Evropské předpisy na ochranu přírody, tedy Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích, po 35 let úspěšně chránily evropskou přírodu. Teď jsou ve vážném ohrožení. A s nimi i celá ochrana přírody v Evropě. Kampaň Nature Alert! již podpořilo 300 tisíc lidí. Česká společnost ornitologická vybízí: připojte se i vy!

Nová Evropská komise pod vedením Jeana-Claude Junckera je,  zdá se, ovlivněna různými zájmovými skupinami, jimž důsledná ochrana přírody vadí. Proto otevřela veřejnou konzultaci ke své ochranářské legislativě. Cílem je umožnit tzv. revizi směrnic. Změny mohou znamenat vážné ohrožení ochrany přírody. Politický útok na směrnice se může skrývat za pojmy jako „modernizace“, „sloučení směrnic“ nebo „uvedení do souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky“. Ale za současnou „kontrolou účelnosti“  Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích stojí lobby, která není k ochraně přírody a krajiny vůbec přátelsky naladěná.

Evropská ochrana přírody se zasloužila i u nás. Níže si připomeňme několik pádných důkazů, že současná legislativa pozitivně zafungovala. Tak třeba sokoli. Sokoli stěhovaví patřili od nepaměti k přírodnímu bohatství Česka. Především kvůli používání DDT, nechvalně proslulého insekticidního přípravku, sokoli z volné přírody v polovině 20. století téměř vymizeli. Opět se k nám začali vracet ze západní Evropy až v 90. letech, dlouho po zákazu DDT. Díky přísné ochraně každého jednotlivého hnízda sokoli postupně osídlili svá původní hnízdiště a dnes u nás opět hnízdí přes padesát párů. Stále jim však hrozí nelegální pronásledování či vykrádání hnízd, a potřebují tedy i nadále přísnou zákonnou ochranu.

Sokol stěhovavý. Foto: www.birdlife.org

Sokol stěhovavý. Foto: www.birdlife.org

I početnost orla mořského se v minulých dvou stoletích v mnohých oblastech Evropy výrazně snížila. Příčinou bylo především přímé pronásledování lidmi. Nastolená právní ochrana, ochrana stanovišť a zákaz používání DDT postupně zvrátily negativní trend propadu poklesu celoevropské populace, takže narostla ze zhruba dvou tisíc párů na asi deset tisíc a orel postupně znovu obsadil řadu původních hnízdišť včetně rybničních oblastí Česka. I u nás zažívají orli díky zákonné ochraně populační boom – za posledních třicet let z jednoho páru na víc než stovku. Pronásledování orlů (zástřely či trávení) se však děje i v současnosti, proto je zcela nezbytné i nadále orly důsledně chránit.

Orel mořský. Foto:Tomáš Bělka

Orel mořský. Foto:Tomáš Bělka, www.birdphoto.cz.

Chřástal polní patří k dalším druhům silně ubývajícím v celé Evropě. Kromě intenzivního zemědělství a ztráty vhodného prostředí se na poklesu populace podílejí úmrtí mláďat i dospělých ptáků v době seče trávy, která se časově překrývá s obdobím vyvádění mláďat. Díky zákonné ochraně chřástala vznikla řada agro-environmentálních opatření spojených s dotacemi na ochranu tohoto druhu. Od našeho vstupu do EU v roce 2004 o ně mohou požádat i čeští zemědělci. Podmínkou dotace je změna v hospodaření na travních plochách, která chřástalovi vyhovuje (např. posun a šetrnější způsob seče). Tato jednoduchá opatření mohou snížit ztráty početnosti chřástala až o dvě třetiny a navíc z nich těží i jiné druhy.

