Ať se hnete kamkoli, nikdy a nikde nejste sami. Pořád je s vámi nějakých sto bilionů společníků. Buďte za ně vděčni. Nebýt jich, nepřežili byste.

Na povrchu lidského těla a v jeho útrobách žije asi desetkrát více bakterií, prvoků, kvasinek a dalších mikroskopických organismů, než kolik je našich vlastních buněk. Většina z nich obývá střeva, ale pořádná tlačenice je i na kůži, v ústech, v průduškách nebo v pohlavních orgánech.

Bakterie na nás a v nás mají k dispozici analogie pouští i pralesů, velehor i temných tůněk bez kyslíku. Chcete-li pro vědu objevit nový organismus, vykašlete se na výpravu do papuánské džungle. Prozkoumejte vlastní kůži. Jeden výzkumný tým nedávno studoval pupíky šedesáti dobrovolníků a objevil v nich 2368 druhů bakterií, z nichž 1458 bylo zcela neznámých.

Většina bakterií nám neškodí, mnohé jsou naopak prospěšné. Pomáhají s trávením potravy, produkují vitaminy, posilují imunitní systém a chrání nás před agresivními nájezdníky. Japonci například dovedou trávit řasy, do nichž se balí suši, jen díky střevní bakterii, kterou Evropané postrádají. (Aby vám to nebylo líto, vězte, že značná část Japonců má naopak problémy s odbouráváním alkoholu, ale to je jiný, biochemicko-genetický příběh.)

Zásobárna genů

Většinu lidských bakterií nelze pěstovat v laboratoři, proto dlouho unikaly pozornosti. Změnu přinesla až možnost přečíst a roztřídit obrovské množství DNA v odebraných vzorcích. Zatímco člověk si vystačí jen asi s 22 tisíci genů, těch bakteriálních máme v těle několik milionů. A protože každý z nich představuje návod na nějaký biologický proces, není divu, že bakterie jsou pro fungování našeho organismu zásadní.

„Geny našich bakterií se podílejí na tom, co dělá člověka člověkem,“ říká Peter Turnbaugh z Harvardu, jedna z klíčových postav amerického projektu Human microbiome. Stál téměř 200 milionů dolarů a vědci díky němu získali tisíce vzorků z těl 242 dobrovolníků. Podobný evropský projekt MetaHIT se zaměřil pouze na střevní bakterie.

Ilustrace: Dora Čančíková

Bakterie jako lék

Přibývá důkazů, že „hodné“ bakterie nám pomáhají vzdorovat například obezitě, cukrovce nebo některým typům rakoviny. Lze očekávat, že v budoucnu se budou lékaři stále častěji věnovat péči o tyto naše mikroskopické souputníky. Už nyní se některá střevní onemocnění s úspěchem léčí metodou, která vypadá poněkud nechutně: transplantací stolice od zdravého dárce. Je to radikálnější (a účinnější) verze posilování přirozené střevní mikroflóry probiotickými jogurty a nápoji.

Ale nejde jen o nemoci trávicí soustavy. Řada výzkumů ukazuje, že bakterie ve střevech mají vliv i na fungování mozku. Ovlivňují učení, paměť, prožívání emocí nebo sklony k depresím. Antidepresiva by tak v budoucnu mohla doplnit i dávka pečlivě vybraných bakterií.

Dítě se během porodu setkává s „hodnými“ bakteriemi z matčiny pochvy, které slouží jako první kolonizátoři střev. Ale stále více dětí, u nás asi čtvrtina, přichází na svět císařským řezem. Prvními osadníky jsou v takovém případě bakterie z kůže a střevní mikroflóra se vyvíjí odlišně. Vyšší výskyt alergií, astmatu a nejrůznějších infekcí může být ovlivněn právě touto skutečností. Kdo ví, třeba jednou budou novorozenci po císařském řezu uměle vyzbrojováni těmi správnými druhy.

Zabíjíme své přátele

Vyspělé země nadužívají antibiotika. U nás je jich zbytečně předepsána asi třetina, a to na tom nejsme zdaleka nejhůř. Kromě patogenů přitom zabíjejí i mírumilovné obyvatele našich těl. Možné důsledky zatím spíše jen tušíme.

„Zastavme zabíjení užitečných bakterií,“ nabádal před časem v komentáři časopisu Nature mikrobiolog Martin Blaser z Newyorské univerzity k šetrnějšímu zacházení s antibiotiky. Se svým týmem zkoumá druh Helicobacter pylori, obývající lidské žaludky. Ten nemá příliš dobrou pověst, protože se podílí na vzniku žaludečních vředů. Ale Blaser upozorňuje, že jeho role není jen negativní. Lidé, kteří ho v žaludku nemají, čelí vyššímu riziku astmatu, alergií, zánětů střev, cukrovky, a dokonce i rakoviny jícnu. Před sto lety tato bakterie obývala žaludek osmi z deseti Evropanů, nyní je přičiněním antibiotik vzácná.

