Komety známe z příběhů jako krásné hvězdy s dlouhým ohonem, pohybující se po nebi. Možná jste i nějakou kometu viděli ve filmu, nebo vám o ní vyprávěli rodiče.

Komety sice ve skutečnosti hvězdy nejsou, ale na zajímavosti jim to neubírá. Astronomové je mají rádi, protože skrývají zmrzlé tajemství o vzniku Sluneční soustavy. Jak je to možné?

Komety pocházejí z dávných dob, kdy se teprve tvořily planety, a zachovaly si tak složení hornin a vody, jaké existovalo před více než čtyřmi miliardami let. Ano, skutečně i vody. Voda je jeden z nejběžnějších prvků ve vesmíru a právě komety jsou většinou tvořeny z velké části vodou. Ta je ovšem zmrzlá. Při teplotách, které panují ve vesmíru a klesají hluboko pod sto padesát stupňů Celsia, dosahuje takto podchlazený led tvrdosti pozemských minerálů a hornin, třeba žuly.

Typické složení komety je přes devadesát procent vody, nějaký prach a trocha zmrzlých plynů. Když se kometa přiblíží ke Slunci, začne se její povrch oteplovat a vzhledem ke složení se začnou voda a plyny prudce odpařovat. Čím blíže Slunci, tím více se z komety odpařuje její obsah. Například známá Halleyova kometa při nejbližším přiblížení ke Slunci odpaří každou minutu miliony litrů vody. A právě odpařená voda a plyny, které z komety unikají, tvoří ohon, který my pak obdivujeme ze Země.

 

Titulní snímek: Kometa McNaught snímaná z observatoře na hoře Paranal v Chile (foto: ESO/Sebastian Deiries, licence CC BY 3.0)

Print Friendly