Živého šakala v Čechách dosud nikdo nespatřil. Přestože na naše území prokazatelně proniká již několik let. Až nyní Klára Pyšková, studentka Přírodovědecké fakulty University Karlovy, získala tento vzácný úlovek díky fotopasti.

Kde všude už se šakal do této chvíle ukázal?

Důkaz o přítomnosti živého zvířete dosud neexistoval. Všichni zatím nalezení jedinci byli zastřelení nebo přejetí, první doložený exemplář v roce 2006 na jižní Moravě, zprávy o výskytu šakala v Česku se však začaly objevovat i dříve, šlo však jen o nedoložená pozorování. Jednoho přejetého šakala našli také v roce 2011 na Benešovsku.

Tušíte, proč si teď vybral právě Polabí a zda je tu nastálo?

Velké šelmy se poměrně obtížně monitorují, takže nevíme, kde všude se u nás šakal doopravdy vyskytuje. V Polabí však najdeme prostředí, které šakalovi vyhovuje, navíc je to jedna z našich nejteplejších oblastí. Naše pozorování svědčí o tom, že tudy jen neprochází, že se tu nejspíš usadil.

Odkud se vlastně vzal? 

Šakal obecný pochází a přirozeně se vyskytuje na území severní Afriky, Balkánu, od blízkého Východu až po Indočínu. Do Evropy přišel dle paleontologických nálezů začátkem holocénu. Nejstarší záznamy o jeho přítomnosti pocházejí z Chorvatska, Řecka a Bulharska, do Panonské oblasti se šakali rozšířili v 19. století, západním a severním směrem se vydali ve 20. století, první vlna přišla v padesátých, druhá v osmdesátých letech. Od té doby migrace pokračuje a šakali utvářejí stabilní populace v rostoucím počtu zemí; dá se očekávat, že k tomu dříve či později dojde i u nás.

Souvisí nynější šakalí migrace jednoznačně se změnami klimatu?

Ta pravděpodobně hraje největší roli, podobně jako u dalších organismů. Kromě toho určitě hraje roli také proměna krajiny, mohou vznikat nové koridory šíření, které pomáhají zvířatům překonat dříve neprůchodné oblasti.

Kdy jste se rozhodli šakala lovit pomocí fotopastí?

My jsme se pro to nerozhodli, zachycení šakala byla vlastně náhoda. Můj projekt je zaměřen na výzkum všech druhů šelem v Polabí – tedy především lišek, jezevců, kun a podobně. Ačkoliv výskyt šakala v této oblasti není tak velkým překvapením, neměli jsme podezření, že tam žije, proto jsme po něm nijak nepátrali. Se školitelem profesorem Horáčkem z katedry zoologie jsme naopak spíše očekávali výskyt psíka mývalovitého, kterého se nám zatím „ulovit“ nepoštěstilo. Jednoho dne jsem ale procházela fotky a narazila na zvíře, které vypadalo tak nějak jinak a napadlo mě, že by to mohl být právě šakal.

Kdy jste získali nezvratné důkazy (a jaké), že je to zrovna tento druh?

První snímky jsou noční; fotopast používá infračervené blesky, které zvířata nijak neruší, fotografie jsou však černobílé. Poslala jsem je školiteli, ten je konzultoval s dalšími zoology. Názory byly rozporuplné; rozlišit šakala od lišky nebo psa nemusí být snadné, zejména na černobílých fotografiích; naše zvíře bylo navíc vyfoceno zezadu a za chůze. Vzhledem připomíná spíše menšího vlka, má kratší ocas, menší uši a delší nohy. Naštěstí se šakal vyfotil na fotopast zanedlouho znovu, ve dne. Díky dosti vysoké kvalitě fotografií už jsme neměli pochybnosti.

Noční snímek z fotopasti. Autorka: Klára Pyšková

Noční snímek z fotopasti. Autorka: Klára Pyšková

Kdy se šakal nechal nachytat poprvé a jaká rodinka tedy dnes v Polabí podle vašich zjištění žije? Kde se zabydlela?

První fotky pocházejí z července. Zatím nevíme, zda jde o jedno zvíře či několik jedinců, dál to však sledujeme a snad se nám povede zjistit víc.

Śakal obecný, zachycený fotopastí v srpnu 2015. Foto: Klára Pyšková.

Śakal obecný, zachycený fotopastí v srpnu 2015. Foto: Klára Pyšková.

Šakal dnes nemá v české přírodě přirozeného nepřítele, kromě člověka. Pokud by se vrátil do české přírody vlk, znamenalo by to šakalův konec?

Těžko říct, obě šelmy mají trochu jiné ekologické nároky, takže i když se obecně šakalovi daří lépe v oblastech, kde vlci nežijí, nelze vyloučit, že by spolu mohli koexistovat.

Zatím každopádně vlka nemáme, takže se zřejmě předpokládá další šíření šakala?

Můžeme očekávat jako to, že se budou utvářet stabilní populace, případně že se budou zvětšovat. Zatím se šakal ze svého původního areálu šíří severozápadním směrem, v tom nejspíš bude pokračovat.

Klára Pyšková.Foto. Archov

Klára Pyšková se narodila 15. června 1990 v Příbrami, celý život žije v Praze, studuje na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK, zaměřuje se na terestrickou ekologii, nyní nastupuje do 5.     ročníku, ve své diplomové práci se pod vedením prof. Ivana Horáčka a prof. Davida Storcha zabývá výzkumem šelem v rozdílných habitatech v Polabí.

Více fotografií šakala obecného, kterého zachytila fotopast v Polabí, přineseme v říjnovém vydání časopisu Vesmír.

 

Print Friendly