Stejnou bakterii mimochodem využívají antropologové ke zjišťování, kdy a kudy člověk ze své africké kolébky kolonizoval zbytek světa. Rychle mutuje, takže porovnáním rozdílů mezi bakteriemi v žaludcích lidí obývajících různé oblasti lze zmapovat i nedávný vývoj, který se v lidských genech ještě nestačil projevit. Podařilo se tak například vysledovat cestu, kterou se lidé před pěti tisíci lety vydali z Tchaj-wanu na jihovýchod a postupně osídlili Filipíny, Polynésii, Nový Zéland a další části Tichomoří. Kromě péče o naše zdraví tedy bakterie slouží i jako kronikáři lidských dějin.

Titulní ilustrace: Steven H Lee/Broad Institute. Ilustrace v článku: Dora Čančíková

Print Friendly
  • Ing. Libor MINKS

    Reaguji na váš článek v příloze MFD, nějak to nesedí …

    National Geographic Česko

    Založit vlastní blog

    Přihlášení

    Vyhledat

    Úvodní stránka

    Příroda

    Lidé a cesty

    Věda a poznání

    Technika

    Foto a video

    Blog

    Časopis

    Předplatné

    E-shop

    Soutěže

    Ankety

    Kvízy

    Speciály

    Fenomén NG

    Ke stažení

    VIP autoři

    V lidském těle žije 5 milionů druhů mikrobů. Prohlédněte si všechny!

    Lidské tělo není ostrov – mohli bychom
    parafrázovat slavný výrok Johna Donneho. V každém z nás totiž žije asi 5
    milionů mikrobiotických organismů.

    Věda a poznání

    Výzkum

    USA

    Biologie

    Medicína

    Univerzita

    28. června 2012

    Rozložení mikrobů v našem těle.

    Human Microbiome Project je ambiciózní vědecký plán, který má za úkol
    prozkoumat a popsat genom všech organismů, které jsou součástí lidského
    těla. Jeho první fáze právě skončila a výsledky jsou venku – může si je
    prohlédnout úplně každý, kdo má připojení k internetu. Více informacích
    naleznete na oficiálních stránkách.

    Projekt zkoumal mikrobiální rozmanitost lidského těla – celkem 18
    oblastí, kde je najdeme. Výsledky výzkumu zveřejnil server PLoS, na
    stejném místě budou přibývat informace o všech makrobiotických
    organismech lidského těla. Výsledkem bude kompletní katalog, který bude
    sloužit nejen vědcům, ale také laikům se zájmem o biologii člověka.

    Celá sbírka je extrémní: údaje shromážděné v rámci projektu zachycují
    informace o 5 milionech mikrobiálních organismů. S lehkou mírou
    nadsázky se dá tvrdit, že lidské tělo se skládá z mikrobů. Nebýt jich,
    tak bychom nebyli schopní trávení, rozmnožování ani vyměšování. Teď na
    vědce čeká druhá etapa výzkumu: osekvencovat všechny získané vzorky.

    Otroci budoucnosti: Umělé bakterie

    Když projekt před dvěma lety startoval, chtěli vědci získat genetické
    sekvence 900 druhů, dnes mají díky pokroku v technologiích mnohem
    ambicioznější cíle. Už první etapa se také zaměřila na několik
    konkrétních problémů: například na bakterie Faecalibacteriumi, které u
    lidí s Crohnovou chorobou poškozují stěnu střeva.

    Dospělý člověk má v těle desetkrát více mikrobiálních buněk než
    vlastních, přesto ty mikrobiální zatím pozornosti vědců unikaly. V
    laboratořích se špatně pěstují, takže jsme zatím o tomto fascinujícím
    mikrosvětě věděli jen málo…

    FOTO: Isifa a PLos One.

    MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

    Makrofotografie lidských očí: jsou skutečnou bránou do duše

    Průhledné letadlo budoucnosti. Lidé v něm vdechují vitamíny

    Kosmický odpad kolem Země má cenu bilionů. Armáda ví, jak ho využít

    • Dobrý den, můžete prosím upřesnit, co konkrétně Vám nesedí, abych mohl reagovat? Jde Vám o počet bakterií? Článek z webu National Geographic v tomto směru dost mlží – píše o pěti milionech, aniž je zřejmé, zda má na mysli druhy, nebo celkový počet buněk. V prvním případě by byl údaj o mnoho řádů nadhodnocený – víme asi o deseti tisících druhů (jakkoli je definovat druh u prokaryotních organismů poněkud ošemetné). Ve druhém případě by bylo číslo pro změnu o mnoho řádů podhodnocené. V jediném gramu obsahu tlustého střeva je asi miliarda bakterií.