Nenápadný noční pták lelek lesní patří mezi další mizející druhy střední Evropy. Pokles jeho početnosti zřejmě souvisí s používáním pesticidů a následným úbytkem velkého hmyzu. Z většiny území Česka dnes lelek zcela vymizel, pětina jeho populace však hnízdí v ptačích oblastech, přitom desetina celostátní populace jen v Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. Díky zákonné ochraně lelka se zatím daří zabraňovat poškození lesů Bzenecké Doubravy plánovanou rychlostní silnicí R55, která by vedla k větší fragmentaci této ptačí oblasti a pro populaci lelka by byla katastrofou.

lelek_belka2

Lelek lesní. Foto: Tomáš Bělka, www.birdphoto.cz

K celosvětově ohroženým patří i nejtěžší létající pták drop velký. Na Znojemsku se až do roku 1996 vyskytovala malá, ale stabilní populace. Poslední prokázané úspěšné hnízdění však proběhlo (po předchozí desetileté pauze) již v roce 2006 a od té doby můžeme zřídka pozorovat jen jednotlivé ptáky. Za vymizením dropů stojí především intenzívní zemědělské hospodaření a ztráta stanovišť. K prudkému poklesu početnosti dropů došlo však v celé střední Evropě, a proto se s finanční pomocí Evropské unie rozběhly rozsáhlé projekty na jeho záchranu v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku. Početnost dropů v těchto zemích začala opět pomalu stoupat. Máme tedy naději, že se na naše území tento krásný pták jednoho dne zase vrátí. Nebude to však možné bez patřičné zákonné ochrany a změny zemědělského hospodaření.

Ptačí oblast v síti Natura 2000 Soutok – Tvrdonicko byla vyhlášena mimo jiné k ochraně hnízdících rarohů velkých. Nyní tato oblast na soutoku řek Moravy a Dyje poskytuje ochranu i mnohem vzácnějšímu orlovi královskému, kterého naše ministerstvo životního prostředí stále nezařadilo mezi ohrožené druhy. Ptačí oblast je tak jedinou ochranou, které se orlu královskému u nás dostává – jasný příklad, kdy evropská legislativa supluje nedostatečnou legislativu národní.

Soutok_Horal_420

Soutok. Foto: David Horal.

Abychom nemluvili jen o ptácích, podívjeme se na osud rysa ostrovida.  Intenzivní lov a odlesňování zdecimovalo populaci této největší evropské kočkovité šelmy napříč celou Evropou. Díky důsledným ochranářským opatřením a zesílené právní ochraně se početnost rysa za posledních padesát let zečtyřnásobila.  V ČR byl rys ostrovid ještě začátkem sedmdesátých let legálně loven. Pytláctví představuje problém i dnes, kdy je přísně chráněn. I u nás se však situace lepší a v současnosti se v celkovém počtu 60–90 jedinců vyskytuje především v oblastech evropské soustavy Natura 2000 – zejména na Šumavě, v Beskydech, sporadicky i na Broumovsku a v Českém Švýcarsku.

Eurasian Lynx2

Rys osrovid. Foto. www.birdlife.org.

Ochrana přírody na evropské úrovni hrála významnou roli i v případě našich snah o zachování maximální ochrany místa, kde rys našel domov, tedy Šumavy. Šumava je nejen národním parkem, ale i ptačí oblastí a lokalitou evropského významu soustavy Natura 2000. A právě obava ze sankcí EU pomohla zachránit nejcennější části tohoto území před vykácením. Dlouhodobě pak evropská legislativa pomáhá regulovat výstavbu a další investiční záměry, čímž se daří chránit horské lesy, včetně vlajkových ptačích druhů datlíka tříprstého a tetřeva hlušce. Šumava je útočištěm poslední životaschopné populace tetřeva u nás, její početnost se zvyšuje, aktuální odhady jsou kolem 500 jedinců.

Šumava. Foto: Luděk Bufka

Šumava. Foto: Luděk Bufka.

Krušné hory jsou zase jedním z posledních útočišť tetřívků obecných u nás. Opakovaně ale přicházejí snahy o stavbu velkých větrných elektráren v nejcennějších oblastech. Víme přitom, že tetřívci se s větrníky nedokážou sžít a jejich okolí opouštějí. Právě existence ptačí oblasti a na ni vázaná nutnost naturového posouzení každého podobného záměru je důvodem, proč se stále daří uchránit nejcennější místa, například okolí Moldavy, před ne(z)řízeným zastavěním. Zachování Směrnice o ptácích je tak přímým klíčem k zachování nedotčených částí Krušných hor i s tetřívky.

