Lidský stroj poprvé v historii přistál na kometě. Výsadkový modul Philae sondy Rosetta dosedl úspěšně na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko. Nefungují však kotvící harpuny. Řídící středisko čeká na další den, aby prozkoumalo situaci.

Aktualizováno 13. listopadu v 0:46

 

Den D

Výsadkový modul po desetileté cestě meziplanetárním prostorem prošel suverénně všemi přípravnými fázemi přistání. Krátce před odpoutáním od mateřské sondy však odborníci zjistili závadu na tryskách, které měly minilaboratoři Philae pomoci při dosednutí na povrch. Závada nebyla natolik závažná, aby ohrozila úspěch, proto se modul odpoutal od mateřské sondy. Zpráva o tom letěla vesmírem 28 minut (doba, za niž signál urazí vzdálenost cca 500 milionů km od komety k Zemi) a do řídícího střediska v německém Darmstadtu dorazila 12. listopadu v 10:03 středoevropského času (SEČ) spolu se snímkem vzdalující se Rosetty.

Mateřská sonda Rosetta z paluby výsadkového modulu Philae krátce po odělení. Snímek z 12. listopadu 2014. (zdroj: ESA/Rosetta/Philae/CIVA)

Mateřská sonda Rosetta z paluby výsadkového modulu Philae krátce po odělení. Snímek z 12. listopadu 2014. (zdroj: ESA/Rosetta/Philae/CIVA)

Philae poté pokračovala v sedmihodinovém přistávacím manévru, během něhož na Zemi poslala snímek, pořízený ze vzdálenosti 3 km od kometárního povrchu. Poté zaznamenala čidla modulu kontakt s kometárním povrchem, o čemž jsme se na Zemi dozvěděli v 17:04 SEČ spolu s tím, že se kotvící harpuny modulu podle všeho neuvolnily, jak měly. Důvod je dosud nejasný. Philae v té chvíli patrně mírně odskočila a začala se mírně naklánět. Spojení mezi přistávacím modulem a sondou Rosetta následně začalo vypadávat, přičemž telemetrie ukázala, že je stroj v pořádku a má dostatečné zásoby energie.

Poté se sonda opět dotkla kometárního povrchu, aby se vzápětí spojení definitivně (plánovaně) přerušilo, neboť pro sondu Rosetta se přistávací oblast s modulem Philae skryla za obzorem. Vzhledem k tomu, že ke ztrátě spojení došlo v členitém terénu komety dříve, než odborníci předpokládali, nejsou zatím k dispozici žádné snímky z přistání. Rovněž není zcela jasné, co přesně se při kontaktu s povrchem přihodilo. Podrobnosti pravděpodobně přinese 13. listopad.

Obrázek ukazuje kometu Čurjumov-Gerasimenko pomocí kamery ROLIS na přistávacím modulu Philae. Byl pořízen během přistání dne 12. listopadu 2014 v 14:38:41 UT, ze vzdálenosti asi 3 km od povrchu. Místo přistání je zobrazeno s rozlišením asi 3 m na pixel. (zdroj: ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR)

Obrázek ukazuje kometu Čurjumov-Gerasimenko pomocí kamery ROLIS na přistávacím modulu Philae. Byl pořízen během přistání dne 12. listopadu 2014 v 14:38:41 UT, ze vzdálenosti asi 3 km od povrchu. Místo přistání je zobrazeno s rozlišením asi 3 m na pixel. (zdroj: ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR)

Proč komety?

Pro vědu je výzkum kometárního materiálu zajímavý hned z několika důvodů. Jádro tělesa je složeno z materiálu, který se od vzniku sluneční soustavy nezměnil. Čidla Rosetty už z větší vzdálenosti zjistila v unikajících kometárních plynech sirovodík a čpavek, látky, účastnící se v pozemských podmínkách biologických procesů. Zkoumání kometárního materiálu může pomoci v hledání odpovědi na otázku, jak se na Zemi dostala voda, či zda komety mohou být vesmírnými distributorkami života.

Philae je pro tyto účely vybavena několika vědeckými přístroji, z nichž některé jí umožňují v materiálu svého okolí provádět i vrty. To však jen za předpokladu, že se jí podaří v místě přistání pevně uchytit. Není totiž zcela jasné, jaké povahy je materiál komety v místě dosednutí modulu. Může jít o cokoliv mezi pevným kometárním ledem a jemným prachem, podobným mouce, v němž by bylo ukotvení stokilogramového modulu Philae značně problematické.

