Největší česky psanou encyklopedií v dějinách již tři roky není Ottův slovník naučný, ale Wikipedie. Se svými 300 000 hesel ho dnes předstihuje dvojnásobně a obsahuje i množství přírodovědeckých informací. Renomé Wikipedie však za Ottovým slovníkem stále pokulhává. Co je potřeba udělat, aby se to změnilo?

Autorů Wikipedie – takzvaných wikipedistů – jsou jen v Česku stovky či tisíce. V posledním měsíci provedlo v české Wikipedii alespoň pět změn (editací) více než pět set osob. Každý měsíc takových změn dobrovolníci vykonají okolo 60 000. Všichni wikipedisté jsou dobrovolníci, často pseudonymní a pracující ve svém volném čase.

Jsou to lidé různého věku a vzdělání a mají společné jen to, že jsou vesměs grafomany v dobrém slova smyslu. Každý wikipedista či wikipedistka se specializuje na něco jiného – ten píše o středověkých válkách, ta o francouzských vesnicích. Já jsem napsal kolem 1500 článků z oblasti biologie – začal jsem, když jsem si povšiml, že na Wikipedii chyběl článek „lišejník“.

Díky dobrovolníkům je česká Wikipedie neuvěřitelně aktuální – nejnovější informace se do encyklopedických hesel dostávají během několika hodin, či dokonce minut. Wiki znamená v havajštině rychlý; není se tedy čemu divit, že Wikipedie například poskytuje aktuální mapy vývoje frontových linií současných válek, den po dni.

Každý může přispět a nové informace se hned zobrazí každému čtenáři – to však také ale znamená, že mohou být do Wikipedie zanášeny chyby. Aby se to nestávalo, encyklopedie dnes spoléhá – podobně jako vědci v odborných pracích – na důsledné citování věrohodných pramenů, z nichž informace pochází. Tvrzení, která nejsou doložena zdroji, mohou být snadno podrobena kritice, která většinou vede k hledání vhodného pramenu. Pokud i toto selže, pak bývá tvrzení odstraněno.

Wikipedie se dále snaží do svých řad přitáhnout nové kolegy – dobrovolníky, a to včetně odborníků. Jak mohou právě odborníci pomoci?

Přírodní vědy v české Wikipedii

Ačkoliv je zřejmé, že zájemci o přírodní vědy, tedy převažující čtenáři Vesmíru, jsou na české Wikipedii potřeba jako sůl, není vůbec jednoduché určit, jak velké pole působnosti mají. Kategorizační systém na Wikipedii není tak pečlivě zpracován, aby se z něj dal odečíst přesný počet článků v jednotlivých oborech. Je možné ho však vizualizovat pomocí nástroje Vcat a podívat se, které kategorie článků vymezují které obory na české Wikipedii a jak jsou spolu tyto obory v kontaktu.

Je vidět (na obrázku), že v centru přírodních věd se nacházejí vědy o Zemi (geografie a geologie), s nimiž souvisí zejména geologie a astronomie. Poměrně stranou stojí biologie, spojená s informatikou přes bioinformatické obory (informatiku jsem pro zajímavost zařadil, ač se obvykle mezi přírodní vědy nepočítá).

obrazek1_upr_popisky

Graf kategorizačního stromu. Autor: Vojtěch Dostál, licence CC-BY-SA 4.0

Abych čtenářům poskytl přehled o množství článků z jednotlivých oborů přírodních věd, které česká Wikipedie zahrnuje, vygeneroval jsem si tisíc náhodných článků a začal třídit články vztahující se k jednotlivým přírodním vědám. Kupeckými počty jsem došel k tomu, že je na Wikipedii asi 21 000 biologických hesel (ovšem převážně o jednotlivých druzích organismů, nikoliv z biologické teorie), 3000 hesel z astronomie, 5000 hesel z oboru chemie a asi 15 000 článků z fyzické geografie (hesla spadající spíše do socioekonomické geografie nebyla zařazena).

Každé šesté heslo na české Wikipedii tedy pojednává o tématu z přírodních věd.

Přírodním vědám se však dlouhodobě věnuje jen málo českých wikipedistů – v každý moment byste ty skutečně aktivní spočítali pravděpodobně na prstech vašich rukou.