Proč jsou směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích tak důležité?

Směrnice o ptácích a o stanovištích jsou právním základem ochrany přírody v Evropské unii. První existuje od roku 1979, druhá od roku 1992. Tyto dokumenty jasně definují nejvýznamnější přírodní lokality v Evropě a jejich ochranu v rámci soustavy území Natura 2000. Stanovují též požadavky na obnovení a péči o tyto přírodní klenoty celoevropského významu. Zajišťují nezbytnou ochranu více než 1400 vzácným nebo ohroženým druhům živočichů a rostlin nejen na území soustavy Natura 2000, ale i mimo ně.

Bez nich jsme mohli dávno přijít o nejcennější místa naší přírody, která jsou domovem celé řady vzácných živočichů a rostlin. Podařilo se zachránit mnohé druhy, které byly na pokraji vyhynutí. I díky nim mohou naše hory stále obývat ohrožené druhy jako rys ostrovid nebo tetřev hlušec.

Opakovně se prokázalo, a publikace i ve velice prestižních vědeckých časopisech to dokazují, že směrnice fungují. Ptáci chránění směrnicí o ptácích jsou na tom celkově lépe než nechránění. Čím déle je některý druh chráněný, tím lépe se mu daří. Čím lépe jsou směrnice dodržovány, tím lepší přinášejí výsledky.

Není tajemstvím, že současná snaha o změnu směrnic pod rouškou „zkvalitnění a  zefektivnění“ je vedena zcela jinými zájmy.

Mnoho území v ČR chráněných díky dnes platným směrnicím je známo v celém světě. Nejzářnějším příkladem je druhově nesmírně bohatá „moravská Amazonie“ na soutoku Dyje s Moravou nebo bývalý vojenský prostor u Milovic, který nově obývají divocí koně. Podporu nalézá hospodaření na vlhkých loukách, které hostí populace krásných modrásků. Před neuváženými lidskými zásahy jsou chráněna zbývající nedotčená horská stanoviště, útočiště vzácných zvířat jako je tetřev, tetřívek, rys nebo vlk.

Málokdo ví, že u nás předpisy pomáhají ruku v ruce s šetrným lidským hospodařením chránit i umělá stanoviště, jako jsou letiště nebo golfová hřiště. Prakticky pouze na nich nyní žije sysel, který se v našich končinách běžně nevyskytuje.

Jednotlivé druhy i konkrétní lokality chráněné směrnicemi o ptácích a o stanovištích jsou jedinečné a nenahraditelné a zaslouží si ochranu nejen pro svou vnitřní hodnotu.

Krajina hraje pochopitelně i pro nás a naše obydlí obrovskou roli: mokřady nás chrání před povodněmi, dobře udržovaný les nám pomáhá čelit nepříznivým změnám v podnebí, poskytuje nám dřevo a umožňuje trávit příjemné chvíle v přírodě. To vše je důležité pro naše zdraví a dobrý životní pocit. Stále více ekonomů a podnikatelů si také uvědomuje, že zdravá a udržitelná ekonomika závisí na tom, jak se staráme o přírodu.

Na druhou stranu jsou směrnice často poslední věc, která stojí mezi škodlivým „rozvojem“ a jedinečnými přírodními stanovišti a lokalitami. Po desetiletích tvrdé práce na vymezení lokalit soustavy Natura 2000, vyjasňování právních aspektů a obrovském vzrůstu znalostí o stavu a příčinách ohrožení biodiverzity v Evropě začínají naturové směrnice prokazovat svou účinnost.