Chcete-li se o přistání Philae dozvědět více, sledujte přímý přenos, vysílaný Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

 

 

Průběh přistání můžete sledovat i na Twitteru. Zde je oficiální účet modulu Philae:


 

Fotogalerie

Rosetta v minulých týdnech snímkovala povrch komety z bezprostřední blízkosti cca 7 km, aby řídící středisko letu získalo detailní představu o povrchu míst vybraných pro přistání. Na úchvatné snímky kometárního povrchu, nejkvalitnější, jaké jsme kdy měli, se můžete podívat:

Velikost jádra komety Čurjumov-Gerasimenko ve srovnání s hlavním městem České republiky. Zdroj: Vesmír s použitím Google Earth Velikost jádra komety Čurjumov-Gerasimenko ve srovnání s hlavním městem České republiky. Zdroj: Vesmír s použitím Google EarthSnímek z 15. října 2014 ukazuje jednu z mnoha jam, jimiž je povrch komety Čurjumov-Gerasimenko rozbrázděn. Podle představ odborníků jsou jámy na místech, kde z porézního nitra komety unikají plyny, unášející s sebou zrnka prachu. Zdroj: ESA/Rosetta/NAVCAM, licence CC BY-SA IGO 3.0 Snímek z 15. října 2014 ukazuje jednu z mnoha jam, jimiž je povrch komety Čurjumov-Gerasimenko rozbrázděn. Podle představ odborníků jsou jámy na místech, kde z porézního nitra komety unikají plyny, unášející s sebou zrnka prachu. Zdroj: ESA/Rosetta/NAVCAM, licence CC BY-SA IGO 3.0Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko z 25. října 2014 ze vzdálenosti 7,7 km od povrchu. V levém dolním okraji (blíže k nám) je menší "lalok" jádra. Většinu snímku zabírá povrch většího "laloku", posetého proláklinami se suťovými poli. Kruhová proláklina přibližně vprostřed snímku může souviset s výrony kometárního plynu z nitra jádra, tuto představu je však třeba ještě ověřit. Zdroj: ESA/Rosetta/ NAVCAM, licence CC BY-SA IGO 3.0 Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko z 25. října 2014 ze vzdálenosti 7,7 km od povrchu. V levém dolním okraji (blíže k nám) je menší „lalok“ jádra. Většinu snímku zabírá povrch většího „laloku“, posetého proláklinami se suťovými poli. Kruhová proláklina přibližně vprostřed snímku může souviset s výrony kometárního plynu z nitra jádra, tuto představu je však třeba ještě ověřit. Zdroj: ESA/Rosetta/ NAVCAM, licence CC BY-SA IGO 3.0Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko ze vzdálenosti 16 km. Pořízen byl 7. října 2014 kamerou CIVA na palubě přistávacího modulu Philae sondy Rosetta. (zdroj: ESA/Rosetta/Philae/CIVA) Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko ze vzdálenosti 16 km. Pořízen byl 7. října 2014 kamerou CIVA na palubě přistávacího modulu Philae sondy Rosetta. (zdroj: ESA/Rosetta/Philae/CIVA)Hlavní přistávací oblast modulu Philae na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko. Snímek ze 14. září 2014, pořízený ze vzdálenosti 30 km od povrchu. Kruh má střed v ideálním místě přistání a má v průměru cca 500 m. (zdroj: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA) Hlavní přistávací oblast modulu Philae na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko. Snímek ze 14. září 2014, pořízený ze vzdálenosti 30 km od povrchu. Kruh má střed v ideálním místě přistání a má v průměru cca 500 m. (zdroj: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA)

 

Zpívající kometa

Vědecký tým, připravující přistání na kometě Čurjumov-Gerasimenko rovněž zveřejnil záznam „zpěvu“ této vlasatice. Tento překvapivý projev komety zaznamenal magnetometr RPCMAG sondy Rosetta už v srpnu, kdy zaparkovala na oběžné dráze komety, ve vzdálenosti 100 km od povrchu. Jde o zvuk s frekvencí 0,04 až 0,05 Hz, tedy hluboko pod hranicí srozumitelnosti pro lidské ucho, které je schopno vnímat zvuky v rozmezí 20 Hz až 20 000 Hz. Vědci proto zvuky asi 10 000 krát zrychlili, aby je převedli na frekvenci slyšitelnou lidskýma ušima.

Vědci mají za to, že zdrojem zvuku musí být nějaká činnost komety, patrně spojená s uvolňováním neutrálních částic do prostoru, kde se stanou elektricky nabitými v důsledku procesu zvaného ionizace

Karl-Heinz Glaßmeier z Technické univerzity Braunschweig v Německu objev okomentoval takto: „Je to vzrušující, protože to je pro nás něco naprosto nového. Nečekali jsme to a stále pracujeme na pochopení fyzikální podstaty tohoto jevu.Přesný fyzikální mechanismus, zodpovědný za jev, tak prozatím zůstává neznámý.

 

Po stopách sondy Rosetta se před týdnem vydala pětice dětských kosmonautů. V projektu Expedice vesmír, zorganizovaném časopisem Vesmír a plzeňskou Techmanií, absolvovali simulovaný let ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a přistání na jejím povrchu s odběrem vzorků. Populárně-vědecká akce se konala pod záštitou ministra školství Marcela Chládka. Reportáž o projektu najdete zde.

 

Titulní snímek: Modul Philae se odpoutal od mateřské sondy Rosetta a sestupuje ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. Snímek pořízen 12. listopadu 2014, 1 hodinu a 9 minut po oddělení od mateřské sondy. (zdroj: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA)

Print Friendly