Hedvábí podle pohlaví

Zlaté hedvábí

Zlaté hedvábí (autor: Maliz Ong, licence Public Domain)

Než se vylíhnou malé želvy nebo krokodýli, rozhodne o pohlaví budoucích jedinců teplota prostředí, v němž se vejce vyvíjejí. Vědecký časopis Nature teď přináší zprávu o překvapivém objevu mechanismu, jakým je regulován vývoj pohlaví u bource morušového (Bombyx mori).

Na první pohled vládne v určení pohlaví u živočichů naprostý chaos. Každá skupina živočichů si určuje pohlaví tak nějak po svém. Jinak je tomu u savců, jinak u ptáků, plazů, obojživelníků či ryb. O bezobratlých tvorech nemluvě. Všechny tyto různorodé mechanismy určení pohlaví se ale sbíhají u genů tzv. dm-rodiny, které jsou klíčem pro vývoj pohlavních žláz a pohlavních buněk příslušného pohlaví.

Jakási regulační „nadstavba“, která geny dm-rodiny spouští, je však u živočichů velmi různorodá. U savců je regulace „tvrdě“ genetická a určují ji geny na pohlavích chromozomech. U samců hraje prim gen SRY. U některých plazů rozhoduje o pohlaví jedince teplota, v jaké se vyvíjel zárodek ve vajíčku. A u některých ryb může do určení pohlaví významně promlouvat společenské postavení. Jedinec, který se dostane na vrcholek společenské pyramidy, si může velmi rychle změnit pohlaví tak, aby maximálně zužitkoval své výsadní postavení.

I když jsou mechanismy regulace vývoje pohlaví skutečně velmi pestré, mechanismus objevený týmem japonských vědců v čele se Susumu Kacumou z university v Tokiu u bource morušového je zcela unikátní. V přírodě jsme nikdy předtím nic podobného nepozorovali.

 

Originální článek v časopisu Nature

Článek Františka Marce v časopisu Nature

Print Friendly

Tagy

O autorovi

Jaroslav Petr

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr , DrSc. působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Zabývá se reprodukční biologií hospodářských zvířat a aktivně se věnuje vědecké publicistice. Zajímají ho především biotechnologie využitelné v zemědělství a medicíně – genetické modifikace, kmenové buňky, klonování… Je autorem knihy Klonování. Hrozba, nebo naděje? Články v tištěném Vesmíru.