Pomoci může každý, i senioři

Našli jste chybu v české Wikipedii? Můžete ji buď rozeslat svým kolegům s posměšnou poznámkou ve stylu „podívejte se, jaké nesmysly jsou na té Wikipedii“, nebo ji můžete opravit a pomoci tím dalším čtenářům, aby získali správnou informaci. Tlačítko „editovat“ je nad každou stránkou a oprava chyby trvá minutu. Na této stránce najdete jednoduchou nápovědu k editování Wikipedie.

Máte-li obavu, že byste to samostudiem nezvládli a ve Wikipedii byste se bez pomoci profesionála ztratili, neváhejte a ozvěte se nám na e-mail wm‑cz@wikimedia.org. Rádi pro vás a pro vaše kolegy uspořádáme instruktáž.

Lidé v třetím věku zcela jistě mohou uvítat iniciativu Senioři píší Wikipedii. V rámci tohoto projektu se na třech místech v Praze konají zdarma každotýdenní kurzy Wikipedie pro seniory. Cílem je získat více wikipedistů ve věkové skupině, která toho často mnoho ví, ale ve Wikipedii se dosud angažuje pouze omezeně. První třicítka účastníků v minulých týdnech prošla základním kurzem orientace ve Wikipedii.

Wiki miluje odborníky i učitele

Logo projektu Studenti píší Wikipedii

Logo, autor: Dominik Matus, licence CC-BY-SA 3.0

Oproti populárnímu názoru není Wikipedie anarchistickým, na autority nedbajícím projektem. Ve skutečnosti to je trochu jinak. Odborníci jsou na Wikipedii hýčkáni, protože se orientují v tématu a vědí, co je důležité, a navíc umějí pracovat s odbornými prameny. Čím více a kvalitnějších pramenů je do článku vloženo, tím kvalitnější text vzniká. A nejen to. Zároveň tím roste i důvěryhodnost Wikipedie jako celku.

Učitelé přírodních věd, zejména vysokoškolští, ochotní v rámci své výuky pomoci Wikipedii, jsou také velmi cenným a žádaným „zbožím“. Náš projekt Studenti píší Wikipedii pomáhá učitelům, aby svým studentům mohli místo seminární práce zadat napsání článku do Wikipedie. Díky takovým progresivním učitelům si mohou stovky českých studentů ročně vyzkoušet, jaké to je psát „seminární práci, která neskončí v učitelově šuplíku“. Jejich dílo totiž může být přínosné všem.

Jedna fotka je lepší než tisíc slov

Navíc, odborníci z přírodovědeckých oborů mají často ve svém počítači cenné fotografie a ilustrace, které během své vědecké kariéry pořídili a neplánují je přitom zpeněžit. Wikipedie po kvalitních fotografiích tohoto typu žízní. Takto se to letos podařilo například se stovkami fotografií z dědictví plzeňského docenta Josefa Reischiga, které jsou nyní dostupné ve Wikipedii tisícům zájemců z celého světa. Nahrávání fotografií na naše centrální úložiště, Wikimedia Commons, je velmi snadné, ale pokud s ním potřebujete poradit (třeba s otázkou autorských práv), opět se nebojte ozvat se nám na výše uvedený e-mail. To samé se týká i zástupců přírodovědných muzeí či archivů. Máme tým, který vám pomůže zajímavé exponáty digitalizovat a zpřístupnit veřejnosti.

Milovníci a fotografové českých chráněných území pak ocení WikiProjekt Chráněná území, jehož cílem je pořídit fotografie všech českých maloplošných chráněných území. Už je slušně za půlkou, ale fotografií není nikdy dost! Navíc jim v tamější „určovně“ můžete pomoci s přiřazením správného jména rostlinám a dalším fotografovaným exponátům, s nimiž si dobrovolníci Wikipedie nevěděli rady.

Pohovořte si s wikipedisty na Wikikonferenci

Unikátní příležitost poznat české wikipedisty nastane za pár dní v Brně. Na tamější hvězdárně a planetáriu se 29. listopadu 2014 koná už šestá výroční wikikonference, setkání všech, které zajímá dění v české Wikipedii. Účast je samozřejmě zdarma a registrace návštěvníků je otevřena. Program, který je letos koncipován se speciálním ohledem na nováčky, nabídne pohled do zákulisí Wikipedie a také to nejnovější, co se v tomto roce ve Wikipedii událo.

