R ovněž obyčejný jitrocel kopinatý má svá tajemství. Donedávna k nim patřily některé aspekty jeho spojenectví s houbami čili mykorrhizy.

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) se chrání proti škůdcům produkcí katalpolu. Tato látka patří chemicky mezi glykosidy a byla poprvé objevena u hluchavkovitých katalp (Catalpa). Katalpol však syntetizují i mnohé další rostliny. Kormě jitrocelů a katalp např. i zárazovité (Orobanchaceae) nebo trubačovité (Bignoniaceae). Katalpolu jsou přisuzovány léčivé účinky. V organismu savců vyvolává zvýšení produkce hormonů nadledvin a potlačuje zánětlivé reakce. I proto zřejmě patří jitrocel mezi léčivé byliny a využíval se hojně v lidové medicíně.

Tým německých vědců pod vedením Caroline Müllerové z university v Bielefeldu studoval interakci jitrocele kopinatého s mykorrhizními houbami, které se napojují na kořenový systém rostliny a zásobují rostlinu minerálními látkami a dalšími molekulami. Ve studii publikované ve vědeckém časopise Nature Communications odhalili, že jitrocel reaguje na mykorrhizní spojenectví specifickým způsobem. To je hodně důležitý poznatek. Mykorrhizní houby lze nalézt na kořenech asi 80 % rostlinných druhů. Zatím však panovala mezi vědci velká nejistota ohledně toho, zda je reakce na mykorrhizu u všech rostlin v zásadě stejná, anebo zda se liší druh od druhu. Němečtí vědci prokázali, že reakce na mykorrhizní soužití může být i u blízce příbuzných rostlin diametrálně odlišná.

Pod vlivem mykorrhizní houby zvyšuje jitrocel produkci katalpolu. Jiné rostliny, schopné katalpol syntetizovat, např. rozrazil perský (Veronica persica) ale na mykorrhizu zvýšením jeho produkce nereagují. Jiné rostliny katalpol neprodukují, ať už rostou ve svazku s mykorrhizní houbou nebo bez ní.

K další druhově specifické reakci rostlin na mykorrhizu patří produkce kyseliny citronové. Jitrocel kopinatý, jitrocel větší (Plantago major), rozrazil perský nebo tolice pobřežní (Medicago truncatula) při mykorrhize produkci kyseliny citronové snižují. Naopak trávy z čeledi lipnicovitých (Poaceae) reagují na mykorrhizu posílením tvorby této kyseliny.

U všech rostlin se odrazila mykorrhiza ve zvýšeném obsahu fosforu v pletivech. To je v souladu se známým faktem, že mykorrhiza přispívá rostlinám právě přísunem tohoto prvku z okolní půdy.

Symbióza a mykorrhiza jsou jedním z nosných témat 4. ročníku soutěžní přehlídky dokumentárních filmů Life Sciences Film Festival, která se koná 13. až 17. října na České zemědělské universitě v Praze. Připravované filmy s tématikou mykorrhizy zaujaly odborníky z české společnosti Symbiom, která už patnáct let dodává na trh prostředky pro podporu mykorrhizy u užitkových a okrasných rostlin. Společnost Symbiom se díky tomu stala sponzorem festivalu a její zástupci budou předávat jednu z cen určeným pro vítězné filmy.

 

Titulní snímek: Jitrocel, Autor: Rodtuk (licence: CC BY-SA 2.0)

Print Friendly

Tagy

O autorovi

Jaroslav Petr

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr , DrSc. působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Zabývá se reprodukční biologií hospodářských zvířat a aktivně se věnuje vědecké publicistice. Zajímají ho především biotechnologie využitelné v zemědělství a medicíně – genetické modifikace, kmenové buňky, klonování… Je autorem knihy Klonování. Hrozba, nebo naděje? Články v tištěném Vesmíru.