Nová Evropská komise pod vedením Jeana-Claude Junckera, ovlivněná různými zájmovými skupinami, však otevřela veřejnou konzultaci ke své ochranářské legislativě. Není tajemstvím, že současná snaha o jejich změnu pod rouškou „zkvalitnění a  zefektivnění“ je vedena zcela jinými zájmy. Ochrana přírody není celoevropsky v politickém kurzu, vidíme to ostatně i u nás, a toho se její odpůrci snaží využít a ještě víc ji oslabit. Při znalosti rozložení sil a názorů evropských politiků by změnu k  lepšímu mohl očekávat opravdu jen šílenec.

jeřáb3_belka

Jeřáb popelavý je příkladem druhů z přílohy I Směrnice o ptácích. Díky důsledné ochraně jeho populace v Evropě i ČR narůstá.  Foto: Tomáš Bělka, www.birdphoto.cz.

Otevření směrnic by bylo příležitostí pro zavádění všelijakých výjimek a děr, jak to známe z legislativního procesu v Česku. Evropská biodiverzita potřebuje posílení implementace směrnic, ne přepisování pravidel.

Každý podpis je důležitý

Nyní jde o to, aby občané Evropy dali najevo, že jim na ochraně přírody záleží a že si nepřejí měnit něco, co prokazatelně funguje. Na jednu stranu mnoho lidí v celé Evropě, u nás to platí obzvlášť, ochrana přírody nezajímá, a když ano, tak pouze v místním měřítku; význam podobných velkých evropských věcí podceňují. Na druhou stranu v průzkumu Eurobarometru 95 % lidí vyjádřilo názor, že je ochrana přírody důležitá.

O co jde teď:  O zachování konkrétní podoby právních předpisů, kterým většina z nás nerozumí. Pokud se počítáte k této většině a současně důvěřujete odborníkům z BirdLife International, European Environmental Bureau, Friends of the Earth Europe, WWF a dalších nevládních organizací (v ČR např. Česká společnost ornitologická, Zelený kruh, Hnutí Duha, Beleco, Arnika, Český svaz ochránců přírody (ČSOP)) , pak přesně pro Vás je připraven podpisový rámeček níže. Svůj podpis tak připojíte k sérii odpovědí připravených odborníky, přírodovědci i právníky.

Zde můžete připojit váš podpis: Výzva Nature Alert

Jsme si vědomi, že mnozí z nás nejsou kovaní odborníci, proto jsme si dovolili za vás tyto odpovědi připravit. Jsme přesvědčeni, že to jsou přesně ty odpovědi, které pomohou českou přírodu co nejlépe ochránit. Přečíst si je můžete i spolu s naším odůvodněním ZDE.

Nature Alert není peticí ani jinou nátlakovou akcí, jde o nástroj, který Vám umožní odpovědět na otázky Evropské komise a využít přitom odborné znalosti nevládních organizací.

Podepište se prosím za zachování směrnic na ochranu přírody! Řekněte o tom všem svým příbuzným a známým, každý podpis se počítá.

Pokud jste odborník…

…nebo praktický ochránce přírody a se směrnicemi máte zkušenosti, je potřeba, abyste udělali více – aktivně přispěli k záchraně evropské ochranářské legislativy. Řekněte Evropské komisi, aby směrnice o stanovištích a o ptácích implementovala,  nikoliv přepisovala!

O tom, co se stane s těmito předpisy, rozhodnou politikové. Je však nesmírně důležité, aby se všichni ti, kteří přírodu znají a záleží jim na ní, ozvali ve prospěch zachování směrnic. Již jen do 24. července budou probíhat veřejné konzultace Evropské komise, které jsou součástí „kontroly účelnosti“. Ta rozhodne o osudu ochrany přírody. Zabýváte-li se ochranou přírody v praxi, jste přírodovědec, nebo máte jiné přímé zkušenosti s naturovými směrnicemi, naléhavě doporučujeme, abyste dotazník Komise vyplnili přímo na stránkách ec.europa.eu/eusurvey/runner/EUNatureDirectives (vpravo najdete odkaz na českou verzi dotazníku) včetně druhé části s názvem „Konkrétní otázky“. Může vám to zabrat 15 až 30 minut, ale je to velmi dobře investovaný čas, neboť toto je jediná šance, kdy se tohoto procesu může zúčastnit občanská a odborná veřejnost.

