Ačkoliv už dlouho známe jedovaté žáby, je to poprvé, kdy jsme objevili ty, které jed pouze nevylučují, ale k jeho dopravě do těla oběti používají ostré zbraně.

Zvukový příspěvek pod článkem

 

Až dosud byla za nejjedovatější žábu považována pralesničkou strašná (Phyllobates terribilis). Tato zeleně až oranžově svítivě zbarvená žabka dorůstající pouhých 5,5 cm má jed tak prudký, že stačí k usmrcení 10 dospělých mužů. Kolumbijští indiáni toho po staletí využívají k přípravě otrávených šipek do svých foukaček. Teď ale vědci objevili další „těžkou váhu“. Žije v Brazílii a její jed je pětadvacetkrát silnější, než jakým disponují obávaní hadi křovináři. Hlavní zbraň skrývá na lebce a čelistech – jehlovité hroty.

Trny na hlavě dospělé rosničky Bunovy - Aparasphenodon brunoi (A) a rosničky Greeningovy - Corythomantis greeningi (B). Na vypreparovaných lebkách rosničky Bunovy (C) a rosničky Greeningovy (D) jsou vidět jehlovité útvary v týlní oblasti lebky (šipky). Větší zvětšení ukazuje ostré kostěné útvary na přední hraně čelisti rosničky Bunovy (E) a rosničky Greeningovy (F). (foto: Carlos Jared, Butantan Institute, Cell Biology)Trny na hlavě dospělé rosničky Bunovy – Aparasphenodon brunoi (A) a rosničky Greeningovy – Corythomantis greeningi (B). Na vypreparovaných lebkách rosničky Bunovy (C) a rosničky Greeningovy (D) jsou vidět jehlovité útvary v týlní oblasti lebky (šipky). Větší zvětšení ukazuje ostré kostěné útvary na přední hraně čelisti rosničky Bunovy (E) a rosničky Greeningovy (F). (foto: Carlos Jared, Butantan Institute, Cell Biology)
Zbrojní arzenál rosničky Greeningovy - Corythomantis greeningi (foto: Carlos Jared, Butantan Institute, Cell Biology)Zbrojní arzenál rosničky Greeningovy – Corythomantis greeningi (foto: Carlos Jared, Butantan Institute, Cell Biology)

 

Popis dvou jedovatých žab publikoval tým Carlose Jareda ve vědeckém časopise Current Biology.

 

Titulní snímek: Rosnička Greeningova – Corythomantis greeningi (foto: Carlos Jared, Butantan Institute)

Print Friendly

O autorovi

Jaroslav Petr

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr , DrSc. působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Zabývá se reprodukční biologií hospodářských zvířat a aktivně se věnuje vědecké publicistice. Zajímají ho především biotechnologie využitelné v zemědělství a medicíně – genetické modifikace, kmenové buňky, klonování… Je autorem knihy Klonování. Hrozba, nebo naděje? Články v tištěném Vesmíru.