Máte dobrý nápad? Veřejné sbírky na internetu přispějí i na vědecké projekty, stačí přesvědčit dost nadšenců.

Letos v dubnu se objevilo SCiO a svět užasl. Je to věc proporcí flashdisku anebo hitech ozdoby na klíče, která podle tvůrců představuje první cenově dostupný, příruční a pohotový molekulární senzor. Pokud vás zajímá, jakou nutriční hodnotu má zakoupený hamburger, jestli nešťastně vyhlížející rostliny doopravdy potřebují zalít nebo co obsahuje ta divná pilulka, kterou jste našli zapadlou v lékárničce, můžete použít SCiO. Prostě ho přiložíte k dotyčnému jídlu nebo dražé, stisknete tlačítko a pak si přečtete odpověď na chytrém telefonu, k němuž je SCiO připojeno pomocí Bluetooth 4.0.

Kapesní spektroskop

Co je SCiO zač? Ve skutečnosti jde o kapesní spektroskop. Podobně jako větší, těžší a o hodně dražší laboratorní modely i SCiO funguje tak, že na skenovaný materiál posvítí blízce infračerveným zářením a vybudí (excituje) přitom molekuly, z nichž se onen materiál skládá. Pak už jenom stačí zachytit záření odražené od excitovaných molekul, analyzovat ho a vyplivnout požadované chemické složení. SCiO přitom velmi lstivě využívá služby technologie takzvaného cloudu; jinými slovy posílá přes mobil uživatele syrová data vzdáleným počítačům, které je vyhodnotí a pošlou zpátky hotové výsledky. To se odehraje v reálném čase za pár vteřin. Expertní systém cloudu vyhodnotí obsah tuků, sacharidů i bílkovin v jídle, a také informuje uživatele o počtu snědených kalorií; zhodnotí kvalitu ovoce, zeleniny, sýrů, omáček, dresingů, stolních olejů; odhadne zvadlost rostlin anebo porovná údaje s databází léčiv.

Výstupy SCiO na chytrém telefonu. Zdroj: Consumer Physics

Výstupy SCiO na chytrém telefonu. Zdroj: Consumer Physics

Spolehlivý šestý smysl

Výrobce SCiO, izraelská společnost Consumer Physics sídlící v Tel Avivu, se chlubí tím, že jejich vychytávka představuje spolehlivý šestý smysl, dobře využitelný v každodenním životě. Podle dostupných informací by měl být ke SCiO k dispozici kit pro vývojáře, který by měl umožnit komukoli vyvinout mnoho dalších pozoruhodných aplikací. S jejich pomocí by pak mělo být možné analyzovat takřka cokoliv: kosmetiku, oblečení, rostliny, půdu, šperky a drahé kameny, kůže, gumy, oleje, plasty a koneckonců i lidské tkáně a tekutiny, pokud má někdo málo starostí.

Měli smělé vize světélkujících stromů, které by vysazovali namísto lamp elektrického osvětlení.

Jestli se něco nepokazí, tak by první zákazníci měli dostat SCiO v prosinci letošního roku. Budou to ti, kteří se přímo podíleli na crowdfundingovém financování projektu SCiO na online platformě Kickstarter a přispěli na něj více než 149 dolary.

Rozkvět veřejných sbírek

Crowdfunding, nebo též hezky česky financování davem, je vlastně veřejná sbírka peněz na projekt, organizovaná na internetu. Tato technologie financování právě prožívá raketový rozkvět. První zmínky o použití výrazu „crowdfunding“ pocházejí z roku 2006. Už v roce 2012 se ve světě konalo více než jeden milion crowdfundingových kampaní, které od dárců vytěžily přes 2,5 miliardy dolarů. Loni, tedy v roce 2013, by to dle předběžných odhadů mělo být až přes pět miliard dolarů. A když už něco takového dobře šlape, proč to nevyužít k financování vědy a technologií.

Financováno Kickstarterem. Kredit: Kickstarter.

Financováno Kickstarterem. Zdroj: Kickstarter.

