„Cena výrazně pomohla zviditelnit náš výzkum a výrazně vylepšila  rodinný rozpočet, což se promítlo v prázdninové cestě k moři a větším autě. Letošním laureátům gratuluji a přeji jim, ať si cenu co nejvíc užijí,“ vzkazuje pětici, která včera převzala Cenu Neuron 2015 pro mladé vědce genetik Petr Svoboda. Tutéž cenu spojenou s prémií 250 tisíc korun, on sám dostal loni.

Nadační fond Neuron na podporu vědy a výzkumu letos naděloval již pošesté. Z prostředků (rostoucího okruhu) mecenášů udělil cenu šesti nadějným mladým vědcům. Cenu v oboru medicína letos dostal Jaroslav Hrabák za světově unikátní metodu, která umožňuje rychle rozpoznat tzv. panrezistentní bakterie, a tak zvýšit šance nakažených pacientů na přežití.  Některé bakterie jsou totiž odolné proti většině antibiotik a pro dlouhodobě nemocné lidi infekce těmito kmeny představuje smrtelné riziko. Docent Jaroslav Hrabák, který v současnosti vede Biomedicínského centrum v Plzni, vysvětluje: „Objevili jsme metodu, jak smíchat bakterii s roztokem antibiotika a ve spektrometru určit, jestli tato bakterie produkuje enzym, který toto antibiotikum ničí.“  Další metoda Hrabákova týmu umožňuje vidět konkrétní bílkoviny a enzymy, které bakterie používá pro obranu před antibiotiky. Na první metodě pracovaly tři další laboratoře v zahraničí, docent Hrabák se však může pochlubit: „ My jsme ji popsali jako první.“

Cenu v oboru chemie  získal Jan Macák. Doktor Jan Macák je spoluautorem jedinečné metody výroby nanotrubiček oxidu titaničitého. V praxi mohou být jednou velice užitečné: dokáží zvýšit účinnost slunečních panelů, dopravit lék přímo k postiženému místu v těle, filtrovat viry a jiné mikroorganismy nebo ochránit povrch aut i domů před špínou. O důležitosti metody Jana Macáka svědčí fakt, že loni získal prestižní grant od Evropské vědecké rady (ERC Starting Grant). „Celkově bych to přirovnal k objevu nového typu motoru s mnohem menší spotřebou a větším výkonem. Než se začne montovat do aut, musí se vyrobit prototypy, proběhnout testy a pak na nové motory postavit továrnu,“ přibližuje současný stav svého výzkumu Jan Macák.

Historika Petra Kouru porota vybrala jako nejlepšího adepta pro cenu v oboru společenské vědy. Petr Koura mapuje bílá místa v novodobých dějinách Československa. Jeho klíčovým tématem je vztah jednotlivce a společnosti v době útlaku. Svůj výzkum zahájil studií odbojové skupiny Tři králové, dnes mapuje projevy výstřední mládeže za protektorátu. „V Protektorátu nacisté tolerovali výstřední mladíky více než v Německu a v Rakousku. Podle mojí teze proto, že česká mládež nebyla určena k frontovému nasazení. V Německu brali výstřednost jako ohrožení bojové morálky. Himmler prohlásil, že tuhle verbež je nutné vymýtit do kořene,“ objasňuje svá zjištění, který se rovněž snaží objasnit zákulisí komunistického převratu v únoru roku 1948 či jak se podíleli sovětští poradci na politických procesech.

oboru matematika byl oceněn Stanislav Hencl. Docent Stanislav Hencl pracuje na teorii deformací těles. Jeho studium vlastností prostorů funkcí má velký význam pro numerické řešení matematických modelů. Přínos jeho teorie spočívá v ověření funkčnosti složitých soustav rovnic, které se využívají například při výpočtech deformace materiálu při stavbě mostů nebo přehrad.  „Základní postuláty, ze kterých vycházíme, jsou jednoduché. U deformací víme, že když se materiál mačká, nebo natahuje, energie velmi rychle roste. Tyto základní principy jsou prosté, ale ukázat, že řešení je systémově pěkné, to je silně netriviální,“ říká matematik, jehož výzkum byl podpořen rovněž prestižním grantem ERC CZ.

Cenu Neuron v oboru fyzika pak získal Hynek Němec. Vyvinul unikátní metodu, která umožňuje zjistit vodivost nanočástic pomocí vysokofrekvenčního elektromagnetického záření. Výsledky jeho bádání otevírají nové možnosti při vývoji nanomateriálů například pro fotovoltaiku, kde mohou výrazně zlevnit výrobu fotovoltaických článků. „Vyrobit článek z křemíku je drahé. Musí se přetavit obrovské množství oxidu křemičitého, během tohoto procesu se tavenina složitě čistí a nakonec vznikne křehký materiál. Nanočástice lze předem připravit chemickými metodami. To je nesrovnatelně levnější postup. Při výrobě fotovoltaických článků se nanočástice mohou nanášet na ohebný podklad, takže mají větší flexibilitu. Velkou úsporu přináší rovněž možnost použít na solární panely jen tenké vrstvy z nanočástic a fakt, že u většiny nanočásticových materiálů nejsou kladeny výrazné požadavky na čistotu materiálu,“ vysvětluje přínos svého výzkumu čerstvě oceněný fyzik . Jeho hlavním cílem je však základní výzkum. „Existují týmy, které se snaží vyvinout vysoce vodivý nanostrukturovaný materiál. My dokážeme do takových materiálů nahlédnout a zjistit, jestli jsou skutečně efektivní a případně zda je možné problémy s nízkou vodivostí překonat.“

A jak hodnotí přínos Ceny Neuron pro mladé vědce další loňská laureátka ceny za chemii Jana Roithová? „Cena mi pomohla zviditelnit můj výzkum. Má práce je typickým příkladem základního výzkumu. V dnešní době, kdy se z pochopitelných důvodů klade důraz na aplikovaný výzkum, je pro mě těžké vysvětlovat, že i prostá snaha o objasnění procesů, kterým nerozumíme, má své místo a důležitý význam v akademickém výzkumu. Za největší přínos Ceny Neuron považuji, že jsem díky její propagaci a skvělému týmu nadačního fondu měla možnost svoji práci prezentovat širší veřejnosti.“

Letos se k cenám pro mladé vědce přidala další kategorie – Expedice Neuron, která má ambice navázat na slavnou éru výprav českých vědců. První Expedice Neuron, kterou povede hydrogeoložka Helena Vysoká, se vydá do Hranické propasti. I letos přijímá NF Neuron žádosti na realizaci vědeckých expedic. Vítěz soutěže získá nadační příspěvek v hodnotě čtvrt milionu.

 

Mohlo by vás zajímat:   Jiří Bičák, držitel Ceny Neuron za přínos světové vědě

 

Letošní laureáti Ceny Neuron pro mladé vědce

Letošní laureáti Ceny Neuron pro mladé vědce. Zleva Jan Macák, Stanislav Hencl, Jaroslav Hrabák, Hynek Němec a Petr Koura. Foto: NF Neuron

Print Friendly