Vláda na svém zasedání 11. září schválila jmenování devíti nových členů do Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rada je tak po zemětřesení ze začátku července opět kompletní. Vesmír se zeptal několika osobností české vědy, co by mohla a měla RVVI v novém obsazení dokázat.

anketa_Zimaprof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.
rektor Univerzity Karlovy

Domnívám se, že jde především o obnovení důvěry a o to učinit zásadní a pozitivní obrat k prospěchu české vědy. Dále, že je nutné myslet i na excelenci ve vědě a vyvážit poměry mezi specifickým a aplikovaným výzkumem a znovu mít na zřeteli aspekt excelence. Za velmi podstatné považuji i otázky spojené s vytvořením transparentní a rozumné metodiky hodnocení vědy. Nedomnívám se, že by to nová RVVI nemohla a neměla dokázat.

 

anketa_Chylaprof. Jiří Chýla, CSc.
Fyzikální ústav AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulta UK

Mohla a měla by dokázat, že si uvědomuje, že hlavním problémem našeho systému vědy a výzkumu je neexistence vládního úřadu, který by kompetentně spravoval tuto oblast, neboť RVVI na to nestačí a stačit nemůže. Každoroční boje o peníze mezi jednotlivými sektory vědy a výzkumu na půdě RVVI jí znemožňují kompetentně dělat to, co by dělat mohla a měla: radit vládě v zásadních strategických otázkách vědy a výzkumu.

 

krausing. Libor Kraus
prezident Asociace výzkumných organizací

Asociace výzkumných organizací vítá, že je Rada opět usnášeníschopná, a přeje všem členům mnoho úspěchů při vykonávání jejich mandátu. Doufáme, že se současná Rada bude konečně zabývat celkovou koncepcí výzkumu a vývoje v ČR a nebude řešit žabomyší války.

 

 

bartaprof. Miroslav Bárta
ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK

Bylo by skvělé, kdyby nově (do)jmenovaná Rada dokázala svou profesionální integritou získat většinu vědecké a odborné veřejnosti na svou stranu a dělal to, co je podstatou vědy, totiž vytvářet podmínky pro co nejlepší a nejkvalifikovanější poznávání světa, technologický pokrok a aplikaci vybraných poznatků do praxe. Aby odstranila příkopy, které tak často různé zájmové skupiny vytvářejí, a to z celého spektra důvodů. Konečně, aby pokračovala v zprůhledňování financování vědy (kterou bohužel nešťastně nemá ve svém názvu) a hodnocení vědních oborů nebo oblastí vědy podle jejich charakteru a skutečného výkonu, a napomohla tak růstu skutečné excelence, kterou tato země tak zoufale potřebuje, a to bez ohledu na parciální zájmy.

Můj subjektivní názor jako společenského vědce na složení aktuální RVVI je třeba chápat v kontextu mého pohledu na současný vývoj u nás doma i v zahraničí, kde narůstají problémy spojené zejména se společenskými, historickými sociálními, náboženskými, kulturními či přírodními aspekty vývoje člověka i planety. Porozumění jim a jejich řešení leží přitom zejména ve společenských vědách a mezioborové spolupráci (tak moc opěvované na amerických univerzitách a ve skutečnosti tak málo prováděné u nás doma). V tomto směru si nejsem jist, zda bude  současná Rada sto tento velký balík problémů vnímat zcela tak, jak závažnost naší situace vyžaduje. Minimalizace základního výzkumu obecně a specificky v oblasti společenských a do značné míry přírodních věd ve mně vyvolává otázku, zda je jejich pokračující marginalizace na místě a zda si ji můžeme vlastně dovolit. Vždycky jsem zastával názor, že pouze v kombinaci a spolupráci vědy, výzkumu a aplikované sféry můžeme hledat dlouhodobou a udržitelnou perspektivu této země.

Radě přeji vše dobré, sílu, vizi a statečnost prosazovat řešení, která nemusí být většinově přijímána vždy zcela kladně.

