Noc se změnila v den, když oblohu nad středočeským Benešovem rozzářil obrovský záblesk světla. Psal se 7. květen 1991 a málokdo z těch, kdo byli jevem fascinováni, si uvědomil, že právě sleduje start vědeckého závodu. Přímo maratonu. Poběží se dalších 23 let.

Od oněch události uplynulo 23,5 roku a nezdá se, že by maraton končil. Má jen jednu občerstvovací zastávku – v úterý 14. října vyjde v časopise Astronomy & Astrophysics článek týmu astronoma Pavla Spurného z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Popisuje okolnosti objevu i peripetie hledání příčin původního neúspěchu, které vedly ke zpřesněným výpočtům a k navržení nové strategie hledání meteoritů. Nakonec bylo jejich snažení korunováno úspěchem s překvapivým rozuzlením. Článek současně dokazuje, jak může být výzkum – v mnoha ohledech světově unikátní – přínosný pro pokrok ve výzkumu meziplanetární hmoty, dopadlé na Zemi v podobě meteoritů.

O základních parametrech výzkumu přinášíme článek v aktuálním vydání Vesmíru (č. 93, říjen 2014, str. 560 – přístupný pouze předplatitelům). Než bude na stránkách Astronomy & Astrophysics veřejně dostupný původní článek (navíc s mimořádnou výsadou titulní strany), podívejte se na snímky, které článek v tištěném Vesmíru doplňují.

Dopoledne 9. dubna 2011 na poli u Chvojenu ještě nikdo netuší, že právě našli první meteorit. Zleva: Pavel Spurný, Marek Janáč a Lukáš Shrbený. Foto: Anna Spurná. Dopoledne 9. dubna 2011 na poli u Chvojenu ještě nikdo netuší, že právě našli první meteorit. Zleva: Pavel Spurný, Marek Janáč a Lukáš Shrbený. Foto: Anna Spurná.Detail zvětralých železných zrn u prvního nalezeného benešovského meteoritu (materiál H5) ukazuje pokročilé zvětrání meteoritického železa. Foto: Jakub Haloda Detail zvětralých železných zrn u prvního nalezeného benešovského meteoritu (materiál H5) ukazuje pokročilé zvětrání meteoritického železa. Foto: Jakub HalodaDetail výbrusu prvního nalezeného benešovského meteoritu (materiál H5). Foto: Jakub Haloda Detail výbrusu prvního nalezeného benešovského meteoritu (materiál H5). Foto: Jakub Haloda20. dubna 2011 - nový pokus po hledání meteoritů Benešov u Chvojenu. Toho dne neúspěšný. O den později najdou nedaleko tohoto místa J. Borovička a H. Zichová třetí meteorit Benešov. Foto: Marek Janáč 20. dubna 2011 – nový pokus po hledání meteoritů Benešov u Chvojenu. Toho dne neúspěšný. O den později najdou nedaleko tohoto místa J. Borovička a H. Zichová třetí meteorit Benešov. Foto: Marek JanáčTřetí meteorit Benešov (LL3,5 chondrit), nalezený 21. dubna 2011 J. Borovičkou a H. Zichovou. Foto: Marek Janáč Třetí meteorit Benešov (LL3,5 chondrit), nalezený 21. dubna 2011 J. Borovičkou a H. Zichovou. Foto: Marek JanáčChondry LL3,5 chondritu benešovského meteoritu nade vší pochybnost prokazují kosmický původ tohoto kamene. Foto: Jakub Haloda (barva chondrule dodána pro zvýraznění struktury) Chondry LL3,5 chondritu benešovského meteoritu nade vší pochybnost prokazují kosmický původ tohoto kamene. Foto: Jakub Haloda (barva chondrule dodána pro zvýraznění struktury)Mráz a mlha čekaly na astronomy v pádové oblasti u Chvojenu dne 15. listopadu 2011 na poli se vzrostlou řepkou. Toho dne se žádný meteorit nalézt nepodařilo. Foto: Marek Janáč Mráz a mlha čekaly na astronomy v pádové oblasti u Chvojenu dne 15. listopadu 2011 na poli se vzrostlou řepkou. Toho dne se žádný meteorit nalézt nepodařilo. Foto: Marek JanáčKostel ve Chvojenu, nedaleko místa, nad nímž v roce 1991 explodoval bolid Benešov. Foto: Marek Janáč Kostel ve Chvojenu, nedaleko místa, nad nímž v roce 1991 explodoval bolid Benešov. Foto: Marek JanáčBolid Benešov na záběru z celooblohové kamery v Přimdě - detail. Foto: Astronomický ústav Akademie věd Bolid Benešov na záběru z celooblohové kamery v Přimdě – detail. Foto: Astronomický ústav Akademie vědBolid Benešov na záběru spektrální kamery v Ondřejově. Foto: Astronomický ústav Akademie věd Bolid Benešov na záběru spektrální kamery v Ondřejově. Foto: Astronomický ústav Akademie vědBolid Benešov na záběru celooblohové kamery v Kostelní Myslové. Foto: Astronomický ústav Akademie věd Bolid Benešov na záběru celooblohové kamery v Kostelní Myslové. Foto: Astronomický ústav Akademie vědMeteorit Košice a nálezce Pavel Spurný. Tento meteorit sloužil při hledání meteoritů Benešov jako referenční vzorek, na němž astronomové zkoušeli metodu hledání s pomocí detektorů. Foto: archiv P. Spurného Meteorit Košice a nálezce Pavel Spurný. Tento meteorit sloužil při hledání meteoritů Benešov jako referenční vzorek, na němž astronomové zkoušeli metodu hledání s pomocí detektorů. Foto: archiv P. SpurnéhoMeteority Morávka. Foto: archiv P. Spurného Meteority Morávka. Foto: archiv P. SpurnéhoMeteorit Neuschwanstein I. Foto: archiv P. Spurného Meteorit Neuschwanstein I. Foto: archiv P. SpurnéhoMeteorit Neuschwanstein III. Foto: archiv P. Spurného Meteorit Neuschwanstein III. Foto: archiv P. SpurnéhoMeteority Jesenice. Foto: archiv P. Spurného Meteority Jesenice. Foto: archiv P. SpurnéhoBolid Příbram na záběru bolidové kamery z Ondřejova. Foto: Astronomický ústav Akademie věd Bolid Příbram na záběru bolidové kamery z Ondřejova. Foto: Astronomický ústav Akademie vědMeteority Příbram. Foto: archiv P. Spurného Meteority Příbram. Foto: archiv P. Spurného

S astronomem Pavlem Spurným máme připraven   zvukový rozhovor , který si na stránkách Vesmíru můžete poslechnout v úterý 14. října.

 

Úvodní snímek: Hledáním meteoritů na poli u Chvojenu tým astronomů strávil mnoho stovek hodin. Přístroji, jež astronom běžně do ruky nebere – detektory -, museli překonávat nejen nepřízeň času, který degradoval meteoritický materiál erozí, ale rovněž vrtochy počasí. Nakonec nad trpělivostí hledačů nezvítězil ani mráz, který provázel listopadové hledání roku 2011, ale řepka, která na poli velmi rychle vzrostla a další hledání toho roku zcela znemožnila. Foto: Marek Janáč

Print Friendly