Sonda Rosetta ještě ani nedokončila přibližovací manévr ke kometě Čurjumov-Gerasimenko a už udělala první průlomový objev. Ve skutečnosti totiž jde o kometu Čurjumov a Gerasimenko, detailní snímky ze sondy ukázaly, že jádro je ve skutečnosti tvořené ze dvou těles, která letí těsně u sebe.

Kometa s „pořadovým číslem“ 67 v katalogu krátkoperiodických komet je od svého objevu v roce 1969 sledována při svých pravidelných návratech ke Slunci. Ty nastávají přibližně jednou za 6,5 roku, v rodině komet patří k těm s chaotičtějším vývojem jasnosti. Její zjasňování a slábnutí se nikdy nepovedlo, na rozdíl od mnoha ostatních komet, jednoduše popsat. Emily Lakdawallaová zveřejnila čerstvé snímky sondy Rosetta z 11. července, ukazující překvapivé detaily na jádru komety – je dvojité. Objev dvojitosti jádra do tohoto chování skvěle zapadá, aktivita komety totiž najednou nezávisí na vývoji jednoho, ale dokonce dvou kometárních jader, a to co pozorujeme, je součtem jejich aktivity.

Model komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, založený na snímcích ze 14. až 24. července 2014. (zdroj: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA)

Model komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, založený na snímcích ze 14. až 24. července 2014. (zdroj: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA)

Dvojitost není výsledkem nedávného rozpadu

Jádra komet jsou velice křehká, proto se poměrně běžně štěpí. Má to mnoho fyzikálních příčin, počínaje slapovými silami, přes odstředivou sílu až po pouhé tepelné namáhání. Pevnost hmoty jádra si můžeme představit přibližně jako pevnost uschlého bláta. Je mnoho dobře popsaných případů, kdy se jádro takto rozštěpilo, následkem čehož se zásoby vodního ledu a zmrzlých plynů ocitly na čerstvém povrchu úlomků, což se projevovalo nečekaným zjasněním komety. Po takové události se pak od sebe úlomky pomalu vzdalují, až je pozorujeme jako dvě oddělené komety. Případ komety Čurjumov-Gerasimenko je unikátem, neboť jsme u ní žádné zjasnění nezaznamenali a je pravděpodobné, že dvě jádra spolu koexistují neobvykle dlouhou dobu. Podle dosavadního výzkumu to nevypadá, že by dvě jádra byla výsledkem běžného rozpadu.

Dvě komety, nebo dva úlomky?

Vědci nyní vášnivě debatují, zda je dvojitost jádra výsledkem dřívějšího rozpadu jednoho jádra, nebo jde o volné „sdružení“ dvou komet. O tom, že by se mohla náhodně potkat dvě kometární jádra a existovat spolu jako jedno těleso, se spekulovalo již v případě jiné komety, navštívené kosmickou sondou. Šlo o kometu 103P/Hartley u níž sonda Deep Impact při těsném průletu v roce 2010 zaznamenala  zajímavý protáhlý tvar jádra. Tvarem připomínalo burský oříšek, dva pevné laloky byly uprostřed spojené sypkým materiálem. Oba laloky jádra této komety jevily rozdílné koncentrace zmrzlé vody a těkavých plynů a existuje možnost, že šlo o dvě různé komety, které se náhodně setkaly, a do jejichž místa dotyku se sesypal jemný prach uvolněný z jadérek při sublimaci ledu. Čurjumov-Gerasimenko by tedy také mohla být dvojicí komet vzniklých před cca pěti miliardami let v různých částech Sluneční soustavy, které se od svého pozdějšího náhodného setkání pohybují po společné dráze.

Snímek komety 103P/Hartley pořízený mezi 3. a 4. listopadem 2010 sondou Deep Impact v rámci rozšířené mise EPOXI, pomocí kamery MRI. Zdroj: NASA

Snímek komety 103P/Hartley pořízený mezi 3. a 4. listopadem 2010 sondou Deep Impact v rámci rozšířené mise EPOXI, pomocí kamery MRI. Zdroj: NASA

Další výzkum sondou Rosetta

Ať tak či tak, výsledek se pravděpodobně brzy dozvíme. Čurjumov-Gerasimenko totiž čeká dlouhý a detailní výzkum evropskou sondou Rosetta – jednou z nejlepších sond v historii kosmonautiky určených k poznání kometárních jader. Řízení kosmické mise ovšem čeká nový oříšek, k otázce „kam na kometu přistát“ s modulem Phiale přichází nový úkol, vybrat pro přistání jednu z komet a vyhodnotit rizika, jež pro přistávací modul plynou z nově poznané dvojakosti cíle.

Představa výtvarníka o přistání modulu Philae vypuštěnho ze sondy Rosetta na kometě. Zdroj: NASA JPL, výtvarník B. Chmielewski.

Představa výtvarníka o přistání modulu Philae vypuštěného ze sondy Rosetta na kometě. Zdroj: NASA JPL, výtvarník B. Chmielewski.

 

Čtěte také: Brzděte, kometa!

 

Titulní snímek: Fotografie komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, pořízená kamerou na Rosettě 3. srpna 2014 ze vzdálenosti 285 km. Dobře je vidět dvojité jádro komety. Zdroj: Evropská kosmická agentura (ESA)

Print Friendly

Tagy

O autorovi

Jakub Černý

V roce 1997 ho uchvátila jasná kometa Hale-Bopp, od té doby se začal věnovat amatérskému a později i profesionálnímu výzkumu komet. Patří mezi nejaktivnější české pozorovatele komet, má na kontě přes 1 000 pozorování více než 120 různých komet. Kromě toho se věnuje i popularizaci astronomie. Za obě činnosti mu byla v letošním roce udělena Českou Astronomickou Společností cena Zdeňka Kvíze.