Zastupujete-li veřejnou instituci nebo nevládní či odbornou organizaci, nezapomeňte to uvést v odpovídající kolonce dotazníku. Účinné je, uvedete-li na závěr svůj osobní komentář v poslední kolonce dotazníku. Stáhněte si doporučené odpovědi! Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány politicky (tedy např. směrnice nejsou efektivní = je třeba je přepsat). Doporučujeme, abyste konkrétní problémy s implementací uváděli až v kolonce pro osobní poznámky na konci dotazníku. Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Ještě jednou připomínáme, že občané, kteří nejsou odborníky, ale sdílejí naše obavy o budoucnost přírody, mohou své odpovědi posílat Komisi prostřednictvím našeho internetového nástroje na adrese www.birdlife.cz/naturealert.html, který byl vytvořen se snahou co nejvíce usnadnit a urychlit vyplňování dotazníku.

Několik set tisíc lidí podporujících kampaň Nature Alert nás může vést k opatrnému optimismu. Věřme, že Evropané se konečně o svoji Evropu začínají odpovědně starat.

Titulní foto: Orel mořský. Zdroj. www.birdlife.org.

 

 

Print Friendly
  • Dalibor Haubelt

    Vážený pane Vermouzku,
    zmínil jste, že se podařilo zachránit nejcennější části Šumavy před vykácením. Nevím, kdy jste byl naposledy osobně na Šumavě, předpokládám, že už to bude hodně dlouho. Vězte, že nejcennější části Šumavy jsou mrtvy. Vážně pochybuji, zda ptáci dokáží hnízdit v korunách zcela uschlých stromů, natož aby tam našli jakoukoli potravu. Taktéž foto Luďka Bufka bude zřejmě staršího data, pečlivě si
    jej schovejte do archivu. Díky uschlým lesům, neschopným zadržet vodu, v
    kombinaci se suchým létem na Šumavě mnoho vody neuvidíte. Takové jsou
    výsledky kampaně Vašich kolegů „vědců“ z Jihočeské univerzity. Je to tristní 🙁
    Přeji Vám hodně zachráněných ptáků (těch okřídlených), ale petici podepisovat nebudu…
    Zdravím, D.Haubelt

  • Zdeněk Vermouzek

    Vážený pane Haubelte,
    děkuji za Vaši reakci. Myslím, že o Šumavě již bylo napsáno mnoho, nemá smysl vše opakovat. Ano, i já patřím k lidem, kteří vnímají (nejen) Šumavu jako celek, nikoli jen vzrostlé stromy. Strom umřít může, podobně jako jakýkoli jiný organismus, ale ekosystémy, alespoň ty šumavské, přežívají. Mohu Vás ubezpečit, že v lesích, v nichž odumřelo patro vzrostlých stromů (to není mrtvý les!), ptáci žijí, dokonce jich tam žije víc než v hustém smrkovém lese. To je doloženo tvrdými daty a kdokoli se o tom může přesvědčit osobně při návštěvě těchto lokalit. Jen je potřeba znát i biologii ptáků a nečekat, že budou aktivní v červenci v poledne (to nejsou ani v zeleném lese). Dvě šumavské ikony, datlík a tetřev, mají z kůrovcových gradací přímý prospěch — současná expance datlíků je jejich přímým důsledkem a zvyšování počtu tetřevů, kteří vyhledávají mimo jiné nepřístupné prostory po větrných smrštích, rozhodně nesvědčí o tom, že by se prostředí na Šumavě měnilo k horšímu. Na závěr si dovolím i poznámku k vodě, i když nejsem půdní biolog ani hydrolog: Lesy se stojícími a padajícími uschlými stromy zadržují více vody než paseky po zásahu proti kůrovcům.
    I já Vám přeji hodně zachráněných ptáků, kteří patří do naší společné přírody!
    S pozdravem, Zdeněk Vermouzek