Jen jedna z každých dvou set molekul v lidském těle nemá chemický vzorec H2O. Žijeme na planetě pokryté téměř ze tří čtvrtin vodou, přesto každý devátý člověk, celkem 783 milionů lidí, nemá přístup ke kvalitnímu zdroji pitné vody.

Mobilní telefon vlastní více lidí než kolik je těch, kteří mají přístup k hygienicky nezávadné toaletě. Kvůli nedostatku vody nebo nevyhovujícímu stavu sanitárních zařízení ročně umírá 3,4 milionu lidí. Během pětiminutové sprchy spotřebujete více vody než obyvatel nejednoho afrického slumu či uprchlického tábora za celý den. Kdyby všichni lidé měli dosáhnout dnešního evropského životního standardu, potřebovali bychom vodní zdroje odpovídající 3,5 zeměkoulím.

Voda si zkrátka zaslouží, abychom jí věnovali pozornost, i když se v našem speciálu zdaleka nezaměřujeme pouze na globální otázky spojené s jejím využíváním.

Napadlo vás někdy, že nespotřebováváte jen vodu, která teče z vašeho vodovodního kohoutku, ale i tu z druhého konce světa? A znáte svou vodní stopu? Souvislosti nabízí článek Voda virtuální, přesto skutečná

Voda je kapalina mnoha podivuhodných vlastností. Přehled a vysvětlení jejích anomálií nabízí textem, obrazem i videem Jiří Kolafa. Řeč přijde i na nebezpečný led typu 9 z Kolíbky Kurta Vonneguta: Struktura a anomálie vody

A když už jsme u fyzikální chemie, věděli jste, že ve vodě se mohou rozpouštět i elektrony? A že se při tom chovají opravdu podivně – jak se ostatně na kvantové objekty sluší a patří? Když se rozpouští elektron

Voda je základní molekulou života, i proto nás tolik vzrušuje poznání, že ve vesmíru není ničím vzácným. Je i tam, kde byste ji opravdu nečekali: Dobrodružství vody ve vesmíru

Průmyslové a zemědělské znečištění povrchových vod dnes nepředstavuje ten hlavní problém. Horší jsou nenápadné, ale o to zákeřnější biologicky aktivní látky z léků, antikoncepce, kosmetiky… Řeky a nádrže se postupně mění v hormonální akvária. Co s tím? Cesty k odmoření vod

O stavu našich přehrad nám mnoho důležitých informací prozradí ryby. Moc toho sice nenamluví, ale úplně stačí, že ve vodě jsou. A nebo nejsou: O čem mlčí ryby

Sinice nepatří mezi řasy, jsou to organismy mnohem jednodušší. Patří mezi bakterie. Dovedou kouzlit s dusíkem a nejsou náročné na světlo, což jim zvláště na konci léta ve vodách bohatých na fosfor otevírá cestu k dominanci. K nemalé radosti rekreantů a vodohospodářů: Nebezpečné vodní květy

Každý organismus je adaptován na prostředí, které evolučně formovalo mnoho generací jeho předků. Ale co si mají počít obyvatelé louží, které včera ještě nebyly a zítra už zase nebudou? Řídí se heslem carpe diem: Kdo chce žít v loužích, musí žít rychle

Voda českých rybníků, přehrad, řek, potoků a tůní vypadá na podložním sklíčku mikroskopu trochu jinak než při pohledu ze břehu. A protože většina z nás se na procházku k vodě dostane mnohem častěji než k dobrému mikroskopu, pokusíme se tuto disproporci trochu napravit. OBRAZEM: Ať víte, s kým se koupete

Příběh o tom, jak slovutný profesor Vejdovský v pražské studni objevil podivného korýše, ale nikdo mu to nevěřil. A jak se Otakar Štěrba, dnes také slovutný profesor, málem utopil v bratrancově studni: Hon na bathynellu

Prameny a studánky představují specifické biotopy, které mají kromě ekologického významu i význam kulturní. V krajině jich však ubývá. Příběh z Podještědí: Varovné poselství studánek

Další články připravujeme, nechte se překvapit.

Titulní ilustrace: Dora Čančíková

Print Friendly