 

zazimalovaprof. Eva Zažímalová, CSc.
Ústav experimentální botaniky AV ČR

Především nezávidím členům RVVI míru jejich odpovědnosti :-). Určitě je velký rozdíl v tom, co by RVVI mohla (vzhledem k situaci) a co by měla (vzhledem k očekávání) dokázat.

V první řadě a v krátkodobém horizontu by RVVI mohla doporučit vládě pokud možno vyvážený a meziročně minimálně neklesající, ideálně rostoucí rozpočet na vědu a výzkum (záměrně neříkám výzkum, vývoj a inovace).

Dále by v krátkodobém horizontu RVVI měla a mohla zásadním způsobem rekonstruovat vedení GAČR tak, aby tato agentura, která má pro základní výzkum v celorepublikovém měřítku monopolní postavení, skutečně sloužila pro spravedlivé a co nejméně ovlivnitelné rozdělování grantů podle kvality projektů – a to pouze na základě názorů odborníků.

Nejdůležitějším posláním RVVI v dlouhodobém horizontu je podle mne vytvoření stabilního prostředí pro vědu a výzkum v České republice, do čehož počítám stabilitu finanční (a tím také možnost dlouhodobého plánování), stabilitu institucionální (tedy jasná pravidla pro stabilní existenci vědeckých organizací) a jasnou perspektivu do budoucna.

 

hocekprof. Michal Hocek, DSc.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK

Měla by prosadit efektivní, transparentní a spravedlivý systém hodnocení a financování excelentní vědy a výzkumu – velkorysé financování pro excelenci, dostatečné pro slušný (evropský) průměr a postupně tlačit instituce k eliminaci „suchého dřeva“ (místo kterého vytvořit podmínky k zakládání juniorských skupin mladých vědců). Členové RVVI by naopak neměli prosazovat partikulární zájmy svých institucí na úkor institucí ostatních a stavět proti sobě základní a aplikovaný výzkum (které nemohou fungovat jeden bez druhého).

 

sponerprof. Jiří Šponer, DrSc.
Biofyzikální ústav AV ČR, CEITEC

1. Zasáhnout proti přebujelé, neustále rostoucí a neodůvodněné byrokracii, která paralyzuje vědecké týmy a vede následně k obrovskému mrhání veřejnými prostředky. Zejména v oblasti evropských projektů jako je OPvK dosáhl rozsah byrokracie naprosto šílených rozměrů. Jako hlavního viníka vidím v tomto případě MŠMT, případně další ministerstva.

2. Provést audit vědecké kvality (tedy nikoliv notorické šikanózní formální kontroly účetnictví, těch máme dost) výstupů realizovaných přes grantové agentury, se zvláštním zřetelem na penězovody přes TAČR a resortní agentury. Důvod: domnívám se, že pod rouškou „aplikovaného“ výzkumu se realizuje řada tunelů (a fiktivních výsledků) ve prospěch konkrétních firem/zájmových skupin.

3. Pokud na to má RVVI vliv, omezit absurdní počet „vysokých“ škol v ČR a zrušit systém, kdy univerzity dostávají dotace dle počtu studentů.

 ČTĚTE TAKÉ:  Rozhlédneme se po spáleništi (rozhovor s Jiřím Šponerem)

 

konvalinkadoc. Jan Konvalinka, CSc.
prorektor UK, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, nový člen RVVI

Těch úkolů je spousta a já se je nebudu pokoušet vypisovat. Jako primární ale vidím obnovu důvěry vědecké obce v ČR, že věci týkající se vědy jsou spravovány ne snad dobře nebo dokonce výborně (to bychom chtěli pro začátek trochu moc, navíc se budeme lišit v názoru, co to vlastně znamená), ale poctivě, otevřeně a s nejlepšími úmysly. Obávám se, že tahle základní důvěra byla v posledních letech z nejrůznějších příčin narušena, a pokud se ji nepodaří obnovit, tak se nepodaří vyřešit ani ostatní, zdánlivě mnohem závažnější a komplikovanější problémy.

