Nobelova cena za boj s malárií a parazitickými hlísticemi

Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu pro rok 2015 získala trojice vědců, která zásadní měrou přispěla k nalezení léků proti tropickým parazitárním nemocem. Youyou Tu(ová) objevila artemisin – klíčový lék proti malárii. Satoshi Ōmura a William C. Campbell izolovali z půdních bakterií látku účinnou proti elefantiáze, říční slepotě a dalším chorobám.

Onemocnění, proti nimž letošní laureáti nalezli účinné terapie, sužují tropické oblasti, v nichž žije téměř polovina světové lidské populace. Ročně postihují stovky milionů lidí. Jen malárií onemocní asi 200 milionů lidí ročně, až 600 tisíc z nich umírá. Většinu obětí představují děti mladší pěti let. Parazitické hlístice má v těle asi třetina všech obyvatel planety – téměř výlučně opět v tropických oblastech. (O přehnaných obavách z parazitů v našich končinách viz článek Romana Kuchty a kol.)

Lék z pelyňku…

Čínská farmakoložka a chemička Youyou Tu (* 1930) objevila roku 1972 zatím nejúčinnější lék proti malárii. Inspirovala se tradiční čínskou medicínou. Z bylinných přípravků po staletí používaných k léčbě malárie izolovala látku pocházející z pelyňku (Artemisia annua). Zabíjí časná vývojová stádia původce malárie – parazitického prvoka Plasmodium (více druhů).

V Číně je tato látka známa jako čin-hau-su, ve světě se však proslavila v čisté formě pod názvem artemisinin. V kombinaci s jinými léky snižuje mortalitu o více než 20 % (u dětí dokonce o více než 30 %), což znamená, že jen v Africe, kde je malárie nejrozšířenější, zachrání přes 100 tisíc životů ročně.

Jay Keasling z Kalifornské univerzity v Berkeley v roce 2006 publikoval metodu umožňující vnést komplex genů z pelyňku do kvasinek a vyrábět prekurzor artemisininu průmyslově v bioreaktorech. Díky tomu stoupla produkce léku o desítky tun (desítky milionů dávek) ročně. Firma Sanofi-Aventis začala s distribucí biosyntetického artemisininu v srpnu 2014.

… a z půdní bakterie

Elefantiázu (lymfatickou filariózu) způsobuje hlístice vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) přenášený komáry. Svou oběť infikuje nejčastěji v dětství, později během života se projeví jím způsobené poškození lymfatického systému. Ucpává mízní uzliny a způsobuje chronické otoky končetin (ale třeba také varlat nebo prsou). Postihuje asi 120 milionů lidí, 40 milionů má trvalé následky.

Elefantiáza svou oběť často vyřadí ze společnosti i z pracovního procesu, což v chudých subafrických zemích mívá dramatické důsledky. Běžné je i doživotní zmrzačení. Zdroj: CDC.

Elefantiáza svou oběť často vyřadí ze společnosti i z pracovního procesu, což v chudých subafrických zemích mívá dramatické důsledky. Běžné je i doživotní zmrzačení. Zdroj: CDC.

Původcem říční slepoty je vlasovec kožní (Onchocerca volvulus), přenášený muchničkami, které jsou běžné hlavně v okolí tropických řek. Způsobuje kožní vyrážku s častými komplikacemi spojenými s druhotnými bakteriálními infekcemi. Napadá také oči a způsobuje chronický zánět rohovky vedoucí ke slepotě. V některých komunitách na západě subsaharské Afriky oslepla až polovina mužů starších 40 let.

Japonský mikrobiolog Satoshi Ōmura (* 1935) studoval půdní bakterie rodu Streptomyces, které produkují bezpočet biologicky aktivních látek. (Už v roce 1952 získal Nobelovu cenu Selman Waksman za objev antibiotika streptomycinu.) Ōmura zkoumal tisíce bakteriálních kmenů, ty nejnadějnější z nich kultivoval v laboratoři. Izoloval z nich několik slibně vypadajících látek, jejichž účinnost proti parazitům poté zjišťoval William C. Campbell (* 1930), irský biochemik a parazitolog působící ve Spojených státech.

Nejvyšší účinnost prokázala látka, která po přečištění dostala jméno avermectin. V léčebné praxi se dnes používá především její modifikace ivermectin. Je volně dostupná a nemá závažné vedlejší účinky. Působí jak proti elefantiáze a říční slepotě, tak proti dalším parazitárním onemocněním. I její zásluhou Světová zdravotnická organizace plánuje eradikaci elefantiázy do roku 2020. A do některých úrodných oblastí v říčních nivách, neobyvatelných kvůli riziku oslepnutí (které může mít v chudých zemích fatální důsledky, zvláště postihne-li ekonomicky aktivní členy rodiny), se díky účinné léčbě mohl vrátit život.

 

Titulní foto: Komár rodu Anopheles, přenašeč malárie i dalších nemocí. Autor: CDC/ James Gathany.

Print Friendly