Chcete spojit příjemné s užitečným? Udělejte si výlet k blízkému rybníku a změřte v něm průhlednost vody. Pomůžete tím ornitologům a hydrobiologům zmapovat jeden ze základních indikátorů kvality vody a mimo jiné přispějete k ochraně Ptáka roku 2015, potápky černokrké.

Průhlednost vody vypovídá o obsahu živin v rybníce. „Drtivá většina z asi 20 000 našich rybníků je v současnosti postižena eutrofizací, tedy nadměrným přísunem živin, zejména fosforu. Takto zatížené rybníky se velice rychle zakalí a nemohou plnit svoji ekosystémovou funkci,“ vysvětluje Daniel Fiala z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM.

Prací prášky jsou už sice bezfosfátové (neplatí to však zdaleka pro všechny tablety do myček), ale cest, jimiž se fosfor dostává do vody, je stále dost – odpadní vody z obcí, erozní splachy z orné půdy s vysokou koncentrací hnojiv nebo hnojení rybníků.

Jednou z obětí eutrofizace je i potápka černokrká (Podiceps nigricollis), Pták roku 2015. Ještě v 60. letech u nás nebyly výjimkou hnízdní kolonie i o několika stovkách ptáků, v roce 2014 je zdokumentováno pouze padesát hnízd.

Rozšíření potápky černokrké před čtyřiceti lety a nyní.

Rozšíření potápky černokrké před čtyřiceti lety a nyní. Zdroj: ČSO

Potápek černokrkých ubývá ze tří hlavních důvodů. Prvním je vysoká kapří obsádka, protože kapři potápce konkurují o zdroje potravy. Druhým je úbytek litorálních pásů, tedy mokřadní vegetací zarostlých okrajů rybníka, v nichž voda postupně (nikoli ostrou břehovou hranou) ustupuje souši a kde potápky hnízdí. A třetím důvodem je právě eutrofizace vody, která vede k namnožení fytoplanktonu. Potápka se při hledání potravy orientuje zrakem a v zakalené vodě se jí to příliš nedaří.

Více o potápce černokrké a o důvodech jejího úbytku psal Jaroslav Cepák v článku Lesk a bída rybníků (Vesmír 2/2015, dostupný jen předplatitelům). Z textu vybíráme:

„Typický rybník současnosti již není pestrobarevným mokřadem kypícím rozmanitými formami života, jako tomu bylo do osmdesátých let 20. století, ale nevábnou nádrží se zelenou vodou, naplněnou po okraj kapry.“

„Kapr jako dokonalý všežravec dokáže v rybníku zlikvidovat téměř veškerý bentos (bezobratlé a jejich larvy žijící na dně i ve vodním sloupci). Kapři ale konzumují a výrazně redukují i zooplankton, jehož potravou jsou drobné řasy (fytoplankton). Ty se v důsledku toho namnoží a sníží průhlednost vody. Potápky, řídící se při lovu potravy zrakem, se tak pod vodou obtížně orientují. Kromě toho se v zakalené vodě nedaří vzplývavým (ponořeně rostoucím) vodním rostlinám, na jejichž porosty je vázána řada druhů bentosu. Jejich růstu ale zamezuje i filtrační (mechanická) činnost kaprů na rybničním dně, která také vede k výrazné redukci litorálních porostů.“

Pomoci může každý

Potápka černokrká slouží jako tzv. umbrella species, tedy druh, který symbolizuje obecnější problém. Eutrofizace vod totiž ovlivňuje celý ekosystém, týká se bezpočtu nejrůznějších organismů – ať už přímo, nebo zprostředkovaně. Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka a Českou limnologickou společností proto žádá veřejnost o pomoc s měřením průhlednosti vody. Měření běží už od dubna, ale z mnoha oblastí údaje chybějí a stále má smysl se zapojit. Autoři projektu doporučují měřit opakovaně na stejné lokalitě každý týden až do srpna, ale nemáte-li na to čas, zkuste to alespoň jednou měsíčně.

Mapa dosavadních měření:

Secchiho deskaK měření potřebujete jednoduchou pomůcku, tzv. Secchiho desku, kterou lze snano vyrobit. Jedná se o kruh z vodě odolného materiálu o průměru 20-30 cm, rozdělený na bílé a černé čtvrtiny. Deska se spouští na provázku do vody a měří se hloubka, v níž černé s bílými výsečemi splynou, tj. desku už nedokážete rozeznat.

Více informací najdete na voda.birds.cz, kde je také možno zadat naměřená data do systému. Na stránkách se dozvíte i to, jak Secchiho desku vyrobit a kdy a jak průhlednost měřit.

Pomůckou vám může být i instruktážní video:

 

Titulní foto: Potápka černokrká. Autor: Martin Mecnarowski (photomecan.eu)

Print Friendly