 ČTĚTE TAKÉ:  Sami sebe nezhodnotíme (rozhovor s Janem Konvalinkou)

 

anketa_Lukesprof. Julius Lukeš, CSc.
ředitel Parazitologického ústavu AV ČR, Přírodovědecká fakulta JU

Nové složení rady je krokem kupředu, jelikož bylo jmenováno několik vědců, kteří se vědní politikou a hodnocením vědy zabývali s velkým nasazením již řadu let. Moc bych si přál, aby nová řada sledovala kromě jiného tyto cíle:

1. Aby šly peníze na výzkum těch nejlepších, nehledě na to, zda sedí v supernovém výzkumném centru, nebo ve starém ústavu v malém městě. Aby tzv. „udržitelnost“ neohýbala férovost rozdělování prostředků.

2. Aby oživila (či zavedla nové) projekty pro mladé české vědce, kteří se vracejí či chtějí vrátit ze zahraničí a založit v ČR svůj výzkum. Toto je stále zmiňované téma, ale teď je aktuálnější než kdykoli předtím, jelikož počet schopných navrátilců jednoznačně roste a jejich podchycení či demoralizace budou spolurozhodovat o (ne)úspěšnosti české vědy.

3. Aby „porážka“ kafemlejnku nevedla k tomu, že význam hodnocení vědecké produkce poklesne, že se bude hodnotit pouze u některých institucí, jako je AV ČR či několik špičkových univerzit, zatímco slabá nebo zcela podřadná pracoviště budou v klidu a prostě se nějak hodnocení vyhnou, budou ho odkládat, a tak či onak snižovat jeho význam. Jsem přesvědčený, že kafemlejnek sehrál pozitivní roli a zároveň souhlasím s tím, že je nyní již překonaný. Zvýšil produkci české vědy a vůbec poprvé (!) oddělil zrno od plev. Bylo by podle mne důležité, kdyby se Rada po porážce kafemlejnku alespoň pokusila využít některých jeho zjištění a zabránila změkčování a relativizaci hodnocení vědecké produkce, k nimž zcela nevyhnutelné dojde.

 

pacesprof. Václav Pačes, DrSc.
Ústav molekulární genetiky AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK

Zejména by měla rozhodnout o změně poměru institucionálního a účelového financování výzkumných institucí. Při zoufale nízké úspěšnosti v grantových soutěžích je třeba zajistit kontinuitu výzkumu zvýšením podílu institucionálního financování. A dále by už konečně měla vypracovat rozumný způsob hodnocení institucí. Financování by mělo odrážet rozdílné postavení jednotlivých sektorů výzkumu. Například to, zda některé instituce jsou financovány z několika zdrojů a jiné jen z jednoho zdroje apod.

 

Karel Jungwirth - plazmový fyzik, Praha 20. b?ezna 2014ing. Karel Jungwirth, DrSc.
Fyzikální ústav AV ČR

Podle mého skromného názoru by Rada měla především hledat a pokud možno i nalézat metody a cesty k podpoře a stimulaci kvalitní vědy a výzkumu i skutečných inovací. Oblast pouhé modernizace stávajících produktů by naopak mohla plně ponechat v režii samotných producentů.

 

 

