvíjí jak chce, ale nechápu, proč mu mám k tomu proti své vůli a za své peníze, zapůjčovat svůj, krví předků vydobytý bezpečný svět, svoje zdraví, svou svobodu a svobodu svých potomků. Plkáte od stolu lži a doslova nesmysly, a na vaši hlavu a hlavy dalších z vás, co si nasazujete bůhví proč růžové brýle a nejraději máte zřejmě chudáčky psychopaty v ulicích, padá vina za každou v islámu nešťastnou, nebo islámem znásilněnou, ubitou, nebo jinak mučenou ženu, babičku, děvčátko.

    Islám se nikdy nesžije, otročí ženy, a gumuje mozky všem od narození v tzv. madrasách, mešitách, doma… Kecy, jak si kultury žijí vedle sebe, a nikdo se nestará si strčte někam, a vy, paní redaktorko, jestli chcete vědět co to je islámská tolerance tam, kde převažuje, sbalte si tyglík, nasedněte na první letadlo a jeďte do SA žít si po svém. Nemáte -li na letadlo, nastěhujte se i s rodinou do nějakého muslimského ghetta v Londýně, Berlíně a nebo v Paříži. Saudi na vás ještě v letadle narvou černý hadr, a v ghettech vás do několika minut fackama (a to budete mít štěstí) naučí, jak si rychle narvat na sebe tepláky a bez chlapa nelézt ven, vy hlupácká nobleso.

    A ještě jedna věc: I kdyby to, co píšete byla pravda, tak já nechci žít ve světě, kde moji kamarádku ze školy obřežou, zavřou ji doma a budou bít za to, že chce se mnou třeba do kina, v 15 ji pro(v)dají za dědka, který za ní nejvíc zaplatí a ve dvaceti už bude ztrhaný stín v hábitu co za sebou tahá 4 fakany. A nebo se nedožije 16-ti, protože ji za to, že je neposlušná zabijou.

    Styďte se, zejména proto, že jste žena a těm holkám, z toho islámu děláte svými rozhovory s blbci jako je ten Šolc, mědvědí službu.

    • Ilja

      Obdrzel jsem velke mnozstvi dopisu, nesoucich se v podobnem duchu jako je odpoved pana Lada. Za zminku stoji, ze ani jedno “nesouhlasne” vyjadreni nebylo prosto nadavek, osobnich utoku, konspiracnich teorii (jako: Solc je placen Amerikou), nazoru totalitniho nebo nacionalistickeho stylu (a la: kdyz se vam nelibi opuste tuto zemi, podporujete Islam, stydte se, americane nerad nam cechum, my vime oc tady jde) nebo chybnych atribuci (nepochopil jste podstatu migrace, nejradeji mate psychopaty, zamerne lzete a pod.) Nebudu zde nikomu nadavat, ani nikoho obvinovat ze lzi; zajimalo by mne, ale jestli pan Lada ma nejake racionalni, nejen na zlosti zalozene argumenty, kterymi by mohl prispet k dialogu.