Miliarda dolarů

Vtip spočívá v tom, že si autoři projektů musí stanovit cílovou částku, kterou chtějí v daném časovém úseku vybrat. Pokud se jim to nepodaří, peníze se vracejí dárcům a projekt nezíská ani dolar. Toto pravidlo zajišťuje, že crowdfunding nechrlí stovky a tisíce projektů, které získaly jen polovinu či desetinu původně požadované částky, takže dárci mají větší pravděpodobnost, že se jejich peníze nerozplynou v nedotaženém nápadu.

Jednou z nejúspěšnějších crowdfundingových platforem je právě Kickstarter, na němž autoři 135 tisíc projektů získali k jaru 2014 už více než miliardu dolarů od téměř šesti milionů dárců. Projekt SCiO masivně zabodoval, a když letos 15. června skončilo jeho crowdfundingové financování, vešel se do dvacítky historicky nejúspěšnějších projektů Kickstarteru. Podpořilo jej téměř 13 tisíc sponzorů, kteří přispěli celkem 2 762 571 dolarem. Consumer Physics původně žádali 200 tisíc dolarů, takže získali 1 381 procent potřebné částky. A s tím, jak jistě uznáte, se už dá leccos podniknout.

Pro nijak škodolibé srovnání, loňský Hydronaut DeepLab, první český vědecký projekt, který uspěl v crowdfundingu na serveru Starovač a získal tehdy největší částku českého crowdfundingu vůbec, vybral na stavbu podvodní laboratoře 368 284 Kč. O 23 procent více, než požadoval.

Evoluce kapesního spektroskopu SCiO. Kredit: Consumer Physics

Evoluce kapesního spektroskopu SCiO. Zdroj: Consumer Physics

Doposud nejúspěšnějšímu českému projektu, realistické RPG ze středověké Evropy Kingdom Come: Deliverance od Warhorse Studios, se podařilo od 35 tisíc sponzorů získat 1 106 371 liber. Věda je ostatně na významných crowdfundingových platformách tak trochu popelkou. Projekt uveřejněný na Kickstarteru se musí vejít do jedné ze třinácti kategorií, které zahrnují design, divadlo, film a video, fotografii, hry, hudbu, jídlo, komiks, módu, nakladatelskou činnost, tanec, umění a technologie. Nové komiksy, hry či módní kreace nejsou na škodu, to ani omylem. I když je Kickstarter jedním z držitelů titulu Nejlepšího vynálezu roku 2010 podle časopisu Time, rozvoj technologií a věd u něho nejspíš není úplně na prvním místě. Dokládá to ostatně i neveselý příběh slibného projektu Glowing Plants: Natural Lighting with no Electricity, kvůli němuž Kickstarter přestal podporovat bioinženýrské projekty.

Světélkující huseníček

Projekt Glowing Plant byl nejen na Kickstarteru, ale vůbec první crowdfundingovou kampaní pro vytvoření geneticky vylepšeného organismu, v tomto případě světélkujícího huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). Fantasticky světélkující plevel sponzory zaujal a jeho poněkud šokovaní tvůrci, biohackeři, které vedl Omri Amirav-Drory ze Stanfordu, zakladatel společnosti Genome Compiler, obdrželi do 7. června 2013 namísto požadovaných 65 tisíc téměř 500 tisíc dolarů.

Bylo by fantastické, kdyby se to výzkumníci naučili využívat ve prospěch všech zúčastněných.

Podporovatelé projektu by měli dostat slíbená semena světélkujících huseníčků letos na podzim. Všechno vypadalo skvěle. Lidé stojící za projektem Glowing Plants měli smělé vize světélkujících stromů, které by vysazovali namísto lamp elektrického osvětlení. Mnozí se zaradovali, že by magicky světélkující rostliny mohly přispět k rozpuštění pověrečné hrůzy z genetických novinek.

Místo toho se rozpoutala mediální kampaň, která děsila veřejnost, že rozeslání předpokládaných 600 tisíc semen světélkujících huseníčků vlastně bude nejmohutnějším vypuštěním umělých organismů v historii a že tato semena mohou rozvrátit rovnováhu přírody. Kickstarteru povolily nervy, a tak se projekt Glowing Plants stal nejen prvním, ale zároveň i posledním projektem syntetické biologie na této populární platformě. To už je jedno z rizik crowdfundingových projektů, že rozpoutává mediální pozornost, ať už příznivě, nebo odmítavě laděnou.