 

Print Friendly

Tagy

O autorovi

Vojtěch Dostál

Vojtěch Dostál

Je magisterským studentem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a pracuje v laboratoři buněčné biologie. Ve volném čase je wikipedistou - jedním z editorů a správců české Wikipedie. Také je místopředsedou spolku Wikimedia ČR, jehož cílem je Wikipedii propagovat a podporovat. V roce 2011 založil program Studenti píší Wikipedii, pomáhá s rozvojem dalších projektů a věnuje se popularizaci Wikipedie.

  • Zephir

    Problém je v tom, že informace na Wikipedii uvedené vám tamní bigotní administrátoři okamžitě smažou, jakmile se nehodí jejich světonázoru – a to i tehdy, když jen kopíruje anglickou či jinojazyčnou verzi téhož hesla.

    Sorry, ale mám zábavnější věci na práci.

    • Vojtěch Dostál

      Dobrý den, je mi líto, že to takto cítíte. Administrátoři jsou jen lidé, kteří dostali od komunity důvěru provádět technická opatření. Chyby se dějí, ale nemyslím si, že jakékoliv globální prosazování světonázoru přichází v úvahu.

    • Smurf

      To co popisujete je pravda jen častečně, správci totiž pokud mažou tak větčinou nemažou proto, že by nějaka informace odporovala jejich názoru ale nejčastějc jen proto, že je to prostě bavi, ničit cizi praci. Na Wikipedii stravite třičtvrtě času diskutovanim o vašich udajnych (nikoli skutečnych) prohřeškach proti pravidlum a na psani vam zbyde jen ten zbytek, o tom to bohužel je, cena za to že se vaš článek objevi na prvnim mistě v Googlu je obrovska a na Wikipedii si hlavně s ostatnima hodně vytrpite.

