Máte dojem, že ve spánku jen odpočíváte? Váš mozek těžce pracuje. Boří omšelé silnice, a staví nové, abyste se ráno dokázali orientovat ve složitém prostředí neustále se měnícího světa.

Během spánku je do značné míry přerušen tok informací ze smyslových orgánů, přitom mnoho oblastí mozku nadále překypuje aktivitou. Většina badatelů dnes věří, že během spánku mozek načítá poslední zkušenosti, a tím upevňuje nové poznatky a začleňuje je do stávající paměti posílením, přepojením, nebo dokonce demontáží propojení jednotlivých neuronů. Vyplývá z toho, že spánek je pro paměť nezbytný.

Vědci University v Tübingenu a Institutu Maxe Plancka v Lipsku se rozhodli prozkoumat, jak se tento proces uplatňuje u kojenců a batolat ve věku 9 až 16 měsíců. Během tréninku se 90 testovaných dětí (38 dívek) opakovaně setkávalo s obrázky různých předmětů. Zároveň s tím si vyslechly fiktivní jména, přiřazená k objektům. Některé objekty si přitom byly vzájemně velmi podobné, lišily se jen barvou nebo některými detaily, a tvořily tak jakousi sérii. Během tohoto procesu vědci současně zaznamenávali aktivitu mozku kojenců s použitím elektroencefalografu (EEG).

Děti pak byly rozděleny na dvě skupiny. První strávila další jednu až dvě hodiny spánkem ve svém kočárku, pod dohledem EEG, zatímco děti z druhé skupiny zůstaly vzhůru a rodiče je v kočárku vzali na procházku nebo si s nimi hráli ve vyšetřovací místnosti. V následném testu vědci dětem opět předkládali dvojici obrázek slovo, a to nejen ve stejné kombinaci, jako během učení, ale také v dosud neznámých kombinacích a znovu při tom měřili jejich mozkovou aktivitu.

Z následné analýzy vyplynulo, že v učení názvů jednotlivých objektů nehrál žádnou roli věk dítěte. Situace s kategorizací předmětů ale byla jiná: Zatímco děti, které si po učení daly „šlofíčka“ neměly problém nově představené objekty přiřadit k podobným, s nimiž se setkaly opakovaně ve fázi učení, děti, které byly celou dobu vzhůru, to nedokázaly.

Výsledky popsané v časopisu Nature Communications ukazují, že spánek významně ovlivňuje organizaci paměti i v mozku dítěte, jež se v tomto období prudce rozvíjí. Mozek bdícího dítěte rychle zapomíná nově naučená jména, ale v průběhu spánku se slova trvaleji spojují s obrazy předmětů, přičemž současně vzniká jakýsi rezervoár podobných významů. Zdá se, že je-li mozek z velké části odříznut od vnějších vlivů, může organizovat své zkušenosti a vytvářet nová zobecnění. Tímto způsobem spánek vyplňuje mezeru mezi konkrétními objekty a obecnými kategoriemi a tak mění zkušenosti na znalosti.

 

Titulní snímek: CC0 Svobodná licence
Print Friendly