Až vás bude vybírat pro simulovaný let, bude k tomu přistupovat se stejnou zodpovědností, s jakou pomáhá vybírat reálné kosmonauty. Psycholog Radvan Bahbouh se účastnil projektu Mars 500, při němž se svým týmem vyhodnocoval vztahy v posádce dobrovolníků, kteří byli více než 1,5 roku zavřeni v kokpitu rakety, která zdánlivě letěla na Mars a zpět.

Zkušenosti psychologů totiž říkají, že vztahy v posádce při tak dlouhých cestách meziplanetárním prostorem mají velmi zásadní vliv na úspěch mise. Vezměte si třeba, že se kosmonauti A a B pohádají, přestanou spolu mluvit a ani za nic na světě by si nepodali ruku. Když se něco takového přihodí na Zemi, mohou se lidé začít jeden druhému vyhýbat, jdou si – jak se říká – z očí. V kosmické lodi něco takového není možné. Prostor je příliš malý, kosmonauté spolu musí komunikovat a čas od času jsou jeden na druhém životně závislí. Stav, který by připomínal naznačenou situaci, by je mohl dokonce ohrozit na životě.

Psychologové proto vymysleli metodu, jak vztahy v posádce sledovat ještě v průběhu mise. Řídící středisko a odborníci vyhodnocují, jaká nálada právě v týmu na palubě vládne, kdo se ostatních začíná stranit a kdo je naopak takzvaným tmelem skupiny, bavičem, který lidi spojuje. Když víte, co se začíná dít, máte možnost mnohému předejít, tak jako když vyměníte ojetou pneumatiku u auta ještě dávno před tím, než zcela praskne a způsobí havárii. Výzkumu mezilidských vztahů ve vesmíru proto vědci věnují velikou pozornost a kvalifikovaný psycholog při výběru budoucích kosmonautů nesmí chybět.

Poslechněte si ve zvukovém příspěvku pod článkem, o čem si s vámi chce povídat, pokud se dostanete do semifinále EXPEDICE VESMÍR.

 

Zpět na hlavní stránku soutěže

 

Úvodní snímek: Psycholog Radvan Bahbouh, foto: Jan Majer

 

Print Friendly