      ”Rozzlobene” nazory jez vyplyvaji z emocionalnich reakcich, svadeji rovnez k emocialni konfrontaci. Hnev ma tendenci produkovat zase jen hnev. Tim, se ale dosahne pouze jednostrannosti, jejiz jedinym ucelem je eliminovat druhou stranu. Efektivita dialogu, jakozto schopnosti vymeny nazoru a jejich vzajemneho kritickeho zhodnoceni upada umerne s vynorovanim obrannych emoci jako jsou, strach, zlost, a odpor. Tyto se vazou ve zlozitejsi emoce, jako jsou stud, uzkost a prispivaju k oddeleni protikladu, respektive ztraty racionalniho chapani. Vedomi je totiz prostrednik, ktery dokaze protiklady sjednotit tim, ze vidi zaroven subjektivitu emocionalniho ale i objektivitu protikladneho obsahu. Konfrontace s jinakosti: jinou kulturou, tradicemi, nabozenstvim muze vest k zuzovani vedomi, zvlast kdyz je v te jinakosti neco ohrozujiciho. Islamsky fundamentalizmus je ohrozujici pro demokraticke hodnoty, jako jsou prava zen, prava mensin, pravo na pluralitu verovyznani, sexualni orientaci a tak dale. Je proto prirozene, ze priliv islamskeho fundamntalismu do Evropy, byt i v jeho mirne forme produkuje hnev, odpor a uzkost. Kdyz, ale [my Evropani] nechame tyto emoce ridit nase ciny staneme se sami fundamentalisty. Bezdecne vytvorime to, ceho se bojime. Xenofobie, rasizmus nebo nabozenska netolerance neprinese lepsi souziti ani lepsi prosperitu vsech. Svet se neustale meni, zalezi jen na nas, kterym smerem se bude zmena vyvijet. Pan Lada zrejme zapomnel (nebo jeste tehdy nezil), ze [jenom] po valce emigrovalo z vychodniho bloku na 30 milionu lidi. Staty zapadni Evropy mohly tez hranice pro nas zavrit a rici, “my tu ty fanaticke komunisty nechceme,” oni se ale ridili vyssimi hodnotami. Hodnotami, ktere postupne pretvorili zapadni Evropu do dnesni podoby. Nez se recka moudrost pretavila v idealy francouzke revoluce, ktere otevrali cestu Evropanum k demnokracii a vzdelanosti, musela si Evropa take projit obdobimi temna. Zajimave je, ze v tom obdobi (8-13 stol.) patril zlaty vek Islamu. Tehdy bylo na jedne ulici v Bagdadu (Abbasid) vice knih nez ve vsech klasterich zapadni evropy dohromady. Zadny narod neni andelsky, zaroven vsak zadny narod neni dabelsky. Ideologie, nedostatek vzdelani a ekonomickych jistot udrzuje lidi v nevedomosti, kdyz se jim ale dostane techto jistot prirozene tihnou ke “stredu,” k vice liberalnim postojum. Duvod je prozajicky: zlate pravidlo, a sice, ze nikdo nechce byt obeti vlastni ideologie. Tak jak maji bohati zajem na demokracii, protoze nejlepe chrani jejich majetek, tak na ni maji zajem jednotlivci, kteri si nechteji nechat sebrat svobodu, kterou si vydobili, nejakym diktatorem. Pan Lada uvadi Anglii jako negativni priklad vlivu islamske kultury. Osobne jsem v Londyne zil nejakou dobu; v nekolika ctvrtich s nejvyssi koncentraci muslimu. My pratele byli take muslimove. Anglie, kde zije kolem 3 milionu muslimu, v Londyne jich zije dokonce 14% je spise prikladem pro podoru meho argumentu. Vzdelanost muslimu ve VB stoupnul za deset let o 25% procent. Chudoba, nevzdelanost, totalitni prostredi, xenofobie, rasizmus a pod. plodi anti-socialni jevy, neni to nabozenstvi. Fundamntalizmus existuje v ramci vsech nabozenstvi. Kdyz si budem Islam predstavovat jako zlo, uplatnovat na jeho prislusniky totalitni pristup, ktereho advokatem, je patrne pan Lada, dostaneme se do podobne jednostranne a rozvnez fundamentalni pozice. Hodnoty, ktere Evropa cti, musi byt cteny pro kazdeho rovne! Neni to jen pragmatizmus, ale i laska a soucit, kterym muze i pan lada vdecit, za to, kde se momentalne nachazi. Pokud mne obvinuje ze “lzi”, at se podiva, kolik penez investoval zapad do prechodu do demokracie v CR. EU koneckoncu stale penize stedre prerozdeluje i CR. Xenofobni a apokalypticke obrazy, ze priliv mulslimu povede k totalite (“já nechci žít ve světě, kde moji kamarádku ze školy obřežou, zavřou ji doma a budou bít za to, že chce se mnou třeba do kina, v 15”) se nezaklada na pravde. Znovu uvedu prikald z VB, nebo USA, kde k tomu nedoslo, Koneckoncu v Eritrei, napriklad zije krestanska a islamska populace v miru. V indonesii byla 4 roky presidentka zena, Megawati Sukarnoputri. Je pravdou, ze prakticky vsechny Islamske krajiny, ktere nesekularizovali maji potize z dodrzovanim zakladnich lidskych prav. Plati i pro jine zeme, uvedme Cinu, Rusko, Kubu, Venezuelu nebo Mexico. Ukazuje se, ze lide z techto krajin se lehce adaptuji na demokraticky system, z duvodu, jez jsem naznacil vyse. To je muj nazor. Dekuji za Vas cas. VS