Světélkující huseníček. Kredit: Glowing Plants.

Světélkující huseníček. Zdroj: Glowing Plants.

Jako houby po dešti

Crowdfunding ale není jenom Kickstarter. V roce 2012 fungovalo přes 450 crowdfundingových platforem, které se mnohdy velice liší ve službách poskytovaných svým uživatelům i v mechanismech financování projektů a odměňování sponzorů. Financování vědy je i v mladém světě crowdfundingu docela žhavou novinkou, počet platforem orientovaných na vědu ale naštěstí stoupá. Seniorem ve světě crowdfundingu je známá platforma Indiegogo, na níž lze shánět podporu pro prakticky jakýkoliv nápad, který se vejde do široce nastavených mantinelů a kde uspělo i mnoho zajímavých technologických projektů. Piggybackr shání prostředky pro studentské a dětské projekty. Vědu ve větší míře financuje i RocketHub ve spolupráci s populárně vědeckým magazínem Popular Science. Čistě vědeckým projektům se věnují platformy Experiment (dříve Microryza), Petridish.org, zaměřená na riskantně laděné vědecké projekty či vedlejší rozpočtové kapitoly větších projektů anebo třeba SciFund Challenge.

Mimo platformy vzniklé ve Spojených státech se daří například veleúspěšným MyProjects britské výzkumné iniciativy Cancer Research UK. V kontinentální Evropě se na sklonku roku 2013 vynořily crowdfundingové platformy Science Starter, TechnoFunding, Inject-Power, nebo třeba Funds4Research. Podle odborníka na crowdfundingové financování vědy Nicka Dragojlovice z Univerzity Britské Kolumbie je moc dobře, že se tyhle webové portály množí. Jednak dřív objevíme ideální model financování vědy crowdfundingem (pokud něco takového existuje), při těchto kampaních je výhodou být řekněme geograficky blíže nabízeným projektům a větší pestrost vědeckých a technologických platforem zvyšuje šanci, že si natěšený sponzor nějaký takový projekt oblíbí.

Zisky a ztráty

Crowdfundingovému financování se daří zapojovat do nejrůznějších projektů mnoho lidí, kteří by se o těchto nápadech jinak nejspíš nikdy nedozvěděli. Tito lidé jsou svojí osobní účastí motivováni k další podpoře projektů, které byť i malou částkou spolufinancovali. Obvykle se cítí alespoň trochu zodpovědni za jejich úspěch a mohou je dlouhodobě podporovat. Dragojlovic právě v tom vidí zásadní přínos vědeckého crowdfundingu. Díky němu si vědci či vývojáři mohou vybudovat docela početnou skupinu fanoušků, které nespojuje odbornost, jak je ve vědě obvyklé, ale nadšení pro konkrétní projekt. V dnešní podezřívavé době je to darem z nebes a bylo by fantastické, kdyby se to výzkumníci naučili využívat ve prospěch všech zúčastněných.

Ani crowdfunding ale není bez rizika. Úspěch projektu tvůrce proslaví, ale neúspěch jim může srazit reputaci až pod bod mrazu. Shánět peníze na projekt, kterému se smějí v médiích, není úplně jednoduché ani pro vědce. Dalším rizikem, kterého se mnozí tvůrci obávají jak čert kříže, je možnost krádeže nápadu někým jiným, kdo může třeba mít hodně peněz, ale v hlavě prázdno. S tím se musí počítat, a tak pro paranoidní myslitele není crowdfunding tím pravým ořechovým. Nebezpečím pro crowdfunding jsou i obavy sponzorů z možného podvodu či zneužití věnovaných financí. Příznivci Temné strany síly se najdou i mezi vědci, univerzity a akademické tituly ale mohou pro sponzory sehrát roli jisté záruky. Rozhodně pomáhají jasná pravidla a rozumná regulace crowfundingu. Ani ve vědeckém crowdfundingu není dobré podcenit PR a nálady veřejnosti, v Glowing Plants by mohli vyprávět… Budoucnost vědeckého crowdfundingu jako takového je ale, doufejme, zatím růžová.

 

Titulní snímek: Misaki-chi, licence CC BY-NC-ND 3.0

Další články tématu

Print Friendly