  • Smurf

    Autor článku Vojtěch Dostál tady popisuje Wikipedii jako přatelské prostředí což neni zrovna moc pravda. Ja byl wikipedistou rok, konkretně Toma646. Po tom roce co sem tam stravil mužu řict že Wikipedie a hlavně Wikikomunita (komuta editorů Wikipedie) je velmi hnusne místo gde se v připadě jakekoliv vybočovani z řady (odlišnosti od asi sta nejaktivnějšich uživatelů včetně zhruba 30 správců) stanete terčem takove buzerace, jaku si jen stěži dovedete představit, konkretně z moji zkušenosti gdyž sem si barevně zvyraznil podpis tak to bylo označeno za provokaci, gdyž se muj názor lišil od větčiny bylo to označeno za trolling a gdyž sem měl tu drzost slušně někomu napsat že se mi nelibi jeho chovani, bylo to označeno za osobní útok či nezdvořilost a ja dostal blok, stejně tak pokud sem kritizoval cokoliv ineho, zdůrazňuju slušnou formou. Dalši na Wikipedii zapovězena věc je smysl pro humor, v článkách je to zcela pochopitelne a spravne, ale v diskuzich sem byl napominan za jakekoliv sebemenši odlehčeni, menši vtip, což bylo hlavně při diskuzi s běžnyma vandalama kery se na WIki choděj hlavně pobavit. Todle je jen jedna z mnoha něpřijemnych věcí co tam lze zažít, dalši oblibena kratochvíle vašich kolegu totiž je vyhledavani zaminek kery se daj využit k tomu aby s vama mohli začit spor, napomenut vas nebo v pro ně idealnim připadě vas rovnou zablokovat, nebo o to požádat. Vymyšleni zpusobu jak prudit svoje kolegy je asi druha nejčastějši činnost větčiny Wikipedistů. Dělaj to skoro denně a mě si vyjimečně vychutnali. Wikipedie je zkratka prostředi gde jeden druhemu haže klacky pod nohy. Sem aktualně nejnenaviděnějši uživatel Wikipedie, ale duvod neni v tom že bych někomu sám od sebe dělal něco špatneho ale v tom že se tamni prostě nudili a protože je jejich nejlepši zábava někom škodit a ja se jim asi hodil jako idalni cíl. Bohužel pro ně, ja nemam ve zvyku si nechat něco libit a podle mě ma byt zlo potrestano a tak sem taky jednal a kolegy na oplatku za jejich chovani ke mě pěkně nakopal do zadku až z toho nařikali. Teď už tam chodim jen občas a sice mam BAN a byl sem vypovězen, ale sem za to vpodstatě rád, už nemusim snášet naschvály, ponižovani, podrazy, intriky a bezduvodne blokace a hlavně se už nemusim nikoho doprošovat o odblokovani a přijimat vinu a slibovat polepšeni přestože sem nic špatneho neudělal. Blokovani mich loutek je neučinne a plati opatřeni kere povoluje mazani veškerych mych editaci kere provedu pod loutkama, to ale tidle zlosyni nedomysleli že ja mam možnost prosazovat svoje konstruktivni editace do článku dokud nebude uplně zamčen pro veškere editace, jak se řika: kopej druhymu jamu, sám do ni spadneš. Stejně tak se nezdrahaj smazat mnou založene članky, proti tomu sem zatim taktiku nenašel, zatimco na revertovani mich konstruktivnich editaci jim už dochazej síly a gdyž článek polozamknou aby ho mohli editovat jen učty s vice jak 10 editacema a 4 dny od založeni, tak super, stači založit několik loutek, pod každou aspoň 10 editaci, nejlip každu na ine strance a počkat 4 dny a urevertujte se! Bavi mě dokazovat jim že mi nelze zabranit v editaci Wikipedie, ani v tom abych si z nich dělal prdel a napsal jim upřimně co si o nich myslim, a ani moje editace nelze učinně mazat, ja prostě nehodlam respektovat někoho, gdo si mysli že si do mě muže jen tak pro zábavu kopat. Vždy sem se snažil po každem zablokovani bez skutečneho duvodu to těm co za tu mužou oplatit, aby věděli že do mě si beztrestně kopat nebudou. Ani autor članku Vojtěch Dostál neni svatej, nejdřív mě na Wikipedii provokoval, a gdyž sem na jeho provokace misto nadavkama odpověděl slušně, tak hold prohrabnul moje příspěvky a zablokoval mě na 36 dní! za to že sem jednomu kolegovi napsal: Takže si nech ty blby kecy. (Reagoval sem na jeden jeho přispěvěk v kerem do mě rypal), prý to byl osobní útok a urážka daného uživatele!!! http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AProtokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy&type=block&user=Vojt%C4%9Bch+Dost%C3%A1l&page=Wikipedista%3AToma646&year=&month=-1&tagfilter= Kromě toho Vojta chtěl zničit muj článek Krakonoš (vlak) http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Diskuse_o_smaz%C3%A1n%C3%AD/Krakono%C5%A1_(vlak) a dal se mi snažil dělat nepřijemnosti. Vojtovi jak napsal na wikipedii, vadilo že sem se veřejně vyjadřoval k jeho wikičinnosti i mimo Wikipedii, a proč ně? Asi proto že tady mužu svoji kritiku Wikipedie a tveho chovani, kere vuči mě rozhodně nebylo fér napsat svobodně a ty ji nemužeš nijak zcenzurovat, tady nejde muj přispěvek jednoduše vymazat jako se to robi na Wikipedii a to tě štve.

    Tak abych to shrnul, mi Wikipedisti, gdyž nepišem članky tak si vajemně dělame naschvaly a ješče nas to bavi.

    Chcete vědět pravdu? Pročtěte si moji diskuzi: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse_s_wikipedistou:Toma646 (Sekce o moji editaci enwiki vynechte, tenkrat sem chtěl si zkusit vandalizovani a tak sem to dělal na enwiki, bylo to chyba, moje blbost prostě sem to neměl dělat a tam sem to musel ututlavat, inak bych tenkrat možna skončil neurčitym blokem a proto sem se nemoh přiznat i gdyž sem se přiznat puvodně chtěl). Pokud nejste masochisti, nebo abyste mohli mezi ostatnima bezproblemově fungovat povahově zlí suchaři bez vlastniho myšleni, bez sebevědomi a nevadi vam že nesmite byt sami sebou inak budete automaticky považovani za provokatéry, tak dělejte jen minimum editaci a editujte jen články, abyste nebyli moc vyrazny a nestali se dalšim možnym terčem systematicke šikany od horni stovky. Vděk za svoji praci nečekejte, toho se dočkate jen zcela vyjimečně a větčinou maj ostatni tendenci praci druhych shazovat aby jejich často mizerna prace vynikla a čekejte že ostatni vam to budou většinou jen ztěžovat.

    Takže zmar panum Wikiedie a zdar psani čllánků.