  • Rutiku Utiku

    Ked mam komentovat zo srdca srdc, tak na temu intitucionalizovanej viery. Ak viete nieco o historii, tak by vam malo prist jednoznacne najavo ze ludia pred nami bojovali za vieru dost. Prisamjezispanubohu Dost. Takze sere ma muslimska viera? Ano. Serie. A tak isto ma serie nasa domaca viera. V kazdej svatej knihe ktoru som chytil som nasiel texty ktore ma naplnili laskou a nadejou a vdakou, tiez pozdvihli a poucili, a zaroven nasiel som tam texty ktore musia byt pre blbov. Su agresivne blbosti napisane v Korane? Ano. Su agresivne blbosti napisane v Biblii, v Talmude? Ano su. Nedaleko textov ktore ta zaplnia teplom a poucia.
    Zdravy rozum kaze: Moji predkovia zabijali koli svatym textom po tisicky rokov, a ja vam na ne z vysoka … z veelkeho vysoka… Oh Yeah! … Mali sme tu eugenicku vojnu (druha), a komentatorom ako Lada (podomnou) by sa taka pacila. Zda sa. Preco neide alebo neposle svoje deti niekde tam kde by mohol zopar muslimov vykantovat? Ked neklame vo svojom komente, tak potom musi byt zbabelec. …
    O akom bezpecnom svete tam blaboli. V zivote ma neokradli viac ako doma. Nasi Ceski a Slovenski kradosi. Az do tej miery ze som sa zdvihol a Good Bye. A bol to Turecky muslim ktory mi odporucal restauraciu v ktorej som si nasiel pracu. Potom som robil pre muslima. Potom pre Sikh-ov. A pripravte sa… Poviem vam teraz mozog triestiacu pravdu. „Ludia su ludia vsade.“

    Kdekolvek idete, su tam ludia. Ludia so svojimi problemami, psychologiou, chybami, potrebami a s naprogramovanou kulturou. Co s tym. No mohli by pouzivat antikoncepciu a kupit si telku, nakolko fikaju hore a dole a nieje miesto kde parkovat. Svate knihy boli napisane v casoch ked sa bojovali rozpinacie vojny a bola potreba vojacikov. Nehnevajte sa, ale ta doba uz je davno fuc. Tie texty su irelevantne. Opakujem Irelevantne!

    Pred tym nez na mna zacne kydat nejaky Krestan, tak priznavam, ze som si vedomy ze jazyk v ktorom komunikujem bol napisany a rozsireny Krestanskymi mnichmi. A ze som si vedomy vyhod ktore historia tohoto kutu sveta priniesla do mojho zivota. A preto uprimna Vdaka.

    Naspat ku otazke pristahovalcov do nasej domoviny… Jedina vec ktora moze ovplyvnit uroven zivota obycajneho pracovnika v domovine, je znalost pracovneho trhu v krajine do ktorej sa pristahoval. Cize ak chces pomoct sebe, tak si sadni s pristahovalcom ku caju a povedz mu tarify, mzdy, odporucaj mu clenstvo v odboroch, povedz mu ze sa nebojis konkurencie. Ale iba ak nebude podrezavat trh prace nizkymi cenami za pracu.

    Pri jednej z nastev doma som hladel na pracu pri vystavbe hotelu Hilton. Nevidel som tam jedneho bieleho. Vsetko to boli Romaci. Preco? No lebo su lacnejsi. Opakujem. Lacnejsi. A tak mi odpovedz kedy si si naposledy sadol s ciganom a porozpraval si sa o Tazkych temach? >>>??? A kym tvoj syn ti sedi doma oni pracuju na prestavbe Hiltonu.

    Nasa ludska teritorialna natura tu pracuje proti nam. Nam ako akakolvek vacsina. A ti ktori vedia ako, tu nasu Nacionalnu naturu pekne vyuzivaju. Ja nacionalizmus chapem ako naturalny vyvoj toho kam clovek projektuje svoje city. (rodina, dedina, mesto, krajina…) A ked sa to srdce zlomi jeden krat viac nez sa da uniest, tak zacne potom rozmyslat inac ako nacionalisticky. Alebo sa prilnut ku dogme, ci fundamentalizmu. Nech sa paci.

    Svanda s pristahovalcami z daleka je, ze su to vacsinou ludia ktori si mohli dovolit kupit letenku. Dovolit v krajinach kde sa maka za Euro na den. Cize su to dosti prominentny pristahovalci. A stalo sa mi viackrat ze nie ja som odmietal ich pritomnost, ale naopak. Co dodat. Je to generacny proces. Prva generacia sa neintegruje, a tretia snad. Istotne nie, ak bude obklopena nacikmi.

    Svanda je, ze kym v Europe je sice mnozstvo moznosti na vylepsovanie, neda sa tu cakat velky ekonomicky vzrast. Preto pripravte svoje deti, ze ak budu chciet robit, mozno budu v buducnosti musiet cestovat do krajin ako Syria.

    A nakoniec by som chcel nacrtnut situaciu z Londyna, kde Slovensky zlodej ukradol peniaze. A kym ostatne Slovenske ovce sedeli a cumeli na telku, ja som ho konfrontoval a kamos zo Syrie ktory bol na nasteve bol jediny ktory prejavil zaujem o vyjasnenie tej konfrontacie. Kym Slovenske a Ceske ovce zlodejovi dobreze dvere neotvorili. Strcte sa do riti s tym vasim Ceskym ci Slovenskym nacionalizmom. Skoda ze som sa neudrzal v kontakte s tym Syrijcanom. Pretoze som si ho vazil.

  • Karel Procházka

    no comment …
    native europian