Osm velkých kusů meteoritů leží na převážně zalesněných svazích vrchu Chlum u Benešova. Už 23 roky. Zatím je nikdo nenašel. Jejich vědecká hodnota významně vzrostla ve chvíli, kdy se českým astronomům pod vedením Pavla Spurného z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově podařilo nalézt menší meteority, pocházející ze stejné události. Stalo se tak dvacet let od pádu, což se ještě nikdy předním žádnému jinému týmu na světě nepodařilo.

Rozhovor Marka Janáče s Pavlem Spurným o objevu najdete pod tímto článkem

 

„Těch velkých meteoritů je tam dodnes osm“, je si jist Pavel Spurný, neboť dráhy těchto větších pozoroval na záznamu spektrální kamery nedaleké ondřejovské observatoře, která mimořádný úkaz onoho 7. května 1991 zaznamenala. Zachycené spetrum bolidu při průletu atmosférou je – mimochodem – opět světové prvenství a dodnes mimořádná událost. Především proto, že jde o spektrum meteoritů, které astronomové později našli. Lze srovnat naměřené hodnoty spektrometru se skutečností. A co víc: Ani po 23 letech se u tak velkého bolidu – tzv. superbolidu – spektrum zachytit nepodařilo, natož tak mimořádně podrobné a zachycující celou atmosférickou dráhu, jako v případě bolidu Benešov. To vše ale málem nebylo…

Proč se meteority podařilo nalézt až po dvaceti letech? Kde udělali astronomové z Ondřejova chybu? Proč je tento objev mimořádný i v celosvětovém měřítku? Celý příběh najdete v tištěném vydání Vesmíru (č. 93, říjen 2014, str. 560 – elektronicky přistupné předplatitelům).

Dopoledne 9. dubna 2011 na poli u Chvojenu ještě nikdo netuší, že právě našli první meteorit. Zleva: Pavel Spurný, Marek Janáč a Lukáš Shrbený. Foto: Anna Spurná. Dopoledne 9. dubna 2011 na poli u Chvojenu ještě nikdo netuší, že právě našli první meteorit. Zleva: Pavel Spurný, Marek Janáč a Lukáš Shrbený. Foto: Anna Spurná.Detail zvětralých železných zrn u prvního nalezeného benešovského meteoritu (materiál H5) ukazuje pokročilé zvětrání meteoritického železa. Foto: Jakub Haloda Detail zvětralých železných zrn u prvního nalezeného benešovského meteoritu (materiál H5) ukazuje pokročilé zvětrání meteoritického železa. Foto: Jakub HalodaDetail výbrusu prvního nalezeného benešovského meteoritu (materiál H5). Foto: Jakub Haloda Detail výbrusu prvního nalezeného benešovského meteoritu (materiál H5). Foto: Jakub Haloda20. dubna 2011 - nový pokus po hledání meteoritů Benešov u Chvojenu. Toho dne neúspěšný. O den později najdou nedaleko tohoto místa J. Borovička a H. Zichová třetí meteorit Benešov. Foto: Marek Janáč 20. dubna 2011 – nový pokus po hledání meteoritů Benešov u Chvojenu. Toho dne neúspěšný. O den později najdou nedaleko tohoto místa J. Borovička a H. Zichová třetí meteorit Benešov. Foto: Marek JanáčTřetí meteorit Benešov (LL3,5 chondrit), nalezený 21. dubna 2011 J. Borovičkou a H. Zichovou. Foto: Marek Janáč Třetí meteorit Benešov (LL3,5 chondrit), nalezený 21. dubna 2011 J. Borovičkou a H. Zichovou. Foto: Marek JanáčChondry LL3,5 chondritu benešovského meteoritu nade vší pochybnost prokazují kosmický původ tohoto kamene. Foto: Jakub Haloda (barva chondrule dodána pro zvýraznění struktury) Chondry LL3,5 chondritu benešovského meteoritu nade vší pochybnost prokazují kosmický původ tohoto kamene. Foto: Jakub Haloda (barva chondrule dodána pro zvýraznění struktury)Mráz a mlha čekaly na astronomy v pádové oblasti u Chvojenu dne 15. listopadu 2011 na poli se vzrostlou řepkou. Toho dne se žádný meteorit nalézt nepodařilo. Foto: Marek Janáč Mráz a mlha čekaly na astronomy v pádové oblasti u Chvojenu dne 15. listopadu 2011 na poli se vzrostlou řepkou. Toho dne se žádný meteorit nalézt nepodařilo. Foto: Marek JanáčKostel ve Chvojenu, nedaleko místa, nad nímž v roce 1991 explodoval bolid Benešov. Foto: Marek Janáč Kostel ve Chvojenu, nedaleko místa, nad nímž v roce 1991 explodoval bolid Benešov. Foto: Marek JanáčBolid Benešov na záběru z celooblohové kamery v Přimdě - detail. Foto: Astronomický ústav Akademie věd Bolid Benešov na záběru z celooblohové kamery v Přimdě – detail. Foto: Astronomický ústav Akademie vědBolid Benešov na záběru spektrální kamery v Ondřejově. Foto: Astronomický ústav Akademie věd Bolid Benešov na záběru spektrální kamery v Ondřejově. Foto: Astronomický ústav Akademie vědBolid Benešov na záběru celooblohové kamery v Kostelní Myslové. Foto: Astronomický ústav Akademie věd Bolid Benešov na záběru celooblohové kamery v Kostelní Myslové. Foto: Astronomický ústav Akademie vědMeteorit Košice a nálezce Pavel Spurný. Tento meteorit sloužil při hledání meteoritů Benešov jako referenční vzorek, na němž astronomové zkoušeli metodu hledání s pomocí detektorů. Foto: archiv P. Spurného Meteorit Košice a nálezce Pavel Spurný. Tento meteorit sloužil při hledání meteoritů Benešov jako referenční vzorek, na němž astronomové zkoušeli metodu hledání s pomocí detektorů. Foto: archiv P. SpurnéhoMeteority Morávka. Foto: archiv P. Spurného Meteority Morávka. Foto: archiv P. SpurnéhoMeteorit Neuschwanstein I. Foto: archiv P. Spurného Meteorit Neuschwanstein I. Foto: archiv P. SpurnéhoMeteorit Neuschwanstein III. Foto: archiv P. Spurného Meteorit Neuschwanstein III. Foto: archiv P. SpurnéhoMeteority Jesenice. Foto: archiv P. Spurného Meteority Jesenice. Foto: archiv P. SpurnéhoBolid Příbram na záběru bolidové kamery z Ondřejova. Foto: Astronomický ústav Akademie věd Bolid Příbram na záběru bolidové kamery z Ondřejova. Foto: Astronomický ústav Akademie vědMeteority Příbram. Foto: archiv P. Spurného Meteority Příbram. Foto: archiv P. Spurného

 

Vědecký článek 

o objevu týmu astronoma Pavla Spurného vyšel 14. října 2014, ve vědeckém časopisu Astronomy & Astrophysics. (celý článek volně zde)

 

Úvodní snímek: Tři ze čtyř dosud nalezených meteoritů Benešov. Všechny meteority jsou očištěné od nánosů a částečně zbroušené pro analýzu. Zleva meteorit1 klasifikován jako H5 chondrit, výsledná váha 1,54 gramu, meteorit 2 klasifikován jako LL3,5 chondrit, váha 7,72g
(obsahuje achondritickou část) a meteorit 3 opět LL3,5 chondrit, váha 1,99 g.  Foto: Pavel Spurný

Print Friendly