strakosprof. Zdeněk Strakoš, DrSc.
Matematicko-fyzikální fakulta UK, Praha

České prostředí je více než jiné postiženo spoléháním na něco či někoho, kdo přijde a vyřeší naše problémy. Bez každodenního přičinění a změny postoje nás všech ale nemůžeme mnoho očekávat. Rada může ke změně postoje významně pomoci, ale sama nahromaděné problémy vyřešit nemůže. Současný velmi nestabilní až chaotický stav nevznikl sám od sebe. Každý z nás na něm má svůj podíl. Prosazování partikulárních zájmů namísto otevřenosti a spolupráce, neschopnost uznat omyly a přijmout odpovědnost za neodborná a nesystémová rozhodnutí, rozpor mezi krásnými slovy a zmatečnými činy, neochota uznat nezkreslené srovnání se světem jako základ pro zdravé sebevědomí – to jsou znaky prostředí, ve kterém žijeme a které sami vytváříme. Funkční systém podporující vědu a výzkum nemůže být vytvořen bez podřízení principům, na kterých je vědecká práce založena, především bez uznání kvality a vytváření prostředí, které vede k její podpoře a k jejímu růstu. RVVI by měla mít vytváření funkčního systému v popisu práce. Komu bylo mnoho dáno, od toho bude mnoho požadováno, a komu bylo mnoho svěřeno, od toho se bude žádat ještě více. Větší pravomoc znamená větší službu a větší zodpovědnost. Přeji všem členům RVVI, aby se jim dařilo společně nalézat cestu ze současného zmatku. Nám všem přeji, abychom se dle svých povinností poctivě snažili o totéž.

 

pro. Eva Syková

prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.
ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR, senátorka za ČSSD, nová členka RVVI

Naše role může být velmi významná a rozhodně bude náročná. Česká společnost i politická reprezentace se různí v názorech na řízení vědy a její financování. Chtěla bych, aby se nám podařilo posílit důvěru v nezbytnost podpory vědy a vzdělávání jako základního pilíře naší ekonomiky.

Hlavním problémem naší vědy byla nekoncepčnost jejího řízení, a to i z důvodu neexistujícího vládního úřadu pro vědu a vysoké školy. Současná situace, kdy máme místopředsedu vlády a tvoří se státní úřad pro vědu a výzkum, je velkým krokem kupředu. Snad jednou vyústí i ve zřízení samostatného ministerstva pro vědu a vysoké školy tak, jak je to ve většině zemí.

O konkrétních věcech budeme teprve jednat, já bych si přála především získat důvěru většiny vědecké obce, obnovení důvěry v poskytovatele veřejné podpory a  na základě objektivního hodnocení vědy cíleně navyšovat prostředky na základní i aplikovaný výzkum. Přála bych si změnit podíl institucionálního a účelového financování ve prospěch institucionálního, aby byla větší možnost koncepční práce na úrovni veřejné výzkumné instituce.

Je třeba přejít od frází popisujících co je třeba globálně udělat ke konkrétním a  novým nástrojům nejen pro podporu rozvoje české vědy a pro skutečnou podporu inovační strategie, ale i podporu lepšího vzdělávacího systému. Je třeba odstranit přebujelou administrativu, aby vědci měli více času na práci, někdy i operativně podpořit některé prioritní oblasti výzkumu, abychom nezaostávali za zahraničními institucemi.  Potřebujeme dlouhodobou stabilitu a plán rozvoje vědy nejméně do roku 2020.  Je ještě mnoho konkrétních problémů k řešení, ale jsem přesvědčena, že současná RVVI se bude snažit je pomoci řešit.

horejsiprof. Václav Hořejší, CSc.
ředitel  Ústavu molekulární genetiky AV ČR

Prvním předpokladem správného fungování RVVI je kvalitní personální obsazení. Podle mého názoru by členy rady měly být všeobecně respektované osobnosti z oblasi výzkumu a vývoje, tedy lidé, kteří v tomto oboru v poměrně nedávné minulosti něčeho opravdu významného dosáhli – ať již ve výzkumu základním, aplikovaném nebo v průmyslovém vývoji (patenty, vynálezy). Neměli by to být jen nějací administrátoři a manažeři či profesionální zástupci zájmových skupin (ovšem s výjimkou politického předsedy).

Musím bohužel konstatovat, že v současné Radě je několik lidí, kteří takovémuto základnímu požadavku neodpovídají (A. Marks, J. Ciencala, K. Havlíček, S. Hronová).

