Vědkyně, ředitelka Ústavu experimentální medicíny, senátorka za Prahu 4,  první místopředsedkyně Rady pro vědu, výzkum a inovace, Manažerka roku a Královna veřejné sféry. Eva Syková, žena „devatera řemesel“. Co si myslí o vědě v Česku a co by v ní chtěla změnit? V čem vidí budoucnost medicíny? „Když jde o život, měli by mít všichni pacienti právo vyzkoušet všechno,“ říká v květnovém rozhovoru pro časopis Vesmír. Ukázku si můžete přečíst již nyní.

Před lety se spousta evropských peněz – 50 miliard –  ­ využila na výstavbu výzkumných center. A teď už si všichni s nimi lámou hlavu. Z čeho budou financovat svůj provoz, ví to někdo? 

Však se centry intenzivně zabýváme. Momentálně vláda odsouhlasila, že se pro ně ve státním rozpočtu najdou peníze. Bohužel to jinými slovy znamená, že o to méně přidáno dostanou ostatní, což také není dobře, i stávajícím institucím by se měly rozpočty navyšovat. Proto se také zvažovalo, zda některá centra nezavřít, ale to jednoduše  možné není, to bychom peníze na jejich výstavbu  museli vrátit. Všechna centra ale prošla evaluací a rozdělením do několika kategorií, s tím, že ne všechna by měl stát podporovat, některá by si měla najít především vlastní zdroje ze zakládajících institucí. Ale upřímně, s centry jsme to prostě přehnali.

Není je ani kým naplnit, že?

Situace je to neuvěřitelná. Mnozí vědci jsou dnes zaměstnáni v centrech navíc ke svým pracovním úvazkům na mateřských pracovištích na VŠ a v ústavech AV ČR, někdy se v těchto centrech prakticky ani nevyskytují. Problém nebude jen s penězi na jejich provoz, ale především s tím, jak je naplnit novými vědci. Jistě, jsou tu cizinci, ale několik lidí ze zahraničí počet vědců v ČR nezvýší natolik, abychom naplnili centra excelentními vědci.  Zahraniční pracovníci jsou drazí a lokální zdroje jsou omezené. Nemůžeme tedy doufat, že by centra nějak raketově posunula kvalitu české vědy dopředu. Posunout českou vědu dopředu vyžaduje jinou strategii.

Jakou strategii máte na mysli?

Zvýšení excelence české vědy můžeme dosáhnout pouze tak, jako je to běžné a osvědčené v těch zemích, kde je věda nejlepší. Určitě je to především USA, ale i Anglie, v poslední době i Německo. Co tyto země dělají jinak? Stručně řečeno jedná se o dvě věci, za prvé budoucí vědci mají mnohem lepší vzdělání, za druhé mladí vědci se musí rychle osamostatnit, založit vlastní výzkumné skupiny a produkovat vlastní vynikající vědecké práce. Nepíší jeden grant za druhým, ale na rozvoj takových skupin dostanou v již v mladém věku dostatek financí, nejsou tak závislí na starších kolegách, jediné, co musí prokázat, je úspěšnost. Ti, co to postupně nedokážou, se pouze základním výzkumem celý život živit nemohou. Ti, co prokážou vlastní tvůrčí schopnosti, pracovitost a novátorské myšlení, mají celý život dostatek peněz, žádosti píší jednou za pět let a kontrola, co s penězi dělají, je oproti nám minimální. Tak využívají svůj čas více na práci.

V návrhu rozpočtu pro příští rok je navýšení peněz pro vědu o dvě miliardy. Všechno spolknou centra?

Stát by měl dát v příštím roce na vědu a výzkum o 1,7 miliardy více než letos. Kolik z toho přijde centrům, ještě není zcela jasné, bude to asi mezi 0,6 až jednou miliardou. Centra stále zvyšují požadavky, a není možné, aby je zvyšovala donekonečna. Původně všichni tvrdili, že si třicet procent vydělají na sebe sami, teď už říkají, že si nic nevydělají, a to není zrovna hezké. Ale taková je situace, nechat je padnout není možné. Kéž bychom po čase mohli zhodnotit, že centra jsou pro Česko velkým přínosem. Nicméně ten další díl peněz bude pro špičkové vědce. Celková suma není definitivní, ale je zřejmé, že v příštích letech to bude o hodně více.

Předsedkyně Technologické agentury ČR Rút Bízková ovšem vyjádřila velké zklamání, že za této situace bude velmi málo peněz na granty, že se úspěšnost žadatelů zase propadne….

Grantové agentury skutečně přišly zkrátka, trochu dostala GAČR, TAČR prakticky nic. Ale v agenturách jsou také problémy, které je třeba vyřešit. Například členy předsednictev by neměli být statutární zástupci vědeckých a vzdělávacích institucí. Také s mnoha jejich projekty není vše v pořádku. Ne vždy se vybírají objektivně, otvírají se nové, na které nejsou peníze. V téhle situaci je pak těžké přesvědčit pana místopředsedu, aby získal například pro TAČR mimořádné prostředky na úkor někoho jiného. Na Radě řešíme už tři měsíce, jaká je úloha TAČR, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva školství ve financování různých programů, ani evropské peníze na vědu nepoplynou jen z jednoho zdroje.

Bezpochyby se peníze utrácejí i za věci, které nejsou zrovna přínosné.

Plno peněz se v téhle zemí utratilo za projekty, které nikdy neměly spatřit světlo světa. Protlačily je různé zájmy…Ale jsou i projekty dobré, v TAČR například projekty v programech Gama či Epsilon. V programu Gama vědci dostanou třeba půl milionu korun, a za to mohou nějakou věc vyvinout do stadia, kdy už může být věc zajímavá pro investora. U nás podobným způsobem financujeme např. projekt zmražení kmenových buněk pro opakované klinické podání. Taková podpora má smysl, na rozvoj produktu, překlenutí preklinické fáze, vznik patentu.

Titulní foto: Eva Syková před budovou Inovačníhoi biomedicínského centra Ústavu experimentální medicíny AV ČR v pražské Krči. Autor:  Stanislava Kyselová, Akademický bulletin AV ČR.

 

Print Friendly