Jsem take přesvědčen, že by v Radě neměli být (kromě předsedy) žádní politikové (poslanci, senátoři, členové exekutivy), bez ohledu na to, jestli jsou respektovanými vědeckými osobnostmi. V současné Radě jsou dvě takovéto osoby (A. Marks a E. Syková).

 

Titulní ilustrace: Dora Čančíková

Print Friendly
  • Julo, s tou udržitelností je to takhle:
    1) Na centra Excelence VaVpI nikdy neměla být soutěž. Ta měla být udělena na základě politického (!) rozhodnutí, nejlépe podloženého úspěšností v rámcových programech EU, Human Frontiers in Science apod. To by ovšem vědci nesměli od politiky dávat ruce pryč a zároveň, když na to přijde, šíleně mezi sebou politicky bojovat – třeba o centra excelence. Bylo by se to dalo zachránit …. kdyby se vědci rozumně dohodli.
    2) Když už bylo jasné, že soutěž bude, měli jste se vy, kdo jste si vydobyli ve vědě tak či onak velké slovo, stát na tu chvíli politiky. Alespoň v té míře, že když vám (například, ve vašem případě Českých Budějovic) člověk, na kterého jste spoléhali, uteče od zodpovědnosti, měli jste se jí ujmout vy. A to v celé šíři.
    3) Závazek vůči EU je bohužel vyšší váhy než touha jednoho vědce, byť by byl lepší podle kteréhokoliv kritéria.
    Neboli:
    4) Může se stát, že se po Tobě a jiných v Biologickém centru bude chtít abyste se podíleli na plnění výsledků v jiných budovách, které byly z programu VaVpI vybudovány.
    Za útěk od odpovědnosti je to jen vcelku drobný trest. A vzdělanosti v České republice to pomůže. Bude to takový drobný krůček na cestě po níž jsme za posledních 25 let moc nepostoupili.
    PS: Odkdy jsou Budějovice malé město?

    • Julius Lukeš

      Ahoj Dalibore,
      Re – 1) Díky za link, poslechl jsem si nejen Tvoji přednášku a nehledě na mou počáteční nedůvěru musím přiznat, že to v tom Brně možná opravdu zvládnou. K tomu výše uvedenému – stalo se, změnit se to nedá.
      Re 2) Ve světle vývoje nás uniklé centrum mrzí myslím čím dál méně.
      Budějce by se díky NE-postavení centra mohly stát příkladem kvalitní vědy
      bez „top mašin“, „top zdrojů“ a „top akvizic“. Zároveň chci říct, že držím všem (!) centrům palce. Česká věda se musí zvednout jako celek (viz článek Vaška Hořejšího a mne k tomuto tématu ve Vesmíru) a k tomu centra zcela nepochybně zásadně přispějí.
      Re 3) OK, to je jistě pravda.
      Re 4) To mne nejen nepřekvapuje, ale vlastně to očekávám. Osobně s tím
      nebudu mít problém, ale pouze pokud za to něco dostaneme – tím bych nejspíš myslel úvazky. Pokud to přispěje ke splnění závazků daných vládou EU, OK, ale jistě by se nám nechtělo přispívat k udržování slabých vědců v supermoderních budovách.
      Re 5) OK, jako lokální patriot přiznávám zásah.

      • Díky za odpověď a především za její tón 🙂
        Ad 2) můžeš mít pravdu. Ono toho do Budějic zdaleka tak málo nepřišlo a pokud máš plnit „jenom“ počet doktorandů, bude to znamenat rozhodně méně kompromisů než nahánět nějaké nadhodnocené počty publikací nebo výzkumných zakázek.
        Jinak pokud jde o 2) a 4), fakt mně mrzí, že jste se zodpovědnosti neujali už někdy před rokem 2000. Mohli jsme mít dnes Biologickou fakultu s 200 studenty v první 100 life sciences. A mohli jste, právem, ukazovat, jak se má věda dělat a hodnotit. Tak doufám, že teď se to povede…